Konference: reSITE. Města a krajiny nové ekonomiky

Představujeme některé zahraniční účastníky. Zdroj: organizátoři konference reSITE.

Benedetta Tagliabue
Spoluzakladatelka • EMBT Miralles Tagliabue, Barcelona
Benedetta studovala architekturu na Istituto di Architettura di Venezia (IUAV) a v současnosti působí jako ředitelka mezinárodní architektonické společnosti EMBT Miralles Tagliabue, založené ve spolupráci s Enricem Mirallesem v roce 1994, sídlící v Barceloně a od roku 2010 i v Šanghaji. Mezi její nejvýznačnější realizace patří Parlament v Edinburghu, park Diagonal Mar, tržnice Santa Caterina v Barceloně, kampus Univerzity ve Vigu a španělský pavilon na Světovém Expu 2010 v Šanghaji, který získal prestižní ocenění RIBA “Nejlepší mezinárodní budova roku 2011”. Aktuálními projekty ateliéru jsou The Business School Univerzity Fudan v Šanghaji, kancelářské mrakodrapy v Taichungu na Taiwanu, veřejný prostor HafenCity v Hamburku a chráněné bydleni v Madridu. Její ateliér pracuje v oboru architektury, návrhů veřejných prostor, obnov, interiérového a průmyslového designu. Její poetická architektura, která je vždy citlivá ke svému kontextu, získala mnoho mezinárodních cen v oborech veřejného prostoru a designu. Co se týče výuky, je hostující profesorkou na Harvardu, na Columbia University a na ETSAB v Barceloně. Nedávno získala cenu RIBA Jencks Award 2013, která je každoročně udělována jednotlivcům nebo kancelářím za nedávný významný mezinárodní přínos teorii i praxi architektury. Je také ředitelkou Nadace Enrica Mirallese, jejímž cílem je propagovat experimentální architekturu v duchu jejího manžela a partnera Enrica Mirallese.

Comic and Animation Museum and Plaza Competition (finalist), White Horse Lake, Hangzhou; April 2011, Hangzhou, Čína

Italský pavilon na Expo Milan 2015, 2013, Itálie

Hafencity Public Space, 2002, Hamburg, Německo

One Alfred Street Competition (finalist), 2009, Sydney, Austrálie

Edward Glaeser
Profesor, Ekonom • Harvard University, Cambridge
Edward Glaeser je profesorem ekonomie na Fakultě umění a věd Harvardovy univerzity, kde učí od roku 1992. Je ředitelem Taubmanova centra pro státní a místní správu a ředitelem Rappaportova Institutu Velkého Bostonu. Pravidelně učí teorii mikroekonomie a příležitostně i městskou a veřejnou ekonomii. Publikoval tucty prací o městech, ekonomickém růstu, právu a ekonomii. Jeho práce je obzvlášť zaměřena na činitele městského růstu a na roli měst jako center pro výměnu nápadů. Doktorát získal na Chicagské univerzitě v roce 1992. Je autorem knihy Triumph of the City: How Our Greatest Invention Makes Us Richer, Smarter, Greener, Healthier, and Happier, ve které píše o tom, že život ve městě ovlivňuje náš vývoj a psychiku výrazněji, než jsme si kdy představovali. Ve své knize boří různé mýty a dokazuje, že města jsou ve skutečnosti zdravějšími, zelenějšími a v kulturním i ekonomickém smyslu bohatšími místy k životu.

