Dopis iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat odeslaný jednotlivě všem zastupitelům:
Vážená paní zastupitelko …,
dnes
bylo rozhodnuto Radou hl. m. o změně osudu Libeňského mostu. Jelikož se
Zastupitelstvo hl. m. již 25. února 2016 usneslo, že most má být naopak
rekonstruován, půjde
tento tisk na jeho zasedání znovu. Během posledních dvou let se
investovaly nemalé prostředky (40 mil. Kč) do přípravy rekonstrukce a
údržby mostu. Nyní má být toto rozhodnutí opět změněno a máme se vrátit k
projektu bývalého primátora Pavla Béma z roku 2006,
jelikož se tato varianta zdá být nejrychlejším řešením vzhledem k tomu,
že má již vydané územní rozhodnutí (ÚR) i stavební povolení (SP) a
proběhlo již první kolo veřejné soutěže na dodavatele dle žlutého FIDIC.
S tím ale přicházejí i největší obtíže, protože
jak ÚR, tak SP počítají se zachováním původních pilířů a základů mostu a
nepočítají se stavbou žádného provizorního přemostění ani pro MHD, ani
pro automobily či dokonce ani pro pěší.
Domníváme
se, že se k vám nemusely dostat úplné informace. Proto bychom Vám rádi
sdělili alespoň ty nejzávažnější, o kterých si myslíme, že byste je měli
vzít v úvahu před
Vaším čtvrtečním hlasováním. V následujících odstavcích jsme je pro Vás
přehledně shrnuli:
#1 Původní pilíře zůstávají u obou variant
Pilíře
a základy se budou muset opravit stejným způsobem jak v případě
rekonstrukce, tak novostavby. Buď se zvolí cesta zesílení, anebo náhrady
jejich vnitřku. V obou případech
je to tím pádem stejně rizikové a nákladné a vyplývají z toho do
budoucna dle Kloknerova ústavu největší nároky na údržbu jak u
rekonstruovaného mostu, tak u novostavby. V případě varianty
rekonstrukce dojde pak, stejně jako u novostavby, k výměně hlavních
konstrukčních částí (středních částí oblouků, které přenášejí největší
zatížení) za nové. Ty jsou ukryty uvnitř mostu a tímto způsobem se
zajistí jak plná funkčnost mostu pro tramvaje i auta, tak autentické
zachování architektonických prvků, které jsou na jeho
plášti. Dle zprávy Kloknerova ústavu byla potvrzena možnost sanace všech
kubistických prvků, až na schodiště u nichž byla úspěšně odzkoušena
metoda provedení repliky dle dochované původní dokumentace.
#2 Životnost rekonstruovaného mostu je výrazně delší
Životnost
hlavních konstrukčních částí nebude omezena na 15 – 20 let, jak se
někdy tvrdí, ale bude obdobná jako v případě novostavby. Životnost 15 –
20 let se dle Kloknerova
ústavu týká hlavně částí, jako je zábradlí, či kandelábry, které se však
po 15 – 20 letech nerozpadnou, ale budou muset být opravovány, což je
zcela běžné i v případě novostavby.
#3 Udržovat se musí průběžně původní most i novostavba
Ani
novostavba nevydrží bez údržby 100 let, mosty mohou naopak sloužit i
několik stovek let, pokud je jim věnována dostatečná pozornost jako
v případě Karlova mostu. Životnost
100 let u mostu neznamená, že poté musí být zbourán, ale že jeho určité
části mají být příslušně opraveny. Jak je již zmíněno výše, v případě
novostavby i rekonstrukce jsou konstrukční části vyměněny shodně za
zesílené pilíře a nové oblouky, a tudíž jejich
údržba je obdobná. U varianty rekonstrukce bude muset být věnována péče
navíc hlavně původním povrchům a to obdobně často jako u novostavby.
Toto však Kloknerův ústav vyčísluje na stovky tisíc ročně a ne na
miliony ročně.
