Po dvou uplynulých výstavních cyklech, představujících působení zahraničních architektů v českých zemích, respektive českých architektů v zahraničí, uvádí Winternitzova vila další tématicky zaměřený soubor výstav. Ten v průběhu roku 2023 uvede tři odlišně pojaté výstavní projekty, tentokrát zaměřené na téma organické architektury jako důležitého, v tuzemském odborném prostředí však jen málo reflektovaného fenoménu vývoje moderní architektury 20. století. Přirozená harmonie mezi člověkem, přírodou a lidským obydlím je ústřední myšlenkou teorie i praxe organické architektury, která se od počátku minulého století stala jedním z důležitých proudů globálního modernismu, přesto často opomíjeného teorií a historií architektury. Cyklus výstav v roce 2023 postupně představí jak zcela fundamentální představitele a témata světové organické architektury, tak i jen velmi málo známé příklady této fascinující kapitoly.
Vznik organické architektury spadá do období přelomu 19. a 20. století a souvisí s tvorbou amerických architektů Louise Sullivana a Franka Lloyda Wrighta či o něco později s pionýrem skandinávského modernismu Alvarem Aaltem. Přívrženci organické architektury se kriticky vymezovali vůči přílišné racionalitě a univerzalitě funkcionalistické tvorby tohoto období a hledali nové způsoby, jak moderní architekturu ideálně zasadit do krajinného kontextu a vytvořit harmonický vztah mezi lidským obydlím a přírodou. Na rozdíl od racionálních tendencí evropské moderny tak přicházela organická architektura s emocionálním rozměrem forem.
„Ne všechny organické stavby jsou si podobné. Je těžké najít formální souvislosti mezi ranými prérijními domy Franka Lloyda Wrighta z počátku 20. století a opulentními otevřenými prostory Johna Lautnera z 60. let. Všechny ale spojuje to, že stavbu, její formu i užití chápou jako organickou věc, která vznikne ze zárodku myšlenky a rozvine se v plně artikulovaný, pestrý a jednotný architektonický artefakt,“ píše ve své knize o organické architektuře Organic Architecture, The Other Modernism přední americký kritik a historik Alan Hess.
„Naše výstava Mezi přírodou a člověkem: Po stopách organické architektury je koncipována jako obsáhlý fotografický atlas rozmanitých forem a tendencí organické architektury, představující stovky příkladů z různých období a zemí od svého počátku až do 70. let 20. století, rozčleněných do tematických a chronologických celků. Klade si za cíl organickou architekturu kategorizovat a ukázat všechny její rozmanitosti, jak o nich píše Alan Hess. Všechny stavby jsou prezentovány tak, jak jsem je během svých cest zachytil,“ popisuje kurátor výstavy a publicista Adam Štěch, který se tématu organické architektury věnuje dlouhodobě. V expozici, kterou velmi originálním způsobem uchopili renomovaní designéři Matěj Činčera a Jan Kloss, jsou zastoupeny pouze stavby, které autor sám navštívil a vyfotografoval.
Tisková zpráva















Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…