Administrativa

Květinový dům na Václavském náměstí – architektura

Autor × 2. 4. 2013

Nové detaily z pohledu architektury a nové vizualizace projektu.


Kontext
Příležitost navrhnout novou budovu na Václavském náměstí je velmi vzácná a vyžaduje proto řešení té nejvyšší kvality jak v oblasti architektury, tak ve výstavbě. Nemůžeme kopírovat minulost, ale musíme využívat nejmodernější dostupné technologie a zároveň dohlédnout na to, aby nová budova respektovala historické kontinuum náměstí a brala ohled na jeho velice specifický městský kontext. Návrh musí také naplnit požadavky klienta na funkčnost, komerční využití a prestiž a musí vycházet z atmosféry současné doby.   
Budovy z 18. a 19. století byly z velké části stavěny tradičním způsobem, který se od období středověku pozměnil jen nepatrně. Nosné zdivo tvořilo sérii oddělených prostor a do vnějších a vnitřních částí byly přidávány dekorativní kameny, omítka, kov nebo dřevěné elementy, aby tak vytvořily umělecký povrch. Otevírání oken a celkové rozdělení budov bylo omezené konstrukčním řešením nosné fasády. Povrch byl často ozdoben sochami, nástěnnými malbami, zejména v prestižních lokalitách. Byla tak vyjadřována funkce budov, bohatství a individualita vlastníka a dovednosti architekta.   

Vývoj
V pozdním období 19. století a začátkem 20. století zaznamenáváme posun ve způsobu, jak jsou budovy stavěny a využívány. Chicagská škola začala navrhovat budovy se železnými a ocelovými konstrukcemi, což společně s vynálezem výtahů způsobilo kompletní reorganizaci prostor a jejich hierarchii. Moderní hnutí, známé pod názvem „mezinárodní styl“, vedlo k vytvoření jednoduchých struktur využívající ocel, beton a sklo za účelem dosáhnout maximální flexibility prostor a svobody pro utváření fasády, která byla dříve výrazně strukturálně omezena. Postupně docházelo k ubývání nosné funkce fasády a ta začala plnit roli „pokožky“, která modifikuje prostup světla, soukromí, výhledy ven a dovnitř, větrání a ochranu proti teplu a chladu.
Analogie „pokožky“ reflektuje sofistikované role, které se odehrávají v rámci tloušťky fasády budovy. Fasáda je plně propojena s vnitřními „orgány“ budovy nebo spíše s celým prostředím a jejím technickým zařízením. Na fasádu můžeme nahlížet jako na povrch, ale ve skutečnosti se jedná o plně integrovanou část celého mechanismu budovy. Fasáda je nejrozsáhlejší a nejdražší část technických a environmentálních systémů budovy.
Návrh „Květinového domu“ byl připraven tak, aby maximálně využil nárožní polohy na jednom z nejznámějších bulvárů v Evropě. Architektonické vyjádření reprezentuje vývoj principů architektury, jež byly úspěšně využity u významných budov, jako je Palác Astra (Lindt), Baťa, Palác Stýblo a nedávno také u Paláce Euro. Tyto budovy, jejichž tradice vychází z mezinárodního stylu (v České republice funkcionalismu), využívají rozsáhlé prosklené části, jež redukují pevné povrchy a umožňují tak optimální průchodnost denního světla a maximální vizuální propojení mezi interiérem a exteriérem. Díky úpravám neprůhlednosti a výše uvedených povrchů a zároveň využitím externích a interních zařízení pro zastínění může „pokožka“ budovy pozměňovat vnitřní prostředí i pohled zvenčí. Tento interaktivní aspekt designu fasády je zásadní součást environmentálního kontrolního systému budovy.

Inovace
Plánovanou budovu na Václavském náměstí vnímáme jako příležitost pro propojení nejmodernější technologie s elegancí a řemeslnou dovedností. Budova je také impulzem pro revitalizaci a obnovu horní části tohoto významného náměstí.      
Rohová dispozice budovy představuje pro architekty neobvyklé výzvy a klade na ně přísné požadavky v oblasti městského plánování. Cílem společnosti Flow East nebylo přilákat pozornost, ale představit kvalitní protiváhu k okolní městské zástavbě. Z toho důvodu pokračuje „Květinový dům“ v modernistické tradici, využívající kombinaci skla a architektonicky ztvárněných kovových prvků, které kolemjdoucím nabídnou zajímavé pohledy na vnějšek budovy, skrz který je vidět, ale který zároveň odráží jejich obraz – vše se mění při každém jejich kroku. Tímto provedením chceme upoutat všechny ty, kteří v budově budou pracovat či jí navštíví a zároveň i kolemjdoucí, jež budovu zachytí letmým pohledem či se u ní zastaví.  
Fasáda „Květinového domu“ má podobu trojdimenzionální kuželovité křivky, jež propojuje vertikální křivky Hotelu Jalta a také vertikální fasádu na budově ČTK v Opletalově ulici. Tento tvar se skládá z dvou systémů. Jedná se o tzv. „Štramberskou trúbu“, jež využívá komplexní geometrii na střeše věže Štramberského hradu, spojenou s čtvrtinovým segmentem elipsovitého povrchu. Abychom podpořili tento jedinečný tvar, použijeme inovativní 3D fasádní systém, který byl v Evropě použit prozatím jen jednou. Povrch bude tvořen kombinací ohýbaného skla a fasetových panelů, kde každá část bude zcela jedinečná.  
Budova se bude neustále přizpůsobovat dennímu světlu a okolním podmínkám, což bude proměňovat její podobu z vnějšku a bude zároveň vytvářet pohodlné a příjemné pracovní prostředí pro lidi pracující v jejích prostorách. 

Umění v architektuře
Moderní hnutí odbouralo dekoraci jako nadbytečnou a upřednostnilo funkčnost budovy. Názory architektů i klientů se v této věci mění, nyní jsou důležitými funkcemi budovy identita a individualita. Rovněž si uvědomují, že reakce na umělecké a kulturní podněty jsou v našem každodenním životě přítomny a vnitřně jej obohacují.
Fasáda „Květinového domu“ integruje vertikální prvky, které organicky vyrůstají z přízemní úrovně a šplhají do výše, aby tak vytvořily linii virtuální římsy odpovídající liniím okolních budov. 
V souladu s tradicí dalších významných budov na Václavském náměstí zakomponuje budova „Květinového domu“ umělecké elementy do fasády a klíčových vnitřních prostor. Spolupráce bude probíhat s českým uznávaným designérem Zdeňekm Lhotským, který je proslulým zastáncem inovativních aplikací skla.  Jako plastiky budou také součástí interiérů budovy. 
Lhotský studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové pod vedením profesora Stanislava Libenského a stal se jedním z nejuznávanějších evropských specialistů v nápaditém používání skla, a to jak samostatně, tak v kombinaci s jinými materiály. Jeho práce je možné vidět v mnoha galeriích a sbírkách, včetně Ministerstva kultury ČR a Uměleckoprůmyslového muzea. V roce 1997 získal Státní cenu Bavorska za design.
Tisková zpráva Flow East

Související články:

Doplněno Stavbaweb:

původní vizualizace nové vizualizace

 

Vývoj kauzy "Václavské náměstí čp. 1601" naleznete i na stránkách Klubu Za starou Prahu ZDE.

Autor

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*