ČKA podporuje snahu o prohlášení Libeňského mostu kulturní památkou

V souvislosti s aktuálním děním kolem Libeňského mostu a zejména jeho setrvávajícímu ohrožení, chce Česká komora architektů znovu upozornit na výlučnost této dopravní stavby a současně podpořit snahu iniciativy Libeňský most – nerozšiřovat, nebourat o prohlášení mostu kulturní památkou.

Dlouho očekávané výsledky studie Kloknerova ústavu ČVUT potvrdily, že technický stav mostu není dobrý, nicméně současně nevyloučily rekonstrukci mostu. Česká komora architektů považuje za zásadní chybu především přístup k této významné technické památce. O špatném technickém stavu mostu se hovoří již několik let a navzdory této skutečnosti správce objektu, Technická správa komunikací, jej nechal dále chátrat. Zcela zásadně zde tedy chybí jednání řádného hospodáře, který by měl chránit nejen veřejné prostředky, ale v případě takto význačných staveb i veřejný zájem. Dřívějšími investicemi do cenného mostu se mohlo zabránit jeho současnému stavu a dalším souvisejícím investicím.

ČKA s velkou nelibostí sleduje, jakým způsobem je v posledních letech zacházeno s odkazem 20. století. Pro negativní příklady přitom nemusíme chodit daleko – hotel Praha, historické budovy Slezanu ve Frýdku-Místku či nádraží Bubny jsou již bohužel naší ztracenou minulostí. Mezi ohrožené stavby stále patří nádraží Havířov nebo aktuálně díla z okruhu tvorby manželů Machoninových (hotel Thermal v Karlových Varech, velvyslanectví v Berlíně, obchodní dům Kotva v Praze). Připomínáme, že právě Věře Machoninové byla letos udělena Pocta České komory architektů.

Postrádáme úctu k minulosti a kvalitním architektonickým počinům své doby
Na kvalitách Libeňského mostu, jehož architektem byl mimo jiné světově uznávaný český architekt Pavel Janák, se přitom shodují odborníci napříč širokým spektrem (kromě ČKA je to např. Klub Za starou Prahu, Národní památkový ústav či historici architektury v čele s dalším laureátem Pocty ČKA a Ceny MK za přínos v oblasti architektury Rostislavem Šváchou). Jen velmi obtížně si tedy dovedeme představit, že by byla tato nanejvýš kvalitní architektonická stavba nahrazena něčím stejně kvalitním. Představený projekt rozšířeného mostu s nesmyslným zeleným pásem považujeme přímo za absurdní. Cílem sledující veřejný zájem by měla být citlivá rekonstrukce Libeňského mostu, kultivace jeho okolí a úspora veřejných financí, kterou by rekonstrukce přinesla. Pro zachování mostu hovoří i to, že jeho rekonstrukcí nedojde k ochromení dopravy mezi Prahou 7 a 8, tak jako v případě výstavby mostu nového.

O unikátní dopravní stavbě čerpající z kubistického tvarosloví ČKA informovala již v červenci 2015 prostřednictvím tiskové zprávy.
tisková zpráva