Fotogalerie ke článku (1)

Mapa

Celá fotogalerie (1)

Pro Rohanský ostrov je největší hrozbou doprava

Výběrová komise pražských radních dnes nerozhodla o tom, kteří z investorů postoupí do druhého kola soutěže na pronájem a následný prodej rozsáhlých pozemků na Rohanském ostrově. Členové komise měli jen právní posouzení nabídek, které chtějí srovnat se samotnými projekty zájemců. Komise se opět sejde 27. února, řekl dnes ČTK její člen Miroslav Poche (ČSSD).

V soutěži jde o více než 200 000 metrů čtverečních lukrativních parcel. Má na nich vzniknout nové městské centrum s obytnými domy, službami, hotely a kancelářemi i zelení. Investoři, kteří se přihlásili, museli respektovat již vypracovanou urbanistickou studii.

Do výběrového řízení se přihlásilo 17 uchazečů. Podmínky splnilo podle posudku osm nabídek, tři z nich měly největší šanci k postupu. Jsou to údajně společnosti Konsorcium Rohan firmy Sekyra Group, Development Pobřežní finanční skupiny J&T a firma Avenzo Vice. Poche uvedl, že si nedokáže představit, že by komise vydala verdikt jen na základě právního posouzení. Teprve na jejím dalším zasedání se bude rozhodovat o tom, kdo podmínky splnil a kdo projde do užšího výběru, řekl Poche.

"Osobně si myslím, že do druhého kola by mělo jít co nejvíce společností, které splnily podmínky," řekla ČTK další členka komise, primátorova náměstkyně Markéta Reedová (SNK ED). Díky tomu by prý mohlo město za pozemky utržit vyšší částku.

V prvním kole se hodnotí urbanistické hledisko. Kromě právního posudku měla komise podklady Útvaru rozvoje města a poradenské firmy Deloitte. Teprve ve druhém kole budou uchazeči vyzváni, aby předložili cenovou nabídku.

Rohanský ostrov čekají i další velké změny. Plochy, které nejsou chráněny zábranami proti velké vodě, budou sloužit pro odpočinek obyvatel. Pro novou zeleň, sport a rekreaci chce město využít zhruba 60 hektarů tamních pozemků. Mělo by být obnoveno v minulosti zasypané rameno Vltavy, vznikne Rohanský a Maninský ostrov.

V jižní části budou podle plánů plochy zeleně s promenádními cestami a vyhlídková věž s majákem. Severní část území s přístavy osobních lodí by měla sloužit pro sport a rekreaci. Měl by tam být i přírodní amfiteátr s jevištěm na vodě. Některé prvky hodlá magistrát postavit z peněz získaných z prodeje pozemků.

Rohanský ostrov stejně jako celý Karlín, k němuž patří, poničila v srpnu 2002 katastrofální povodeň. Nyní již tuto čtvrť chrání před případným opakováním přírodní katastrofy zábrany, jejichž výstavba stála 626 milionů korun. Většina parcel, které město v soutěži nabízí, je v chráněné části ostrova.

Ostrov vznikl po roce 1550 na místě starého říčního nánosu. Při regulaci byl částečně spojen s karlínským územím a na východě splynul s Libeňským ostrovem. Zprvu písečný ostrov byl dán Starým Městem roku 1551 do nájmu cechu rybářskému. O pět let později ale mlynář Martin Šašek dosáhl zrušení nájmu a ostrov upravil pro svou potřebu.

Původně se nazýval po svém tvůrci Šaškovský. V 17. a 18. století byl využíván staroměstskou radnicí, a proto se nazýval Staroměstský nebo také Primátorský. V letech 1777 až 1830 ho vlastnila rodina někdejšího nejvyššího pražského purkrabího hraběte Jindřicha Gabriela Rottenhana a ostrov se nazýval Rottenhanský. V letech 1850 až 1875 se nazýval po svém dalším majiteli, pražském měšťanovi Janu Jiřím Köpplovi, Köpplův ostrov.

