Knihovníci kritizují opravu Klementina

(ČTK) – Někteří vedoucí pracovníci Národní knihovny (NK) kritizují podobu poslední etapy rekonstrukce Klementina, která má stát přes miliardu korun. Měla by zakončit desetiletou obnovu rozsáhlého barokního areálu, hlavního sídla NK. Prohlášení, pod kterým je podepsáno osm ředitelů odborů NK, uvádí, že po opravách se zhorší provozní podmínky knihovnických služeb a ochrana knihovních fondů.

Ředitel NK Martin Kocanda se vůči výtkám ohradil a ČTK sdělil, že zvolená varianta třetí etapy je nejvhodnějším kompromisem mezi využitím Klementina pro potřeby NK a ochranou národní kulturní památky. Stejné stanovisko zastává i ministerstvo kultury, sdělila ČTK jeho mluvčí Martha Häckl.

Pod odmítavým prohlášením k projektu třetí fáze revitalizace jsou podepsáni ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka, ředitelka Historických a hudebních fondů Miroslava Hejnová či ředitel Knihovnického institutu Vít Richter. Podle nich se také sníží pohotovost výpůjčních služeb a navržené řešení negarantuje rozvoj knihovny v příštích desetiletích.

Při třetí etapě se práce dotknou 52 procent plochy Klementina. Má se opravovat rozsáhlé severní křídlo knihovny do Platnéřské ulice a hala služeb ve středu areálu, která bude muset být dočasně uzavřena. Knihovna se ale podle dřívějších vyjádření ředitele nikdy neuzavře zcela.

Knihovníci již dříve kritizovali, že se Klementinum podle nich opravuje spíše konzervátorským způsobem, tedy jako památka, a nikoli jako místo, které má být živé a sloužit veřejnosti a zaměstnancům. V textu určeném řediteli NK, který dne 4. dubna 2019 ČTK poskytla Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, uvádějí, že projekt třetí etapy kvůli požadavkům památkářů „destruuje racionální a bezpečný tok veřejnosti objektem (turistická trasa) a bezbariérový přístup do základních veřejných prostor„.

Projekt podle knihovníků nerespektuje základní princip provozu jakékoliv knihovny – tedy zamezit křížení tras a prostor pro uložení knih s prostory pro veřejnost a pro pracovníky. Skladovací plochy a provozní vazby by v novém Klementinu podle nich byly ještě roztříštěnější a prodloužily by se expediční trasy knih. V navržené dispozici by se pohybovala veřejnost mezi sklady s konzervačními fondy. V projektu byl také zrušen dopravník na knihy jako základní logistická struktura pro propojení studoven, skladů a dalších pracovišť areálu Klementina.

Kocanda uvedl, že plán na instalaci automatizovaného dopravníku za více než 80 milionů korun se ukázal jako příliš destruktivní a vedl by k závažným zásahům do památky. „Veřejnost by tak zároveň neměla možnost rekonstruované prostory navštívit,“ uvedl. Ke klíčovým hlediskům poslední etapy opravy podle něj patří „ochrana jedinečné barokní památky, maximální hospodárnost vynakládání veřejných prostředků a zajištění odpovídajících služeb pro uživatele knihovny“.

Knihovníci kritizují i snižující se kapacitu Klementina. Po dokončení revitalizace bude v Klementinu uloženo 17 procent knihovního fondu, v roce 2069 již jen 11 procent a většina bude v depozitáři v Hostivaři, odkud se i dnes knihy musejí vozit. „Tento nepoměr bude částečně kompenzován digitalizací knih, nelze však předpokládat, že v budoucnu nebude využíván fyzický knihovní fond,“ uvádějí knihovníci, kteří stále vidí jako variantu novostavbu knihovny. Kocanda ji nevylučuje, žádný takový investiční záměr ale zatím ministerstvo kultury nemá.

Doplněno Stavbaweb:
Oprava Klementina se dlouho plánovala, ještě v době, kdy se připravovala nová budova pro knihovnu. Z ní nakonec sešlo, nicméně knihovníci i současný ředitel NK Martin Kocanda říkají, že se instituce bez novostavby do budoucna neobejde. Kapacitu – a během rekonstrukce Klementina i některé služby – zatím doplňují rekonstruované a dostavované depozitáře v Hostivaři.
Opravy Klementina začaly v roce 2010 první etapou trvající něco přes rok. Při ní byla rekonstruována nárožní budova na Mariánském náměstí směrem do Platnéřské ulice a trakt, jehož součástí je Zrcadlová kaple a Barokní knihovní sál. Po vystěhování Národní technické knihovny do její nové budovy v Dejvicích se částečně zrekonstruovalo východní křídlo areálu, ale většina objektu slouží jako dočasná pracoviště za ta, kde se právě pracuje. Součástí první etapy byla rekonstrukce dřevěných krovů obou věží areálu – Hodinové věže a Astronomické věže.
Druhá etapa trvala pět let a skončila v roce 2017. Zahrnovala západní křídlo do Křižovnické ulice a dvou objektů kolem Studentského nádvoří. V Klementinu jsou celkem čtyři velká nádvoří, ta samotná přijdou na řadu v poslední etapě. Rekonstruují se i vodovodní a kanalizační přípojky a budují se podkrovní klimatizované depozitáře, nová technologická centra, zejména trafostanice a datové centrum.
Třetí etapa je zaregistrována na ministerstvu kultury od prosince 2017. V květnu investiční odbor NK zahájil projednávání sloučeného územního a stavebního řízení. Předpokládaný termín výběrového řízení na zhotovitele byl podzim 2018 a předpokládaný termín zahájení stavebních prací první čtvrtletí roku 2019. Stavba musí být dokončena do konce roku 2020, kdy končí možnost čerpat peníze z vládního Programu péče o národní kulturní poklad.
Zdroj: ČTK- 16. 7. 2018