(ČTK) – Architektuře, která v Česku vznikla v době socialismu, se bude věnovat konference, která se uskuteční 13. června v budově někdejšího Federálního shromáždění v Praze, dnes sloužící Národnímu muzeu. Pořadatelé chtějí ukázat, že stavby z let 1948 až 1989 tvoří stylově velmi různorodý soubor a mnohdy na nich ulpívá negativní stigma doby a jsou neprávem hodnoceny jen z politického hlediska.Často přitom jde o stavby, které jsou hodnotou samy o sobě a k tomu také cenným historickým svědectvím, říká Jakub Potůček z Národní galerie v Praze, kde se zabývá moderní a současnou architekturou a který bude jedním z přednášejících. Připomíná, že v architektuře stejně jako v umění již neplatí konstrukce, že existují epochy progresivní a naopak úpadkové.
"Dnes už nikdo netvrdí, že gotika je horší než renesance anebo že naše meziválečná architektura je lepší než ta z let 1948 až 1989. Stavby ze všech období představují kulturní dědictví, doklady o životě a smýšlení společnosti, a nejen proto si zaslouží ochranu," uvádí. Konference by se proto měla zabývat tím, jak by se společnost měla k novodobému kulturnímu dědictví chovat. Bude se probírat, zda se mají tyto objekty rekonstruovat nebo zbourat, jak se k socialistické architektuře staví památková péče nebo proč je laickou veřejností většinou vnímána negativně.
I když se mluví o architektuře socialistické éry, stavební kulturu celého čtyřicetiletého období neovládal jen jeden či dva směry, ale směrů hned několik, připomíná Potůček. Dokonce i v 50. letech, která se automaticky spojují s diktátem ideologicky angažované architektury socialistického realismu. Počátkem této dekády se ještě běžně stavělo v duchu funkcionalismu, na jejím konci se už zase ke slovu přihlásil hravě dekorativní styl, známý jako Brusel.
Mimo to vzniklo mnoho takzvaných nestylových staveb, které Potůček označuje pojmem inženýrská architektura. Nejrozmanitější byla 60. léta, charakteristická optimismem a bezmeznou vírou v techniku a technologie. I v českých zemích se projevily progresivní tendence, které hýbaly západní architekturou. Vedle brutalismu to byly mašinismus, high-tech nebo i postmoderna.
Pátý ročník konference Křižovatky architektury bude mít proto název Architektura s rudou hvězdou bez stigmat a předsudků. Připravila ji programová rada pod vedením ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové. Více informací je na adrese www.krizovatkyarchitektury.cz.
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…