#4 Rekonstrukce dává příležitost přípravy provizorního mostu
Všichni
víme, co způsobilo lednové uzavření mostu a nejspíše by toto nikdo
nechtěl opakovat. V případě náhlého rozhodnutí o zbourání mostu není ale
připraven projekt na provizorní
most, a tudíž by spojení mezi Holešovicemi a Libní bylo přerušeno na
celou dobu realizace stavby, tj. 2-3 roky. Předtím, než bude rozhodnuto o
bourání, by se měl připravit kvalitní plán zajištění náhradní dopravy
mezi Libní a Holešovicemi. V případě přípravy
rekonstrukce mostu je možné současně připravit i provizorní most, který
by sloužil alespoň pro MHD.
#5 Rekonstrukcí zachráníme architektonicky jedinečný most
Zbouráním
mostu přijdeme o světově jedinečný unikát, který odráží kubistické
období architektury natolik typické pouze pro Československo. Můžeme
diskutovat o tom, zda je
most více avantgardní, či puristický, nebo kubistický, ale jisté je, že
je již posledním takovým na světě a již dnes je odbornou obcí oceňován.
Dá se očekávat, že v případě rekonstrukce se postupem času povědomí o
jeho umělecké hodnotě rozšíří i mezi turisty
navštěvující „kubistickou“ Prahu.
#6 Do nákladů na výstavbu nového mostu je potřeba zahrnout i náklady na rozšíření soumostí
Dnešním
rozhodnutím Radní nerozhodli pouze o projektu mostu přes Vltavu, který
je nejvíce diskutován, ale o celém projektu rozšíření komunikace od
Palmovky (ulice Voctářova,
kde mají být vybudovány nájezdy do neexitujícího tunelu), až po Maniny.
Celá tato komunikace má být rozšířena na 26 metrů a celkové náklady tak
sahají až ke 2 mld. Kč.
#7 Stávající most také vyhovuje potřebám Dopravního podniku
Jedním
z argumentů pro rozšíření je oddělený tramvajový pás. Na stávajícím
mostě je ale též možné oddělit tramvajovou a automobilovou dopravu.
Ostatně od otevření mostu na
konci února je již doprava oddělena.
#8 Proč Ministerstvo kultury neprohlásilo most za památku
Ministerstvo
kultury ve svém rozhodnutí uznalo vysoké architektonické hodnoty celého
mostu. Rozhodlo však o jeho neprohlášení a to z důvodu nízké
autenticity jeho konstrukčních
částí po rekonstrukci. Všechny kubistické prvky však mohou být sanovány
či nahrazeny. Pokud tedy chceme zachovat tuto hodnotnou a na světě
jedinečnou architekturu i pro naše děti, máme zde možnost most opravit.
V příloze Vám posíláme ještě přehlednou infografiku.
Prosíme
Vás tedy o setrvání na Vašem stanovisku z února 2016, které požaduje
most rekonstruovat v současné šíři, jak doporučuje většina odborné obce a
jak Vás též požádali
občané celkem ve 2 peticích s téměř 4 000 podpisy.
Zároveň Vás žádáme jménem petentů o pevné zařazení bodu k jednání na 17. hodinu.
S úctou zdraví
Adam Scheinherr
Dita Krouželová
Tomáš Mařík
Petr Zeman
iniciativa Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat
tel: 776 77 19 13
________________
Dopis arch. Jaroslava Zimy najdete v galerii nad textem článku.
________________
Martin Kloda:
Vážení zastupitelé hlavního města Prahy,
připojuji se k dopisu iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat
a dopisu architekta Jaroslava Zimy k hlasování Rady hlavního města Prahy o bourání Libeňského mostu.
Oba texty výstižně hodnotí skutečnou situaci a jsou přílohou tohoto dopisu.