Současný název je odvozen od jména pražského radního a tesařského mistra Josefa Rohana, který ostrov koupil v roce 1850. V té době tu mezi kvetoucími keři a růžemi korzovali Pražané. Za první republiky se však z Rohanského a Libeňského ostrova stala periferie, později se na tomto území plánovala průmyslová zóna. Záměr se však po druhé světové válce nepodařilo uskutečnit stejně jako představy socialistických budovatelů, například projekt velkého olympijského centra na Maninách.


Pro Rohanský ostrov je největší hrozbou doprava
Pro Rohanský ostrov v Praze není hrozbou výstavba nových obytných budov, ale houstnoucí automobilový provoz. Vyplývá to z ankety ČTK mezi odborníky na ochranu životního prostředí. Kritičtější je k zástavbě ostrova v osmé pražské části jen Strana zelených, podle níž se ostrov ohrožený záplavami k bydlení nehodí.

"Z pohledu ochrany životního prostředí nejvíce hrozí dopravní zátěž," sdělil dnes ČTK Martin Braniš z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pokud bude vjezd, příjezd a odjezd regulován rozumnými a účinnými opatřeními a na ostrově nebudou stát výškové budovy, může podle Braniše být Rohanský ostrov příjemnou navazující součástí Karlína. Neúměrně by ale podle něj doprava zatížila ostrov v případě, kdy by na něm firmy postavily supermarkety a sklady.

Na 200 000 metrech čtverečních parcel chtějí developeři vystavět čtvrť s byty, kancelářemi a obchody. Projekty se liší jen v detailech, budoucí investor musí respektovat již vypracovanou urbanistickou studii. Zatím ale není jasné, kdo bude na ostrově stavět. Do soutěže na pronájem a následný prodej městských parcel se přihlásilo 17 uchazečů.

"O návratu polopřirozených stanovišť se v případě této lokality moc hovořit nedá," uvedl Braniš. Proto se přiklání spíše k citlivým úpravám s větší mírou parkových ploch. Výstavbě obytných domů se odborník nebrání. Jeho úprava ve větším měřítku ale podle něj mohla začít až po povodni v roce 2002, která ho poničila stejně jako celý Karlín, k němuž patří.

Zatahování další dopravy do dnes velmi přetížené vnitřní části města je problémem také podle Pavla Černohouse z Ateliéru pro životní prostředí. Podle něj se to ale netýká jen Karlínského nábřeží, ale i dalších lokalit.

Martinu Skalskému ze sdružení Arnika připadá záměr na výstavbu na Rohanském ostrově v pořádku. Nové byty v centru Prahy jsou podle něj žádoucí. Na druhou stranu je podle něj důležité, aby šlo opravdu o bydlení, a ne o další kancelářskou čtvrť, které vznikly například na Budějovické nebo na Pankráci.

"Klíčové bude, zda město stanoví příslušnému developerovi jasná pravidla hry, aby mohlo výstavbu ovlivnit," uvedl Skalský. To se podle něj často neděje a vznikají stavby bez urbanistické koncepce, které mají jen malý přínos pro obyvatele města. "Otázkou je, zda bude výstavba dobře naplánovaná vzhledem k možným povodním, ale obnova bočního ramene Vltavy je nejspíš rozumná," dodal Skalský. Povodí Vltavy má obnovit zasypané koryto řeky, z Rohanského ostrova se tak znovu vytvoří samostatný ostrov.

Kritičtěji se k možné výstavbě staví Strana zelených v Praze 8. "Toto území ležící v záplavové zóně není vhodné pro bydlení," uvedla předsedkyně Šárka Drahorádová.

Před případným opakováním přírodní katastrofy dnes podle města chrání zábrany. Většina parcel, které město v soutěži nabízí, je v chráněné části ostrova. Ostrov by podle zelených měl sloužit k rekreaci nebo sportu. Strana podporuje například vytvoření dráhy pro bruslaře, skateboarding, dětská hřiště nebo horolezeckou stěnu.

Zdroj: Zpráva ČTK 6.2.2008

Související články:
Pražská komise projedná nabídky na zástavbu Rohanského ostrova
Soutěž na prodej městských parcel v Praze 8 se protahuje