Lidová architektura patří na Vysočině k nejohroženějším památkám

Lidová architektura patří na Vysočině podle odborníků z Národního památkového ústavu (NPÚ) k nejohroženějším památkám.

V kraji je přes 3000 státem chráněných nemovitostí, z toho pouze 13,5 procenta z oblasti lidového stavitelství. Řada z památných staveb není udržována, některé byly zbourány, jiné ztratily svou hodnotu nevhodnou přestavbou. Objevuje se ale i řada dobrých příkladů obnovy těchto památek, které pak obdivují turisté, zaznělo ve čtvrtek na semináři památkářů v Telči.
Na seznamu památkově chráněných nemovitostí lidového stavitelství na Vysočině je podle Jany Staré z telčské NPÚ nejvíce usedlostí (321) a venkovských domů (35). Ochranu státu má i 25 mlýnů, 16 sýpek a šest stodol a také třeba kovárny, haltýř či pazderna. Nejvíce památek lidové architektury z pěti vysočinských okresů je na Žďársku. Turisté si tam mohou prohlédnout 145 roubených a 70 zděných stavení zapsaných na seznamu památkové péče. Naopak nejméně chráněných venkovských staveb mají na Pelhřimovsku.
Podle Radima Silného z telčského NPÚ se mnohdy příslušným stavebním úřadům nepodaří včas zabránit znehodnocení památek, či hodnoty jejich okolí. Například v Bobrové na Žďársku, kde u kostela, jehož přestavbu řídil slavný stavitel Jan Blažej Santini-Aichl, majitel vyměnil na domě okna za plastová a fasádu venkovského domu natřel červenou barvou. Podle Silného při obnovách mizí na domech památné štuky, původní okna i dveře včetně cenných kovářských závěsů a kování.
V kraji jsou pouze tři památkové rezervace a pět vesnických památkových zón, vyhlašovány byly v letech 1995 a 2004. Celá řada dalších vesnic by si zasloužila, aby se na seznamu objevila, jako třeba Třeštice na Jihlavsku nebo Kadov na Žďársku, míní Silný.
S počtem 45 kulturních památek mají od roku 1995 největší vesnickou rezervaci v kraji Vysočina Křižánky na Žďársku. Druhá byla vyhlášená v Krátké na Žďársku, kde k nejpozoruhodnějším stavbám patří bývalá rychta. Poslední ze tří vesnických památkových rezervací mají v Dešově na Třebíčsku. Usedlosti tam mají bohatou štukovou výzdobu a zdobená vjezdová vrata.
Památkové zóny jsou na Vysočině v Práskolesích na Jihlavsku, ve Zhoři na Pelhřimovsku, v Ubušínku na Žďársku, v Petrovicích na Havlíčkobrodsku a v Boňově na Třebíčsku.
Podle Marka Fajmana z NPÚ v Brně se objevuje i příkladné péče o památky: ukázková je třeba obnova objektu číslo popisné 30 ve Velké Losenici, kde majitel nechal obnovit i krásnou štukovou fasádu. K povedeným patří také oprava klasicistní rychty ve Sněžném na Žďársku, či špýcharu v Těchobuzi na Pelhřimovsku, doplnil.

Zdroj: ČTK, Jaroslava Mikešová sap, 9. dubna 2009.