Vedle nesporné hodnoty kulturního a historického dědictví, k jehož
ochraně Vás zavazuje usnesení vlády ČR „Politika architektury a stavební
kultury ČR“ si Vás dovoluji upozornit ještě na některé další aspekty
rozhodování:
– nejohroženějším prvkem obloukové části mostu je síranová koroze
betonových základů a pilířů pod hladinou Vltavy, novostavba mostovky na
těchto pilířích problém neodstraní, pilíře bude nutné sanovat a udržovat
v obou případech stejným způsobem; novostavba
oblouků a mostovky tudíž neskýtá žádnou výhodu oproti rekonstrukci mostu
v původní podobě; dokumentace sanace není zpracována a není obsahem
vydaného stavebního povolení na tzv. „rekonstrukci mostu“
– proces projektování prováděcí dokumentace za pochodu dodavatelem
je nejrizikovější postup stavby ze všech možných, protože investorovi
(MHMP) nedává kontrolu nad termíny, investičními náklady ani kvalitou
projektu a provedených prací; de fakto dělá z
MHMP rukojmího dodavatele; chybějící část projektu pro sanaci založení
mostu a mostních pilířů riziko neúměrně zvyšuje
– délka procesu přípravy stavby není v tomto případě rozhodující,
protože v případě demolice je nutné postavit provizorní most, argument
časové úspory není relevantní ani z hlediska architektonické kvality
mostu, péče o kulturní dědictví a dlouhodobě zanedbávané
údržby; z tohoto pohledu dosavadní vývoj vypadá spíše jako účelové
vyhrocování situace až k dosažení havarijního stavu části mostu a
vytvoření tlaku na neodkladné radikální řešení – demolici mostu a
realizaci novostavby podle morálně zastaralého projektu
– výměny prvků mostu – zábradlí, schodišť a kandelábrů – za repliky
nesnižují historickou a architektonickou hodnotu stavby a nejsou
relevantním důvodem proti rekonstrukci; jde o velmi přísnou interpretaci
autenticity památky, která není obhajitelná, kupříkladu
sochy na Karlově mostě jsou také nahrazovány kopiemi a tento postup
nikdo nezpochybňuje.
Lež a účelová manipulace s fakty se bohužel stala permanentní součástí
veřejného života. Žádám Vás proto, abyste zodpovědně posoudili váhu
argumentů a nepodléhali tlaku „jednoduchých a rychlých“ řešení, která se
při podrobnějším pohledu nejeví zdaleka tak snadná,
rychlá, levná a neriziková. Libeňský most od architekta Pavla Janáka a
konstruktéra Františka Mencla je nejmladším z komponované série
Pražských mostů a jeho jedinečnost je nesporná.
Martin Kloda
autorizovaný architekt
________________
Lenka Burgerová:
Vážené zastupitelky a zastupitelé, vážení radní,
dnes budete rozhodovat o osudu Libeňského mostu. Tento most,
respektive zejména jeho
zhruba dvousetmetrová oblouková část nad řekou, je hodnotným dílem
významného českého architekta Pavla Janáka, autorem technického řešení
(a skvělého, když víceméně bez údržby vydrželo 90 let) je neméně slavný
inženýr František Mencl.
Most
je součástí souboru pěti pražských mostů, kde všechny zbylé stojící
požívají památkové ochrany (jako příklad lze uvést Hlávkův
most). Libeňský most otevíral k 10. výročí založení Československé
republiky tehdejší prezident Tomáš G. Masaryk a nyní hrozí, že si ho ke
stému výročí zbouráme.
Expresionistická
krystalická struktura, která zdobí obloukovou část, odpovídá dobové
zálibě v krystalech, jejichž výzkum hýbal
tehdejší vědou i společenskými salóny a udělovaly se za něj Nobelovy
ceny. Výrazem českého obdivu ke světu krystalů je kubismus, v Německu
expresionismus, krystalické struktury používal na betonových hlavicích
sloupů krypty svého též betonového vídeňského kostela
Jože Plečnik.
