Dohled nad
rozvojem technické infrastruktury měst a obcí by měl být hlavní náplní
městských inženýrů. Potřeba odborného vstupu je stále aktuálnější v souvislosti
s řadou opatření, které vyplývají mimo jiné i ze Sdělení Komise Zelená
dohoda pro Evropu (Communication
From the Commission The European Green Deal).
A ty kladou vyšší nároky na řadu oblastí provozu stávajících nebo výstavby
nových sídel. Také proto Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě prosazuje, aby se v městech a obcích stala pravidlem
pozice „městského inženýra“.
Otázka etablování role městského inženýra se v odborných kruzích řeší
několik let. Zatímco řada měst již má svého městského architekta, svého
městského inženýra zaměstnává jen nepatrný zlomek města a obcí. A to přesto, že
městské inženýrství je, podobně jako městský urbanismus u architektů, součástí
studia stavebního inženýrství a autorizačního systému ČKAIT.
To chce změnit současné vedení Komory. Na základě říjnového jednání
inženýrských komor a svazů zemí Visegrádské čtyřky hodlá otevřít tuto otázku
s novým vedením Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Mimo jiné proto, že na
města a obce klade v oblasti technické infrastruktury značné nároky transpozice
a implementace řady závazků spojených se Sdělením Komise Green Deal.
Obor městského inženýrství strategii Green Deal podporuje. Děje se tak
například racionálním navrhováním inženýrských sítí a dalšími opatřeními
k lepšímu hospodaření se srážkovými vodami v městském prostředí,
zvýšením podílu retenčních ploch a nádrží v městské zástavbě, které
pomáhají snížit odtok srážkových vod do stokových sítí a omezit přetěžování
kanalizací.
„Městský inženýr není konkurencí městského architekta, ale jeho odborným
partnerem. Městský inženýr se zaměřuje na technické otázky infrastruktury.
Podstatné z našeho hlediska je, že technické otázky budou řešeny hned
v prvotních fázích urbanistických studií a rozvojových projektů obcí. To
povede k lepší realizovatelnosti, vyšší kvalitě i ochraně investic,“ vysvětluje
Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Doplňuje, že příznačně se absence městského
inženýra ukazuje na příkladě realizace zelených střech, které nemohou vzniknout
na všech stavbách. Kvůli zatížení nosných konstrukcí a zároveň s ohledem
na nutnost řešit i retenci dešťových vod na pozemku stavebníka.
Podle Komory by se městský (stavební) inženýr měl stát součástí týmu
pracovníků odborů výstavby, investičního rozvoje i územního plánování.
Reprezentuje komplexní pohled na řešení inženýrských sítí (technické
infrastruktury) v městské zástavbě. Jako instituce v soustavě veřejné
správy (např. útvar městského inženýra vedle útvaru městského architekta) může
být takto vyčleněn samostatně. Jde především o uplatnění odborného pohledu
městského inženýrství při řešení rozvoje města či sídla.
Pozice městského inženýra byla nejen obvyklá za první republiky, ale je
standardní také v západní Evropě a v dalších vyspělých státech. Také
s analýzou nejlepších zahraničních příkladů chce vedení ČKAIT znovu
otevřít roli městského inženýra v platných (či chystaných) právních
předpisech. V tomto duchu již připravuje důležité kroky směrem
k politické reprezentaci i zákonodárcům.
Ostatně, s úspěšnou praxí městského inženýra se lze setkat už nyní ve
vybraných českých, moravských a slezských městech. „Odborník
s kvalifikací městského inženýra je zastoupen například na odboru výstavby
v Ostravě nebo v příspěvkové organizaci statutárního města Ostravy MAPPA –
Městský ateliér prostorového plánování a architektury. Jedná se o hlavní
koncepční pracoviště Ostravy v oblasti architektury, urbanismu a tvorby
města. Jeho úkolem je práce na rozvojových a urbanistických projektech a
kultivace veřejného prostoru v Ostravě,“ doplňuje doc. Ing. et Ing.
František Kuda, CSc., Prorektor pro rozvoj a investiční výstavbu Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava, který se v ČKAIT otázce městského
inženýrství věnuje dlouhodobě.
Kdysi to nebylo a když si teď předstvím jak ještě moji rodiče opravovali a rekonstruovali dům po jejích rodičích -…
Projekt žádné stavby se neobejde bez účasti profesisistů, bez jejichž znalostí by nebylo možné naplnit žádnou ideu architekta. Analogicky je 100% nutné, aby koncepční útvary měst (= kanceláře městského architekta – ať se jmenuje jakkoliv) neobejdou bez specialistů – sociologa, ekologa, ekonoma a vůbec ne v poslední řadě inženýrských specialisti na dopravní a technickou infrastrukturu. Ale bylo by absurdní, aby vznikaly nekoordinované úřady městského sociologa, městského ekologa, městského ekonoma a městského inženýra. Dělat z nepostradatelných členů týmu samostatné instituce by byl nefunkční a byrokraticky hypertrofovaný nesmysl. Doufám, že si to ČKAIT, ČKA i MMR uvědomí…