Eugene Asse
Rektor • Moskevská architektonická škola, MARŠ • Moskva
Eugene Asse se narodil v roce 1946 v Moskvě v tehdejším Sovětském svazu. Po absolvování Moskevského Institutu architektury (MARHI) v roce 1970 pracoval v moskevské Kanceláři městského plánování (Mosproject-1) jako architekt. V letech 1978-1981 postgraduálně studoval městský design a do roku 1986 vedl Výzkumnou skupinu městského designu ve Státním institutu designu. Dalších deset let pracoval na volné noze jako architekt, umělec a tvůrce výstav. Byl kurátorem, designerem a autorem katalogu výstavy “Moskevská avantgardní architektura” v Uměleckém institutu v Chicagu (1994). Jako umělec reprezentoval Rusko na Benátském bienále 1995. V roce 1994 vytvořil nezávislou výzkumnou a designerskou skupinu “Architektonická laboratoř”. Roku 1997 založil v Moskvě svou vlastní kancelář “asse architects”, kterou dodnes vede. Od roku 1973 působí jako teoretik a kritik architektury, píšící a přednášející o městském designu a teorii architektury ve své zemi i v zahraničí. V roce 1989 se stal profesorem Moskevského institutu architektury (MARHI) jako vedoucí Experimentálního atelieru. Mezi lety 1992 a 2006 působil jako volený viceprezident Unie moskevských architektů a jako člen Rady Unie architektů Ruska. V roce 2002 byl jmenován členem Evropského kulturního parlamentu. V letech 2004 a 2006 byl autorem ruského pavilonu na Bienále architektury v Benátkách. V dubnu 2012 založil Moskevskou architektonickou školu MARŠ – první nezávislou architektonickou školu v Rusku – a sám se stal jejím rektorem.

Rekonstrukce Divadelního náměstí, 2010

Rrezidenční výstavba v Krasnodaru, 2008

Sadka masterplan, 2011

Margaret Newman
výkonná ředitelka • Městská společnost umění, NY C
Margaret Newman je v tuto chvíli výkonnou ředitelkou Newyorské městské umělecké společnosti (MAS). MAS se zasazuje o inteligentně plánované, zastavěné prostředí v NYC, podpořené ekonomickým růstem, kulturní rozmanitostí a odolností. Před tím, než se připojila k MAS, pracovala Margaret Newman jako vedoucí štábu Odboru dopravy města New York, kde zajišťovala vedení velkých projektů, včetně plánů na zásadní přestavbu Times Square, a autorský dohled se zaměřením na udržitelné navrhování. Margaret Newman vytvořila Manuál navrhování ulic, který byl nápomocen při nastavení standardů konzistentního designu newyorských ulic a chodníků. Jako certifikovaná LEED odbornice vytvořila systém pouličního LED osvětlení a klíčové dokumenty pro newyorské pilotní LED programy. Před prací pro NYC DOT byla partnerkou v Marren and Newman Architects, multidisciplinární architektonické a designerské firmě. Získala titul Fellow Amerického institutu architektů. Titul bakalář výtvarných umění má z Bennington College a titul magistra architektury z Princetonské univerzity.

Street Design Manual, NYC DOT, 2013 druhé vydání
Sustainable Streets, analytický dokument, 2009
Green Light, analytický dokument
World Class Streets, analytický dokument

Mark Johnson
Zakladatel a prezident • CIVITAS, Denver
Mark Johnson je krajinářský architekt a urbanista s obsáhlým portfoliem parků, veřejných prostor a projektů městské regenerace. Jako zakladatel firmy CIVITAS vede projekty všech měřítek a typů v celých Spojených státech, Asii, Evropě a na Blízkém východě. Mezi jeho významné projekty patří rekonstrukce letiště Stapleton v Denveru, zdůrazňuje nové využití brownfieldů a nevyužívaných pozemků, ve spojení s novým návrhem infrastruktury, dopravy,
využití půdy, otevřeného prostoru a environmentálních systémů, což vede k transformaci celých městských okrsků. Markova aktuální práce zahrnuje jedny z nejkomplexnějších urbanistických výzev. V St. Louis vede velkou rekonstrukci zanedbané čtvrti Northside, včetně nechvalně známého pozemku projektu Pruitt-Igoe, a v Kábulu vede projekt Parcel 1, část nového města Dehsabz. Mark vyhrál mnoho cen za návrh, plánování a za své úsilí při posouvání hranic krajinářské architektury a městského designu. Často přednáší na univerzitách, je pravidelným účastníkem na Fórech ULI. Přednáší na Mezinárodní akademii designu a zdraví ve Stockholmu a je zakládacím členem Pracovní skupiny udržitelných měst na Harvardu. Má titul bakalář krajinářské architektury ze Státní university v Utahu a titul magistr městského navrhování z Harvardovy univerzity.

