Vlastníci pozemků pod Letištěm
Praha Letňany zahájili proces změny využití území z dnešního sportovního
letiště na budoucí městskou čtvrť. Během příštích desetiletí by měl v Letňanech
vyrůst nejprve rozhlehlý park pro sport a relaxaci o rozloze 15 hektarů, následně
pak i nová čtvrť s funkcí bydlení, obchodu a služeb, prostory pro výzkum a
vývoj v oblasti letectví i administrativní plochy.
Provoz sportovního letiště a provozu leteckých škol uprostřed
hustě osídlené městské aglomerace není dlouhodobě udržitelný. Změna využití
území otevře dnes izolovanou a neprostupnou oblast stávajícím obyvatelům,
zkrátí dostupnost strategických míst, jako je konečná stanice metra C – Letňany,
a umožní průjezd, resp. průchod celou oblastí. Nová čtvrť je navržena tak, aby
dále nezatížila stávající občanskou vybavenost v okolních městských
částech, ale naopak přinesla nové městotvorné funkce a příležitosti pro
současné obyvatele žijící v okolí.
Záměr je již řadu měsíců diskutován s relevantními institucemi
zapojenými do urbanistického rozvoje Prahy. V současné době probíhá
představení urbanistického záměru dotčeným městským částem a Magistrátu
hlavního města Prahy. Na přípravě závazné urbanistické studie využití celého
území pracuje renomovaný ateliér QARTA ARCHITEKTURA, který má mimo jiné letité
zkušenosti s oživením pražského Karlína.
Nejprve
park, potom byty a komerční prostory
V západní části dnešního letiště by měl v první fázi
vzniknout rozsáhlý park pro sport a relaxaci, který naváže na dnešní Lesopark Letňany
a přirozeně prodlouží zelený koridor, který se táhne po severním okraji Prahy
od Střížkova a Ďáblic, k Čakovicím až do Letňan. V zeleném pásu podél
řešeného území vznikne prostor pro řádově 150 tisíc metrů čtverečních
sportovišť i novou cyklostezku, která se napojí na současnou infrastrukturu a
zásadním způsobem zlepší propustnost území pro cyklistickou dopravu.
V druhé části území pak bude – v horizontu několika desítek
let – vybudována městská čtvrť krátkých cest, která nabídne širokou paletu funkcí,
které dnes od fungujícího města jeho občan očekává.
„Naší
ambicí je navrhnout fungující městskou čtvrť, která bude vyváženým souborem
všech městotvorných funkcí. Místo, kde budou lidé žít, pracovat, učit se, ale i
žít kulturní život, nakupovat, relaxovat a sportovat…To vše komfortně, aniž by
byli nuceni trávit čas dlouhými přesuny z místa na místo,“ popisuje
Vladislav Minář, jednatel společností, které vlastní pozemky pod Letištěm Praha
Letňany, a které patří do skupiny PPF. „Rádi bychom byli ukázkovým příkladem
participace investora ve vztahu k městským částem a hlavnímu městu Praze. Jsme
připraveni diskutovat o potřebných funkcích v území, které by přispěly k
rozvoji městských částí,“ doplnil Vladislav Minář.
Urbanisté dostali jasný cíl zlepšit dopravní situaci v území
Letňany-Kbely-Čakovice, doplnit v tomto území důležité městotvorné funkce
a posílit infrastrukturu pro práci i bydlení. I proto je v případě dohody
s městem jednou z priorit vybudování propojovací komunikace mezi dnešními
ulicemi Beladova a Toužimská, která by vytvořila bypass mimo dopravou přetížené
Letňany a Kbely. Plán počítá také s vybudováním koridoru pro městskou
hromadnou dopravu, který by zásadním způsobem zlepšil dopravní napojení městské
části Kbely.
Dlouhodobý záměr s inspirací
v zahraničí
Svým charakterem by se území mělo podobat například nové
vídeňské čtvrti Aspern, která rovněž vyrůstá na místě bývalého letiště ve
Vídni. Zatímco nová městská čtvrť Aspern ve Vídni je z velké části
postavena, v Letňanech stojí před majiteli pozemků řada důležitých
milníků.
