Staněk jako odvolací orgán věc vrátil ministerským památkářům, ti by podle mluvčí měli rozhodnout brzy. Minulý týden PSN oznámila, že chce Kotvu rekonstruovat za cenu v řádu miliard korun. Podle zákona musí majitel až do rozhodnutí chránit nemovitost před poškozením a zničením a také oznámit ministerstvu zamýšlenou či uskutečněnou změnu vlastnictví, správy nebo užívání věci. V podstatě se musí o objekt, který může potenciálně vykazovat památkové hodnoty, starat jako o památku.
Památkový odbor ministerstva kultury se posuzováním toho, zda se má Kotva stát památkou, zabýval od září 2016. Loni ji za památku prohlásil; řízení se konalo již podruhé, při prvním podnětu z roku 2007 ji prohlásit odmítlo.
Kotva byla postavena podle návrhu manželů Věry a Vladimíra Machoninových v letech 1970 až 1975 a je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Podobně jako jiné tradiční obchodní domy ale od 90. let začala kvůli novým nákupním centrům trpět relativním nezájmem nakupujících i nájemců navzdory lukrativnímu umístění v centru metropole. PSN nyní uvedla, že je během přestavby Kotvy otevřena dalším investorům.
V 90. letech připadly akcie Kotvy v kuponové privatizaci později vytunelovanému fondu Trend, k jehož zakladatelům tehdy patřil podnikatel Skala. V roce 2005 Kotvu získala irská skupina Markland. Od ní objekt koupila PSN v roce 2016 v tendru organizovaném irskou státní konsolidační agenturou NAMA údajně za cenu přes 80 milionů eur (tehdy asi 2,2 miliardy korun).
„V průběhu prvoinstančního řízení se změnil vlastník – předešlý vlastník opomněl svoji zákonnou povinnost informovat ministerstvo o změně vlastnictví. Nový vlastník si zvolil stejného zástupce v řízení jako předešlý, ale ani tento zástupce nesdělil, že již zastupuje jiného vlastníka,“ uvedlo nyní ministerstvo.
Nový vlastník poté podal rozklad proti rozhodnutí, aby byla Kotva památkou s tím, že byl opomenut. „Ačkoli jeho zástupce činil úkony v řízení, nebylo však zřejmé, koho zastupuje,“ tvrdí úřad. Ministr proto rozhodnutí svého památkového odboru zrušil z důvodu právní jistoty, a předal věc znovu témuž odboru. „Řízení od té doby pokračuje, proběhly úkony dané správním řádem a v brzké době očekáváme vydání prvoinstančního rozhodnutí,“ uvedla Häckl.
Minulý týden majitel Kotvy oznámil, že obchodní dům čeká zhruba roční rekonstrukce, začít má příští rok. Ředitel pražského územního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Ondřej Šefců ČTK řekl, že ústav s podmínkami přestavbu schválil. Výhrady podle něj byly k některým zásahům do dispozičního členění, bourání stropů, výměně obvodového pláště a k reklamním prvkům v parteru. Závazné stanovisko potřebné pro získání povolení ale vydává památkový odbor magistrátu.
Kotva ze 70. let je výraznou stavbou manželů Machoninových
(ČTK) – Výběr informací o pražském obchodním domě Kotva
– Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky je jednou z nejzajímavějších tuzemských budov pocházejících ze 70. let. Otevřena byla 10. února 1975 a byla nejmodernějším zařízením svého druhu v tehdejším Československu. O dva měsíce později byl pak otevřen někdejší obchodní dům Máj na Národní třídě.
– Nejvýraznějším znakem Kotvy, kterou navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je fasáda spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky. Ty architektům umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí, a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu.
– Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby. Názory na Kotvu však nejsou jednoznačné. Historik architektury Zdeněk Lukeš ale tuto stavbu před lety například zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v tuzemsku.
– Posuzováním toho, zda se má Kotva stát památkou, se zabýval od září 2016 památkový odbor ministerstva kultury. Loni stavbu za památku prohlásil. Řízení se konalo podruhé, při prvním podnětu z roku 2007 ji prohlásit odmítl. Ministr Staněk nyní prohlášení Kotvy za památku zrušil proto, že během řízení, které o přidělení památkové ochrany rozhoduje, se změnil vlastník domu.
– Stavební práce na Kotvě byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové ostatně stavěli i Máj). Po archeologickém průzkumu, který na místě odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy. V nich bylo místo i pro novinku – velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu velmi rychle, hotovo bylo za necelých 30 měsíců.
– Otevření Kotvy si vedle zákazníků, které museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren (nyní Palladia), nedali ujít vládní představitelé. Stuhu přestřihl mocný šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Místo ale nezbylo pro autory stavby, Machoninovi totiž v 70. letech museli být rádi, že na svých stavbách mohli vykonávat alespoň autorský dozor.
