Kostel svaté Ludmily je dominantou Vinohrad již 120 let

(ČTK) – Dominantou náměstí Míru a celých Vinohrad je kostel svaté Ludmily, trojlodní novogotická bazilika, kterou zdobí dvě věže vysoké 60 metrů a honosné schodiště. Letos 8. října uplyne 120 let od vysvěcení tohoto chrámu ve stylu rané severoněmecké gotiky, jehož stavitelem byl architekt Josef Mocker, známý především projektem dostavby katedrály svatého Víta na Pražském hradě.

Obřad posvěcení byl velkolepý a trval šest hodin. Hlavním světitelem byl pražský arcibiskup kardinál František Schönborn. Vedle církevních a světských osobností se slávy zúčastnilo přes 300 bíle oděných družiček, pěvecký spolek Hlahol, a tisíce občanů. V roce 1929 při příležitosti svatováclavského milénia byla fara u sv. Ludmily povýšena na arciděkanství.

Kostel byl vysvěcen zhruba pět let od zahájení stavby, jejíž základní kámen byl položen 25. listopadu 1888. Stavba, kterou prováděla vinohradská obec ve vlastní režii, pokračovala rychle. Její význam podtrhl svou návštěvou v roce 1892 také císař František Josef I. Vídeňská kabinetní kancelář pak na chrám také přispěla. Velké zásluhy měl rovněž Spolek pro podporování stavby votivního chrámu Páně sv. Ludmily na Královských Vinohradech. Jeho členové sami finančně přispívali, ale také horlivě shromažďovali příspěvky od institucí i jednotlivců.

Z režných cihel postavený kostel je trojlodní bazilika s příčnou lodí v podobě kříže. Interiér hlavní lodi, která je dlouhá 50 metrů, upoutává barevností vitráží s postavami světců a bohatou malířskou a sochařskou výzdobou. Malby a ornamenty na zdech jsou dílem Johanna Jobsta. Na vnější i vnitřní chrámové výzdobě se podíleli známí umělci té doby, mezi jinými sochaři Josef Václav Myslbek, František Hergessel a Antonín Procházka a malíři František Ženíšek a Adolf Liebscher.

Vysoké průčelní věže, zakončené štíhlými osmibokými jehlancovitými střechami, zdobí štíty s hodinami a fiálami. Tympanon hlavního portálu je proslulý Myslbekovým reliéfem Krista, sv. Václava a sv. Ludmily a nad portálem dominuje růžicové okno. Široké jednoramenné schodiště před vchodem je od počátku oblíbené především při četných svatbách. Ženili se tu třeba i spisovatel Jaroslav Hašek a prezident Edvard Beneš.

Spolu s okolním parkem vytváří kostel sv. Ludmily oázu klidu na dnes značně rušném náměstí Míru. Od roku 1974 byl chrám kvůli výstavbě metra na deset let zcela uzavřen a po následné rekonstrukci pak postupně zpřístupňován. Celý kostel se znovu otevřel a představil v nové kráse až v září 1992, kdy byl posvěcen i nový oltář čelem k příchozím. O rok později se ve věžích chrámu po téměř padesáti letech rozezněly také zvony.