Auraria Higher Education Center

Denver International Airport Landscape, vítěz soutěže

Salt Lake City Library & Common

Belmar Redevelopment

Michael Kimmelman
Kritik architektury • The New York Times, NY C
Michael Kimmelman je americkým autorem, kritikem, sloupkařem a klavíristou. Pracuje pro The New York Times jako kritik architektury, píšící o problematice bytové výstavby, veřejného prostoru, infrastruktury, komunitního rozvoje a sociální odpovědnosti. Byl dlouhodobým hlavním uměleckým kritikem New York Times – ”nejbystřejší americký umělecký kritik své generace” slovy australského spisovatele Roberta Hughese. V roce 2007 vytvořil Zahraniční rubriku jako zahraniční dopisovatel píšící o kultuře, politice a sociálních tématech v Evropě i jinde. Do New Yorku se vrátil na podzim 2011 jako hlavni kritik New York Times a kritik architektury a od té doby jeho články o Penn Station, Newyorské veřejné knihovně, záchraně Phoenix House od Franka Lloyda Wrighta, obnově po hurikánu Sandy, stejně jako o veřejném prostoru a protestech v Turecku, Riu a porevoluční Káhiře, kromě jiných témat doma i v zámoří, pomohly formovat veřejnou debatu o urbanismu, architektuře a kritice architektury. Časopis New York o něm vydal článek nazvaný “Lidový kritik”.

Oscar Niemeyer (Assouline, 2009)
Portraits: Talking with Artists at the Met, the Modern, the Louvre, and Elsewhere (Random House, 1998)
The Olympic City photographs by Jon Pack and Gary Hustwit, foreword by Michael Kimmelman (2013)
Beyond Zuccotti Park: Freedom of Assembly and the Occupation of Public Space, foreword by Michael Kimmelman (New Village Press, 2012)

Michel Desvigne
Zakladatel • Des vi gne & Dal noky, Paříž
Michel Desvigne je krajinářský architekt mezinárodně známý pro své precizní a soudobé návrhy a pro originalitu a relevanci svého výzkumu. Jeho projekty se nachází ve vice než 12 zemích a jsou pravidelně publikovány v mezinárodních médiích. Spolupracuje s nejvýznamnějšími architekty, jakými jsou Herzog a de Meuron, Foster+Partners, Rem Koolhaas, Christian Portzamparc, I. M. Pei, Renzo Piano, Richard Rogers, Jean Nouvel. V roce 2011 získal francouzskou Velkou urbanistickou cenu. Mezi jeho nejslavnější práce s veřejným prostorem patří park Drai Eechelen (Lucembursko), Sammons Park v Dallasu (USA) a Umělecké muzeum v St. Louis (USA), nové Katarské Národní muzeum v Dauha, bulvár v Burgosu (Španělsko), Lyon Confluence 2 a zahrady na Ile Seguin (Francie). V poslední době získal Michel Desvigne vedoucí funkci v plánování a realizaci propojení Paříže a Saclay (7700ha), v krajinném a urbanistickém plánu pro rozvoj Euralens (1200ha) a také v rekonstrukci starého přístavu v Marseille.

Keio University Roof Garden, Tokio, Japonsko 2012

L'Ile Seguin / Seguin Island Gardens. Boulogne-Billancourt, Francie, 2012

Redevelopment přístavu v Marseille, spolu s Normanem Fosterem

Greenwich Millennium Park, Londýn, spolu s Richardem Rogersem

Michael Brown
Výkonný ředitel • Úřad městského rozvoje, Calgary
Jako prezident a výkonný ředitel vede Úřad městského rozvoje v Calgary a od září 2011 určuje směr revitalizace East Village. Ve své funkci úzce spolupracuje s Radou ředitelů, městem Calgary a klíčovými komunitními a obchodními partnery pro úspěšné zajištění programů kritické infrastruktury pro Rivers District. Kromě dohledu nad každodenními operacemi Úřadu řídí zavádění strategického plánu, který načrtne budoucí růst a rozvojové projekty Úřadu. Dříve zanechal velmi výraznou stopu na panoramatu města Calgary jako viceprezident Matthews Southwest – společnosti, která byla developerem 58podlažního mrakodrapu The Bow, sídla firmy Encana. Předtím byl také viceprezidentem organizace Calgary Economic Development a ředitelem obchodního rozvoje ve firmě Cushman and Wakefield – světově největší soukromé firmy v oboru komerčních nemovitostí. Aby prohloubil svůj vztah ke Calgary, je Michael členem několika rad: je v radě programu Akcelerátor pozoruhodných zážitků calgarského uměleckého rozvoje, v radách Plánovacích a Finančních výborů Heritage parku a v radě Opery Calgary.