Budete
diskutovat a posléze hlasovat o tom, zda Libeňský most (respektive
soubor mostů) bude zbourán a nahrazen a čím. Rozhodujete
o souboru několika mostů různé konstrukce, který se skládá z hodnotného
dvěstěmetrového obloukového mostu nad řekou, rámových konstrukcí, které
jsou v tristním stavu už od 90 let 20. století a musí být zcela
nahrazeny, dále se skládá ze zemních valů, dalšího
velkého oblouku a dalších konstrukcí. Osud celého soumostí je třeba
pečlivě zvážit s ohledem na cílový stav navazujícího území, kam se Praha
chystá investovat nemalé prostředky – obnovení Rohanského ostrova,
výstavba vodního kanálu, projekty na nábřeží. Most
se mimochodem nedávno uzavíral kvůli zhruba dvanáctimetrovému rámovému
úseku, přičemž celková délka všech částí je téměř 800 metrů.
Pan náměstek Dolínek navrhuje Libeňský most zbourat (ač to eufemisticky
nazývá výměnou). Poté navrhuje postavit nikoliv nový, moderní most
vzešlý z architektonické soutěže, ale zrealizovat více než dekádu starý
projekt neopodstatněně širokého čtyřproudého mostu
dálničního typu a využít k tomu pilíře současného mostu, o kterých už
nyní z expertýzy Kloknerova ústavu víme, že takový most bez úpravy
neunesou (musí se tedy sanovat úplně stejně a za obdobných nákladů, jako
při rekonstrukci).
Na
mostě je nyní intenzita dopravy 17 tisíc aut a už v současné podobě,
bez rozšíření, může opravený most přenést i zhruba dvojnásobnou
intenzitu. Bude-li oprava provedena podle návrhu Kloknerova ústavu,
splní Libeňský most bez problémů normami požadovanou zatížitelnost
konstrukce.
Z
žádného z dopravních modelů popisujících možné budoucí scénáře vývoje
dopravy v oblasti (vytvořených vašimi vlastními organizacemi, se
kterými vás, předpokládám, předkladatel návrhu na zbourání mostu
podrobně seznámil), nevyplývá potřeba širšího řešení, nadto se 4 pruhy
se nesměstnají do navazujících ulic v Holešovicích a rozšířený most bude
i nadále končit zákazem vjezdu na Palmovce. Jedna
z nájezdových ramp byla rozhodnutím jednoho z předchozích zastupitelstev
prodána soukromníkovi a zbourána.
Dalším
argumentem, který se uvádí jako důvod pro zbourání mostu, je
předpokládaná nižší životnost rekonstruovaného mostu oproti
nové konstrukci. Stačí se ovšem podívat na teprve třicet let starý
Barandovský most v tristním stavu a je zřejmé, že životnost podstatně
závisí především na kvalitě konstrukce a údržby. Libeňský most už
prokázal, že je velmi odolný, vydržel více než padesátiletou
neúdržbu. Jedna z rámových konstrukcí je mimochodem celá černá, ještě z
doby, kdy pod ní jezdily mašiny na páru a jedinou rozsáhlejší „údržbu“
mostu zde provedly povodně, které část spodní konstrukce vyčistily. V
případě rozšíření mostu je dále třeba předělat
všechny navazující křižovatky.
Pokud se zastupitelstvo rozhodne podpořit zbourání mostu a stavbu podle
nabízeného projektu, vznikne patvar. Bude to širší most zastaralé
koncepce na původních pilířích se zatravněnou tramvajovou tratí, který
pan náměstek navrhuje z důvodu údajné časové tísně
stavět metodou „navrhni a stav“. Vzhledem k tomu, že neexistuje
prováděcí projekt, je určení celkové ceny problematické a nepovažuji to
za příliš transparentní variantu vydávání veřejných peněz. Projektování
prováděcí
dokumentace za pochodu dodavatelem je vždy považováno za velmi rizikový
postup stavby, protože investorovi (tedy vám, Praze) nedává kontrolu nad
termíny, investičními náklady ani kvalitou projektu a provedených
prací.
