Otevřený dopis architektů ve věci rekonstrukce městských lázní v Plzni podpořily obě profesní komory
V dubnu letošního roku několik desítek plzeňských architektek a architektů zveřejnilo otevřený dopis hejtmanovi a zastupitelům Plzeňského kraje, v němž podepsaní apelovali na vedení kraje, aby přehodnotilo rozhodnutí nevypsat soutěž na návrh adaptace budovy někdejších městských lázní pro účely Západočeské galerie v Plzni a dalších institucí a v celé věci postupovalo maximálně transparentně. Během následujících týdnů pak téměř 60 signatářů podpořila jak Česká komora architektů (ČKA), tak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Předseda České komory architektů a někdejší pražský primátor Jan Kasl adresoval Krajskému úřadu Plzeňského kraje své stanovisko, v němž vyjádřil podporu otevřeného dopisu a zdůraznil význam architektonických soutěží a roli ČKA coby jejich garanta. Dobře vypsaná architektonická soutěž podle něj představuje nejlepší způsob, jak docílit kvality návrhu. Soutěž totiž přináší celou škálu koncepčních přístupů, a tedy i možnost výběru konkrétního řešení, jehož výsledkem je kvalitní realizace.
„V případě vyhlášení architektonické soutěže namísto obchodní soutěže na výběr dodavatele s jím zvoleným projektantem, vybranými na základě nejnižší ceny, je prokazatelně možné, díky odborné a nezávislé porotě a anonymitě návrhů, získat optimální řešení daného zadání,“ uvedl předseda ČKA. Kromě kvality návrhu patří mezi podstatné výhody soutěží podle Kasla především transparentnost výběru a participace odborné i laické veřejnosti.
Vedení kraje se však rozhodlo tyto výhody pominout a soutěž neuspořádat. Namísto toho svěřilo první fáze projektu rekonstrukce kulturní památky a významné stavby konkrétnímu architektovi. Dále chce postupovat metodou Design & Build, u níž se odpovědnost za přípravu projektové dokumentace a její naplnění částečně či zcela přenáší na zhotovitele stavby. Tento postup – stejně jako absenci architektonické soutěže – kritizuje i Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Jak upozornil její předseda Robert Špalek, metoda Design & Build se aplikuje spíše na dopravní, liniové stavby, kde jsou uživatelské a technické parametry jednoznačně definovatelné. „Podle našich zkušeností se rozhodně nehodí na záměry, které mohou mít celou řadu možných technických, provozních i estetických řešení. Vzhledem k tomu, že výsledná stavba bude významně ovlivňovat život města a provozní náklady mohou významně zasahovat do rozpočtu samospráv, bylo by vhodné, aby všechna možná řešení byla podrobně posouzena nezávislými odborníky,“ konstatuje Robert Špalek.
Inženýrská komora zdůrazňuje i povinnost zadavatele hledat nejlepší řešení nejen z hlediska architektonického či konstrukčního, ale rovněž optimalizované a úsporné co se týká investičních, provozních a udržovacích nákladů. „Náklady spojené s organizací soutěže, jejímž cílem je nalezení nejvhodnějšího řešení, tvoří zlomek celkového rozpočtu stavebního záměru – výsledek naopak v naprosté míře překonává původní představy, posouvá a rozvíjí původní ideu,“ upozorňuje Libor Kubát, předseda Komise pro zákon o zadávání veřejných zakázek ČKAIT. Ostatně i v Plzni a Plzeňském kraji předcházely soutěže či soutěžní dialogy řadě významných realizací.
Obě profesní komory nabízejí zadavatelům odborné konzultace a pomoc s organizací soutěží o návrh řešení.











👍
Zabýval se někdo tím, čí vinou vyžaduje většina projektů změnu územního plánu? Kdy je to opravdu špatným územním plánem a…
Dobrý den, zajímalo by mě od kterého roku se na střechy používa keramická drazkova krytina a keramická krytina borůvka. Děkuji…
Děkujeme za skvělý článek!
Zajímavé čtení, které dobře ukazuje, jak široké a různorodé dnes architektura je, od technických řešení až po vztah k prostředí…