RiverWalk, redevelopment East Village

St. Patrick's Island

Podchod 4TH Street

East Village

Stig L. Andersson
Zakladatel, kreativní ředitel • SLA, Kodaň
Zakladatel a kreativní ředitel SLA, profesor městského designu na Kodaňské Univerzitě. Stig L. Andersson je hostujícím profesorem na Ecole Polytechnique Federale de Lausanne a vyučuje a přednáší na architektonických školách a univerzitách v Evropě, Spojených státech a Číně. Stig L. Andersson je čestným členem Dánské asociace krajinářských architektů. Získal mnoho cen za svou práci v oboru krajinářské architektury, mezi jinými Topos European Landscape Award, The Landscape Architecture Europe Honour Award a Eckersbergovu medaili od Její Výsosti královny Dánska. Po ukončení studia na Škole architektury Královské dánské akademie krásných umění v roce 1986, odcestoval Stig L. Andersson do Japonska díky japonským ministerským výzkumným fondům. Stig L. Andersson se obzvlášť zajímal o vztah japonské kultury k hmotě, prostoru a proměnlivosti – své poznatky využívá a rozvíjí od roku 1994 i ve své vlastni praxi. SLA se původně zabývalo pouze krajinářskou architekturou, ale časem se vyvinulo v mezioborovou organizaci, která se po celém světě věnuje krajině, městskému prostoru, analýze a městskému plánováni.

Městské duny / SEB Bank, Kodaň, Dánsko, projekt: 2005-2007, realizace: 2007-2010

Cloud / Nykredit, Hambrosgade, Kodaň, Dánsko, projekt: 2005-2007, realizace: 2007-2011

Nobelovo centrum, Stockholm, Švédsko

Gulskogen Park – nové sídlo Uloba, Gulskogen, Drammen, Norsko, finalista soutěže (2013) spolu s BIG, Ramboll UK, Transsolar a VA

Adriaan Geuze
Spoluzakladatel • West 8, Rotterdam
Prof., Ir., RLA, OALA, šéf, projektový ředitel, krajinářský architekt. V roce 1987 byl Adriaan Geuze jedním ze zakladatelů West 8, společnosti věnující se městskému designu a krajinářské architektuře, přední evropské kanceláře v oboru městského navrhování. Geuze studoval na Zemědělské univerzitě ve Wageningenu, kde získal magisterský titul v oboru krajinářské architektury. Poté, co vyhrál prestižní cenu Prix-de-Rome v roce 1990, Geuze společně se svou kanceláří West 8 získal ohromnou reputaci na mezinárodní úrovni svým unikátním přístupem k plánování a návrhu veřejného prostředí. Založením Nadace SLA (Surrealistic Landscape Architecture – Surealistická krajinářská architektura) v roce 1992, zvýšil Geuze obecné povědomí o své profesi. Adriaan Geuze společně s Edzo Bindelsem přivedli West 8 na špičku mezinárodního městského designu a krajinářské architektury. West 8 vyvinulo metodu spojování soudobé kultury, městské identity, architektury, veřejného prostoru a techniky do jednoho celku, do kterého je kontext vždy zapojen. Adriaan Geuze má značné zkušenosti s vedením nizozemských i mezinárodních týmů na projektech po celém světě. Jako mezinárodně uznávaný profesor architektury a městského designu často přednáší a vyučuje na univerzitách po celém světě.

Playa de Palma, 2008, Mallorca, Španělsko; vítěz soutěže

Governors Island Park, 2007, New York, USA; vítěz soutěže

Toronto Central Waterfront, 2006, Toronto, Kanada