Na
překlenutí doby mezi zbouráním stávajícího mostu a otevřením navrhované
stavby není navržen provizorní most, po kterém by
mohly jezdit tramvaje, chodit pěší a jezdit integrovaný záchranný
systém. Zde už začíná být situace kritičtější, neboť není zřejmé, která
dopravní spojení Libeňský most po dobu, kdy nebude v provozu, nahradí.
Toto zastupitelstvo uložilo panu náměstkovi Dolínkovi již před dvěma
lety, aby připravil projekt rekonstrukce stávajícího mostu ve stávající
šíři. Nestalo se nic.
Z
mého pohledu je navrhované řešení vůbec nejhorší možné, Kloknerův ústav
ČVUT nabízí ve své pro Prahu zpracované studii dvě relevantní
varianty, buď radikální opravu s vložením železobetonových středových
polí a nahrazením vedlejších konstrukcí, nebo zcela nový most, tedy i
bez využití stávajících pilířů.
Osobně
by mi byla mnohem milejší varianta rekonstrukce. Most možná není
prvoplánově líbivý, ale je mohutně důstojný a v tom spočívá
jeden z odstínů jeho krásy. Holešovice a Libeň byly v době postavení
mostu dělnickými čtvrtěmi a most odpovídal místu, kde vznikl. Znáte
Plečnikův betonový vídeňský kostel na Ottakringu? Ten má podobný příběh,
je syrový, mohutný, s mostovkami místo empor a
krystalickými hlavicemi sloupů v kryptě. Vznikal pro podobné místo, jako
Libeňský most.
Pokud přeci jen zvítězí varianta nový most, ať je na něj vypsána
mezinárodní architektonická soutěž. Nový most pro dynamicky se
rozvíjející rozhraní sedmého a osmého obvodu je magické místo, které by
jistě přilákalo významné světové architekty. A když už bychom
měli z veřejných peněz utratit dvě miliardy (ano, rozhodujete zde o
projektu za dvě miliardy,nejde jen o rozšíření mostu), ať to stojí za
to.
Obvyklá otázka v diskusích kolem Libeňského mostu zní, zda ten, kdo se
vyjadřuje, rozumí dostatečně odborné problematice. Odpovím tedy raději
dopředu. Vystudovala jsem architekturu na FA VUT v Brně a historii se
specializací na hospodářské a sociální dějiny
a dějiny techniky FF UK v Praze. Vyučuji urbanistické předměty na
několika českých vysokých školách, několik let jsem pracovala na NPÚ.
Jsem schopná rozumět výsledkům průzkumu mostu a návrhům možného řešení,
které provedl Kloknerův ústav a také posoudit relevantnost
historicko-umělecké hodnoty mostu.
S úctou PhDr. Ing. arch. Lenka Burgerová, Ph.D.
___________
Vít Podráský
Truhlíci III aneb otevřený dopis opozičním zastupitelům hlavního města Prahy ohledně Libeňského mostu
Vážení opoziční zastupitelé hlavního města Prahy,
obracím se na Vás poté, co jsem s naprostým zděšením zaznamenal včerejší rozhodnutí Rady zbourat Libeňský most. Dopis záměrně směřuji Vám, protože stanovisko subjektů tvořících současnou vládnoucí koalici je již zřejmé. Jazýčkem na vahách tak při rozhodování ve čtvrtek budete právě Vy.
Ačkoliv jsem povoláním architekt a nejspíše byste ode mne tedy očekávali značný důraz na estetické či historické kvality mostu, které jsou pochopitelně naprosto nezpochybnitelné, možná Vás překvapím, když svou pozornost upřu v následujících řádcích poněkud jiným směrem. Nechci totiž hrát na city. Jednak toho už bylo dost, druhak si nemyslím, že si to situace žádá. Existuje totiž mnoho jiných, naprosto racionálních, logických důvodů, které přesvědčivě ukazují, jaké řešení dává smysl a jaké nikoliv.
