„Je to symbolické. Nebýt prezidenta, most by nestál,“ usoudil reportér zpravodajské televize Rossija 24. „Most se dostává do provozu o půl roku dříve oproti plánu,“ zdůraznila stanice. Podle kontraktu měl stavitel automobilovou část mostu odevzdat až v prosinci, ale stavbaři „to zvládli za 816 dnů“, dodala.
První automobily s běžnými smrtelníky na most nad Kerčským průlivem vjedou z obou břehů ve středu ráno, železniční trať má být hotova příští rok. Od mostu si Moskva slibuje nejen větší příliv turistů na zabraný poloostrov, ale hlavně lepší zásobování Krymu a zvýšení výkonu místní ekonomiky.
Po obsazení ukrajinského poloostrova v roce 2014 zavládl mezi ruskojazyčnými obyvateli Krymu velký optimismus, který ale postupně opadal v důsledku problémů s nedostatkem elektřiny, surovin a vody. Cesta směřující na sever na Ukrajinu zůstala zavřená a poloostrov se potýkal s velkými dopravními problémy. Spojení s ruskou pevninou obstarávaly trajekty, jejichž provoz často vázl vinou nepříznivého počasí.
Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku bylo označováno za stavbu století. Začalo v únoru 2016, stavba podle oficiálních údajů po dokončení přijde celkem na 228 miliard rublů (téměř 80 miliard korun).
Most, největší v Rusku, je dlouhý 19 kilometrů. Začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov. Projektovaná propustnost je 40.000 automobilů během 24 hodin. Kamionům má být vjezd na most zakázán až do podzimu, dokud neskončí turistická sezona. Vlakových souprav má přes most projet až 47 denně.
Experti očekávají, že po otevření mostu se tempo růstu krymské ekonomiky zdvojnásobí, napsala agentura TASS s tím, že perspektivně může přínos mostu k hrubému domácího produktu regionu činit dvě až tři procenta ročně. Úřady také doufají, že by důsledkem mohlo být i snížení cen na poloostrově.
První most přes Kerčský průliv začal stavět v roce 1943 Hitler
(ČTK) – Vybrané údaje a zajímavosti vztahující se ke Krymskému mostu, který spojuje ruskou pevninu s anektovaným Krymem a který byl dnes otevřen:
– Krym ztratil přímé pozemní spojení s Ruskem v roce 2014 po ruské anexi Krymu, po které Kyjev spojení přes Ukrajinu pravidelně blokuje. Dosud se cestující i náklad přepravovali přes poměrně bouřlivý průliv trajekty.
– Vybudování mostu, dříve označovaného také jako Kerčský, se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku bylo označováno za stavbu století. Začalo v únoru 2016, stavba podle oficiálních údajů po dokončení přijde na 228 miliard rublů (téměř 80 miliard korun).
– Most, který je v Rusku největší, je dlouhý 19 kilometrů. Začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov.
– Most se skládá ze dvou částí, jedna je pro automobily, druhá pro železnici. Čtyřproudá vozovka má kapacitu 40.000 vozů denně, ode dneška je v provozu pro auta a autobusy, pro kamiony se otevře až po konci turistické sezony. Dvoukolejná železniční trať by měla být uvedena do provozu od začátku roku 2019. Vlakových souprav má přes most projet až 47 denně.
– Konstrukce mostu stojí na pylonech, které jsou zavrtány do hloubky 56 metrů. Výška mostu je 35 metrů nad hladinou moře, přibližně uprostřed se nachází zvýšený oblouk, kterým může proplouvat lodní doprava.
– V oblasti panoval čilý obchodní ruch již v dávných dobách. V novodobé historii je zajímavostí Indo-evropský telegraf, který vedl v 19. století po dně Kerčského průlivu a který spojoval Londýn s Indií.
– Jako první se rozhodl postavit most přes průliv už v roce 1903 poslední ruský car Mikuláš II., jeho plány ale zhatily rusko-japonská a první světová válka.
– Most zde začali stavět až v roce 1943 nacisté, kteří však stihli dokončit zhruba jednu třetinu a před svým odchodem ho kvůli blížící se Rudé armádě vyhodili do povětří. Po osvobození Krymu v roce 1944 Sovětský svaz vybudoval přes průliv 4,5 kilometru dlouhý železniční most. Už následující zimu ho ale plovoucí kry vážně poškodily. Předtím se přes most do Moskvy vracela sovětská delegace z historické jaltské konference.
– Za sovětské éry se úřady odhodlaly jen k vyčištění průlivu od zbytků mostní konstrukce a přepravu mezi Krymem a ruským Krasnodarským krajem zajišťoval trajekt. Nedostatek financí v 80. letech zastavil i toto provizorium, které bylo obnoveno až v roce 2004.
Solidni stavba.