Dovednosti a praxi Františka Sammera formovalo prostředí Le Corbusierova ateliéru v Paříži. Sammer patřil na počátku třicátých let 20. století do okruhu nejbližších spolupracovníků slavného architekta. Posléze působil v bývalém Sovětském svazu, Japonsku a Indii, odkud v roce 1942 narukoval do britské armády. V domácím prostředí byl Sammer dlouho znám zejména jako architekt prvních realizací ve stylu socialistického realismu, tzv. Superbloku na sídlišti Slovany v Plzni.
Přednáška se zaměří na mezinárodní kontext Sammerovy profesní dráhy a na východiska jeho tvorby, aby zasadila jeho poválečné působení v Plzni do širších souvislostí. Pokusí se tak spojit doposud zdánlivě oddělené kapitoly architektova dobrodružného života.
Vstupné na akci činí 50 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na www.plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz.
_________
Třetí díl cyklu Plzeň poválečná, jehož konání umožnila podpora města Plzně, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a Nadace české architektury, se uskuteční ve středu 30. listopadu od 18 hod. v budově SPŠ dopravní (Karlovarská 99) v Plzni. Hovořit se bude o hodnotách, možnostech adaptace, a udržitelnosti staveb vzniklých v letech 1948–1989. Pozvání k diskuzi o přítomnosti a budoucnosti poválečné architektury přijali architekti Marek Tichý (TaK Architects), Jan Schindler (Schindler Seko Architects), Martin Zaiček (Slovenská komora architektov a Spoločnosť Jaromíra Krejcara) a vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch.
Martina Hrabová je historička umění se specializací na dějiny moderní architektury v přeshraničních souvislostech. Ve své doktorské práci se věnovala českým asistentům v Le Corbusierově ateliéru, mezi nimiž patřil k nejvýraznějším osobnostem plzeňský architekt František Sammer. V knize Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera se Hrabová věnuje sociálním vazbám z pařížského ateliéru prostřednictvím dobových fotografií, které v roce 2016 objevila v zapomenutém Sammerově archivu v Indii. Zabývá se otázkami sociálního a kulturního kontextu výměny myšlenek a mechanismů vytváření mýtů v historii umění a architektury.
podle podkladů pořadatele
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…