Budete se divit, ale jako občana Prahy mne – a to i přesto, že přes most cestuji i několikrát za týden – netrápí, že na něm tramvaj jede asi tak 50 m rychlostí 10 km/h. Celková doba tohoto zdržení je totiž cca 1 minuta. Jistě, často spěchám, ale poměřím-li to s časem, který běžně strávím v kolonách (a to cestuji autobusy MHD!), opravdu to nestojí vůbec za řeč…
Co mne ale trápit bude, je, že až se most odstřelí, tak nebude existovat žádné alternativní spojení břehů. Alespoň dle projektu, který včera odsouhlasila Rada. Dva nebo tři roky jsou fakt dost dlouhá doba… Co si z toho mám jako občan vzít? Tohle opravdu někdo myslí vážně? Chcete toto podpořit?
Říká se „peníze až na prvním místě“. Myslím si, že aktuálně probíhá pouhé žonglování s miliony tak, jak se to komu hodí. Argumentace primátorky a náměstka Dolínka, kteří s křečovitou přesvědčivostí tvrdí, že jinak to nejde, je velice trapná, resp. vzhledem k diskutovanému tématu a jimi předloženému závěru spíše smutná a alarmující. Prý odborná skupina jasně řekla, že je třeba bourat. Inu, důvěryhodnost sama…
Samozřejmě, že celá věc rozhodně není postavena tak, jak se mnohde tvrdí, a sice, že za 500 miliónů se most zrekonstruuje a vydrží cca 20 let, a naproti tomu se za 550 milionů postaví most nový a ten vydrží 100 let. To je akorát pohádka pro méně bystré spoluobčany. Na příkladě řady jiných mostů (a opravdu nemusíme chodit moc daleko – viz např. most Karlův) je zřejmé, že mostům mohou třeba i spadnout tři pilíře a pořád tu mohou být dál. To totiž není otázka technických kritérií anebo financí. Opravit zvláště v současné době všelijakých technických vymožeností lze totiž téměř cokoli. Tohle je především otázka vůle a chtění…
Projektování mne živí, takže na rozdíl od laiků si leccos dokážu poměrně snadno rozklíčovat. Je to o tom, co do čeho započtete. Jsem přesvědčen, že co se týče nového mostu, celkový účet bude nakonec úplně jiný. Zatímco za rekonstrukci dokážeme díky celkem jasně danému rámci částku tak nějak odhadnout, i když nakonec jistě dojde k nějaké její úpravě, případný nový most vnese do území úplně jiné souvislosti. Vyvolá např. řadu investic, které rozhodně nejsou obsahem oné projektové dokumentace, která má platné stavební povolení. Je ovšem třeba je připočíst, protože bez nich most nelze realizovat. A v těchto případech se bude jednat o značné částky.
Výsledný účet za nový, mnohem širší most vyžadující např. nové nájezdy, průzkumy, úpravy souvisejících veřejných prostranství, křižovatek či přeložky sítí totiž bude představovat řádově větší náklady, než jaké může stát rekonstrukce stávajícího mostu. Tyto náklady samozřejmě nikdy nebudou vyrovnány ani údržbou rekonstruovaného mostu, i kdyby trvala třeba 100 let. Varianta rekonstrukce bude vždycky levnější.
Navíc široký most v daném místě nikdo nepotřebuje. Proč ho tedy stavět? Že bude rychle hotov? Ale to je také naivita. Ukažte mi jednu podobnou stavbu, která za posledních 20 let splnila v Praze termín dokončení. A stoupněte si někdy na most a počítejte auta, která tam projíždějí. Ne, tohle opravdu není žádná dopravní tepna individuální dopravy, a ani není dost dobře možné, aby se jí někdy v budoucnu díky tomu, jaké komunikace jsou do ní zaústěny a v jaké konfiguraci se nachází okolní zástavba, stala. Stačí tam chvíli stát a dívat se kolem..