„V Praze
v současnosti není mnoho míst, kde by mohli představitelé města jednat
s jediným investorem, který disponuje potřebnými pozemky, zkušenostmi i
dostatkem kapitálu. Jde o jedinečnou příležitost, jak otevřít cestu k rozvoji
severovýchodní části Prahy,“ doplnil Vladislav Minář.
Jednotlivé etapy vzniku nové čtvrti by měly respektovat
potřeby města i občanů v okolí. I proto má změnu využití území odstartovat
budování parku pro sport a rekreaci, který budou moci využít současní obyvatelé
Letňan, Kbel, Čakovic a dalších městských čtvrtí v okolí. Ve střednědobém
horizontu by pak mohla začít vyrůstat nová městská čtvrť směrem od konečné
stanice metra C – Letňany na východ území.
Infrastruktura a moderní
technologie
Součástí plánované infrastruktury jsou kromě kvalitního
veřejného prostoru v podobě náměstí, bulvárů, zelených ulic a běžných
komunikací také cyklostezky a chodníky pro pěší napříč celou novou čtvrtí. Moderní
město krátkých cest musí obyvatelům nabídnout vše, co moderní člověk
v oblasti mobility potřebuje: dopravu na metro i spojení se okolními
rezidenčními oblastmi by měl zajistit například elektrobus, již v rané
fázi počítají architekti s vybudováním infrastruktury pro sdílená elektrokola
i rychlonabíjecí stanice pro elektromobily.
„Již nyní jsou
diskutovány také technologie, které zajistí efektivní hospodaření
s užitkovou a dešťovou vodou, stejně jako smart systémy schopné
optimalizovat toky dopravy, intervaly MHD i svozy odpadů, nebo solární stěny se
schopností zachytit energie a následně ji využít,“ uzavírá výčtem ekonomických
i ekologických inovací dostupných budoucím obyvatelům Vladislav Minář.
tisková zpráva
Doplněno Stavbaweb:
(ČTK) – Jde tak o další developerský projekt na výstavbu nové čtvrti na území Prahy. Jedním z nich je například za 5,5 miliardy Kč Sigma Modřany, kde společnost Central Group na pozemku o rozloze 89 tisíc metrů čtverečních postaví novou rezidenční čtvrť, která nahradí současný rozlehlý skladový areál. Na místě bývalého nákladového nádraží v Praze na Smíchově pak developerská firma Sekyra Group projekt Smíchov City, kde by mohlo bydlet až 3300 lidí, dále je v plánu zhruba 190.000 metrů čtverečních ploch pro služby, nakupování a kanceláře. Součástí projektu jsou základní a mateřská škola a kulturní centra. Další projekty se chystají například u Masarykova nádraží.
O nezastavěných plochách, které sousedí s připravovaným projektem PPF, vede Praha spor se státem. Část z nich vlastní stát a část hlavní město, přičemž premiér Andrej Babiš (ANO) chce prostor využít pro stavbu areálu pro státní úředníky. K tomu nicméně potřebuje přesvědčit město, aby svoje pozemky na stát převedlo. Vedení magistrátu pod vedením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) se však tomu brání, odmítlo myšlenku „úřednického ghetta“ a převedení pozemků na stát podmiňuje řadou podmínek, například finančním příspěvkem na dokončení městského okruhu.
Třeba už ne, není v němčině ta páska?
Té knihovny je mi taky líto.
No je to nádhera a pokud se otevření dožiji a nebudou kolem toho ,,Lumpárny finančního rázu " ,tak tu po…
Ve Stavbě si uvedení takové informace v autorské zprávě nepodmiňujeme, oceňujeme každý zdařilý výsledek vzešlý z harmonické spolupráce investora a…
U veřejné stavby by mělo být samozřejmostí uvést způsob výběru architekta.