Ministerstvo věc prohlášení Libeňského mostu za památku neotevře

(ČTK) – Ministerstvo kultury otázku prohlášení pražského Libeňského mostu za kulturní památku znovu neotevře. Bývalý ministr Ilja Šmíd (za ANO) odložil podněty Národního památkového ústavu (NPÚ) a sdružení Prázdné domy proti únorovému rozhodnutí ministerstva, podle kterého most památkou není. Ministerstvo podle Šmída v rozhodnutí dostatečně objasnilo důvody neprohlášení mostu za památku a zároveň netrpí vadami, pro které by mohlo být rozhodnutí zrušeno nebo změněno. Na dotaz ČTK to dne 3. července 2018 sdělila mluvčí ministerstva Simona Cigánková. Most je ve špatném stavu a kvůli nutnosti podepřít konstrukce byl letos šest týdnů zavřený.

„Hlavním důvodem, proč nebylo možno vyhovět podnětům, tj. zahájit přezkumné řízení a změnit napadené rozhodnutí, je tedy technický stav mostu, což je doloženo zejména v technické zprávě Kloknerova ústavu. Nejvíce poškozena je architektonicky nejhodnotnější část mostu, která vede přes řeku. Ze závěrů expertní zprávy vyplývá, že minimálně 50 procent hmoty mostu by bylo nutné nahradit, což je u stavby staré necelých 100 let značná ztráta autenticity,“ uvedla Cigánková.

Most podle ministerstva navíc nedosahuje takové historické hodnoty, jako třeba Negrelliho viadukt nebo Karlův most. Při posuzování tak ministerstvo zvážilo veřejný zájem na zajištění dopravního spojení břehů Vltavy, bezpečnost a nosnost mostu. Most z roku 1928 byl podle Cigánkové navržen na životnost zhruba 50 let. Ministerstvo podporuje myšlenku vybudování kopie mostu, která bude splňovat současné požadavky na zatížitelnost a životnost.

NPÚ i sdružení, které chtějí most zachovat, odkazují na analýzu znalců z Kloknerova ústavu ČVUT, který most rok zkoumal, z odlišného pohledu. Památkáři dříve uvedli, že je analýza dokladem toho, že lze most zachovat, pokud bude provedena jeho komplexní rekonstrukce. Podle NPÚ v podobných případech bývá nahrazena narušená část za novou, která je podobná té staré, čímž se zachová podstata památky i její využití k původnímu účelu.

Památkáři a sdružení nebyli účastníky řízení o prohlášení mostu za památku, těmi jsou hlavní město, dopravní podnik, Technická správa komunikací a České přístavy. Z toho důvodu by případné další řízení nemělo odkladný účinek na dřívější rozhodnutí a majitel může s mostem od chvíle, kdy únorové rozhodnutí nabylo právní moci, nakládat podle svých záměrů.

Pražští politici se však neshodli na tom, zda most opravit, nebo nahradit novým. Dubnové zastupitelstvo hlavního města kvůli sporu o most vyústilo v koaliční krizi mezi hnutím ANO a ČSSD na jedné straně a Trojkoalicí (SZ, KDU-ČSL, STAN), která je prosazuje zachování mostu, na straně druhé.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.

Související články:
Co by Praha měla dělat s Libeňským mostem?  24.5.2018
Historikové umění píší zastupitelům, ať se nebourá Libeňský most, inženýři a technici doporučují most zbourat  15.5.2018
Libeňský most  (Dopis iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat) 27.4.2018
Libeňský most by měl být zbourán  25.4.2018
Bude Libeňský most kulturní památka?  16.4.2018
Praha Libeňský most nezbourá, ale opraví, rozhodli zastupitelé 1.3.2016
Pražský Libeňský most má být podle IPR citlivě zrekonstruován  15.1.2016
Magistrát řeší prodloužení stavebního povolení na Libeňský most  5.1.2016
Praha do konce roku rozhodne o budoucnosti Libeňského mostu 23.10.2015
ČKA podporuje zachování Libeňského mostu 3.8.2015
Dva pražské mosty stále nejsou po povodni opraveny 5.12.2008