Dále se dost probírají náklady na údržbu rekonstruovaného mostu. Kapitola sama pro sebe. Návrh nového mostu totiž počítá např. se zatravněným tramvajovým pásem. Toto řešení je ovšem mnohdy odmítáno městskými částmi i v mnohem snáze obsluhovatelných a smysluplnějších lokacích pro svou značnou finanční náročnost. A na mostě? Už jste někdy viděli pěstovat trávu na mostě takřka dálničního typu? A obzvlášť v území, kde je všude okolo flory pomalu na rozdávání? K čemu, proboha? A to je přitom jen jeden z dokladů toho, o jak mimořádně zpachtěný projekt se jedná. Jste přesvědčeni, že toto mohou být smysluplně vynaložené prostředky na správu mostů v situaci, kdy jich tady máme desítky v mizerném stavu? Chcete opravdu přispět k tomu, že zalévání trávy na kolejích bude vysávat rozpočet na úpravu mostů, kterým může hrozit podobný osud jako třeba Trojské lávce?
Suma sumárum – Radou navrhované řešení je nesmysl na entou. Je to způsob, jak vyhodit z okna stovky milionů za něco, co je ve výsledku úplně k ničemu, co bude mít nesmyslně drahou údržbu, a čehož jedinou rádoby devizou je, že to možná bude rychle… Trochu málo, nemyslíte? Řeknu Vám, že jako občan nechci uspěchané diletantské řešení. Já chci věc, která bude promyšlená, protože ta 1 min. na mostě navíc, co strávím v tramvaji, mně už nezabije, když tu ta věc pak má být příštích 100 let…
A víte, musel bych být vážně úplně naivní, abych si mohl myslet, že rozhodnutí Rady o demolici mostu je snad výsledkem jakési neobratné, ale jinak upřímně míněné snahy o údržbu města. O to dnes v případě Libeňského mostu skutečně nejde. Nerad bych mu křivdil, ale z pana Dolínka mám spíše pocit, jak když jeho motivace s blížícím se koncem mandátu spočívá v něčem úplně jiném…
No a také je před volbami a Libeňský most se tak stal nástrojem politického boje, v němž má ovšem roli bezbranného rukojmí. Jsem přesvědčen, že Libeňský most má především posloužit jako brzda propadu volebních preferencí ČSSD, ale i ANO, které už přestává tak blyštivě zářit poté, co se ukazuje, že vládnout neumí ani na Mariánském náměstí, ani ve Strakově akademii – viz načasování a celkový způsob provedení. Demolice Libeňského mostu má zkrátka ukázat „my nejsme takové nuly, podívejte, my se starat umíme, my přece umíme rozhodnout, a my to prostě zbouráme“.
Dívám se do budoucna a říkám si, jaký může být v případě schválení další vývoj. Prahu na podzim zřejmě čeká poměrně výrazné překreslení politické mapy. A tak to budete možná právě Vy, kdo bude tento projekt případně řešit dál. Budete to možná Vy, komu bude následně celý „počin“ přisuzován. A budete to Vy, komu budou voliči spílat a koho budou nenávidět, až se kroky zmíněné o pár řádek výše stanou realitou. Budete to nakonec Vy, kdo ponese odpovědnost za neschopnost současné politické reprezentace města. Na nějakého pana Dolínka a nějakou paní Krnáčovou si už pak totiž nikdo nevzpomene. Skončí v propadlišti dějin. Zůstane jen diletantský projekt, pak vznikne stupidní, nehodnotný a zbytečně předimenzovaný most, co tu bude strašit 100 let a Vy budete za hlupáky…
Jestli toto chcete podstoupit a podílet se na tom, pak je mi Vás (a tím tedy i nás obyvatel) líto. Tak nějak ale tuším, že máte přece jen na rozdíl od pana Dolínka a spol. – protože jejich přístup je vážně extrémně mimo – alespoň základní pud sebezáchovy, a proto Vám doporučuji, resp. Vás žádám, jakkoli chápu netrpělivost, se kterou chcete mnozí toto téma přirozeně řešit, abyste hlasovali proti demolici mostu, nepodlehli svodům této zbytečné politické hry (ostatně na včerejší tiskové konference sám pan Dolínek naprosto chladně prohlásil, že když návrh ve čtvrtek neprojde, tak se most teda zrekonstruuje… jakoby mu to bylo ve výsledku nakonec úplně jedno…) a nechali věc k vyřešení v klidu až po letošních volbách, kdy bude možné ji nastavit tak, aby po následující čtyři roky dával její průběh smysl. My Pražané to jistě pochopíme. Možná ne hned zítra a všichni, ale s odstupem času rozhodně ano!
S pozdravem
Ing. arch. Vít Podráský
občan hlavního města
___________
ČKA podporuje zachování Libeňského mostu
Česká komora architektů (ČKA) se
znepokojením sleduje dlouhodobý i aktuální vývoj událostí kolem Libeňského
mostu. Jednoznačně se vyslovuje pro zachování stávající podoby mostu formou citlivé rekonstrukce.
ČKA dlouhodobě upozorňuje na výlučnost této dopravní stavby. Pro kubistické
prvky, tedy ryze české specifikum, jež nemá ve světě obdoby, podporovala zapsání mostu na seznam nemovitých
kulturních památek. ČKA konstatuje, že způsob, jakým se chováme v takovýchto kauzách, je i
měřítkem naší kulturnosti a zodpovědnosti ve vztahu k městskému prostředí a
jeho historii.
Rekonstrukci považuje
Komora současně za praktičtější postup. Při postupné opravě částí mostu jej bude
možné po celou dobu používat a nedojde tak ochromení dopravy mezi Prahou 7 a 8.
Za zbytečné považuje Komora dříve zvažované
rozšíření Libeňského mostu, neboť svou stávající kapacitou dostačuje.
V aktuální podobě má, stejně jako řada dalších pražských mostů (Čechův,
Mánesův, Palackého, Most legií…) příjemné lidské měřítko, které přispívá ke
kráse Prahy. Aktuální kapacita a podoba mostu je navíc úzce provázána
s urbanistickým řešením přilehlých čtvrtí.
Jen velmi obtížně si tedy dovedeme
představit, že by byla tato nanejvýš kvalitní architektonická stavba nahrazena
něčím stejně kvalitním. Cílem sledujícím veřejný zájem by měla být rekonstrukce
Libeňského mostu, kultivace jeho okolí a úspora veřejných financí. Pro
rekonstrukci jednoznačně doporučujeme architektonickou soutěž. Dle našeho názoru a zkušeností je
to nejvhodnější a přitom tradiční a prověřená metoda pro nalezení kvalitního
řešení stavby či rekonstrukce. Architektonické soutěže na významné veřejné
zakázky jsou známkou vyspělé společnosti. Předností soutěže je možnost
porovnávat mezi sebou větší množství návrhů konkrétního řešení. Navíc, volba
standardní architektonické soutěže u veřejného zadavatele je akcentována i v
dokumentu Politika architektury a stavební kultury, který byl přijat vládou ČR
v roce 2015. I z tohoto důvodu pro nás není akceptovatelné současné
prosazování zbourání mostu a řešení novostavby bez architektonické soutěže.
Libeňský most od roku
1928 spojuje Holešovice a Libeň a vychází z architektonického návrhu Pavla Janáka (1882–1956 ), autora tak
významných realizací jako je např. Palác
Adria v Praze (1925), Škodův
palác v Praze (1926), hotelu
Juliš na Václavském náměstí v Praze (1933), Krematoria v Pardubicích (1923) či Hlávkova mostu v Praze (1912). Konstruktérem stavby je mostní
stavitel František Mencl.
___________
Související články:
Libeňský most by měl být zbourán 25.4.2018
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Mám otázku: je možné v případě architektonické soutěže porovnat návrhy i s architektonickým návrhem Pavla Janáka? Nebylo by možné použít původní projekt buď přímo v soutěži, nebo jako měřítko kvality, podle kterého by se mohlo konstatovat, že ho žádný návrh nedosáhl? A v tom případě postavit repliku.