– Architekti vedle Kotvy navrhli i další zajímavé stavby, veřejností i odborníky ne vždy jednoznačně přijaté. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech. Machoninovi navrhli i budovu československé ambasády v někdejším východním Berlíně či bývalý Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.
– Kotva se v posledních letech potýká s konkurencí modernějších obchodních center. Její fungování komplikovaly v minulosti také spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří. Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland, která obchodní dům začala výrazně renovovat. Současným vlastníkem budovy je od roku 2016 Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly.
Vlastník Kotvy porušil zákon, sankce mu ale nehrozí
(ČTK) – Majitelé obchodního domu Kotva tím, že neoznámili změnu vlastníka, sice porušili památkový zákon, sankce jim za to ale nehrozí. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Martha Häckl, podle které připravovaný nový památkový zákon se zpřísněním sankcí počítá. Ministr Antonín Staněk uvedl, že originální koncepce domu by podle něj měla zůstat zachována a památkově by i nadále měla být chráněna.
Ministerstvo kultury, respektive ministr nedávno kvůli tomu, že se během řízení o prohlášení Kotvy za památku změnil vlastník, rozhodl zrušit v té době vydané rozhodnutí svého památkového odboru. Ten obchodní dům za památku prohlásil. Nový vlastník proti rozhodnutí podal rozklad. Ministr rozhodnutí svého odboru údajně zrušil kvůli právní jistotě a předal mu věc zpět. Odbor se případnou památkovou ochranou domu znovu zabývá.
Mluvčí dnes připomněla, že zrušením rozhodnutí se nic nemění, protože již od počátku řízení o prohlášení za památku je ze zákona vlastník povinen věc chránit před zničením nebo poškozením.
„Ačkoli nejsem Pražan, rozumím zájmu i obavám, jež Pražané věnují rekonstrukci kdysi tak oblíbeného obchodního domu Kotva. Jeho originální koncepce ve tvaru kousku včelího plástu by podle mě měla zůstat zachována a památkově i nadále chráněna,“ uvedl dnes Staněk. „Osobně dohlédnu na to, aby byl celý proces znovu prověřen, a v rámci svých kompetencí se maximálně zasadím o to, aby ve věci Kotvy nedošlo již k žádným bezdůvodným průtahům,“ uvedl.
Majitel objektu má podle zákona povinnost státu oznámit, že chce prodat objekt, který je památkou nebo se i jeho případná památková ochrana zatím jen posuzuje. „Tato povinnost není pod sankcí, jde o jednu z nedokonalostí zákona o státní památkové péči. Ministr Staněk bude usilovat o to, aby v rámci připravované novely zákona o státní památkové péči bylo možné i takové pochybení sankcionovat,“ uvedla mluvčí. Podle ministra jsou nedostačující i současné postihy za porušení zákona.
„Případ OD Kotva i nedávný případ demolice památkově chráněné vily na pražských Vinohradech jsou jasnými důkazy, jak nedostatečně současný zákon památky chrání a sankce za porušení zákona jsou minimální,“ uvedl ministr.
Dnes mohou fyzické i právnické osoby dostat za poškození památky pokutu až dva miliony korun, za poškození národní kulturní památky pak až čtyři miliony korun. V praxi však tak vysoké pokuty udíleny nejsou. Za kritizovanou opravu Karlova mostu dostalo město Praha v roce 2010 pokutu 3,25 milionu korun; po odvolání byla v dalším rozhodnutí udělena pokuta 950.000 korun. Nakonec Praha neplatila nic, ministerstvo kultury v roce 2011 oznámilo, že byl delikt promlčen.
Návrh nového památkového zákona má ministerstvo v plánu předložit letos. Nový zákon už 20 let slibují politici, přijmout se ho nedaří kvůli často protichůdným zájmům zainteresovaných. Podle některých odborníků není ale hlavní problém památkové péče neexistence nového zákona, který by nahradil ten z roku 1987, ale spíš obtížná vymahatelnost práva
Související články:
Obchodní dům Kotva a poliklinika v Břevnově byly prohlášeny za kulturní památku 4.10.2018
Ministerstvo posuzuje, zda se Kotva stane památkou jako Máj 11.11.2016
Praha zažádá o prohlášení Kotvy památkou v prvním čtvrtletí 2016 5.1.2016
Praha chce prohlásit obchodní dům Kotva kulturní památkou 30.9.2015
Manželé Machoninovi mohli být rádi, že mohli vykonávat alespoň autorský dozor…Zajímavé je, že o chování v padesátých letech se o něm nemluví, vyprávění o průběhu oné soutěže na Kotvu znám z úst dvou dnes již bohužel zesnulých účastníků v porotě také a tvrzení, jak byl tento manželský pár |psotižen| v období normalizace je stejné jako v případě další podobné |osobnosti| – Karla Prágra. Kotva je místu jakžtakž přizpůsobenou napodobeninou oněch západoněmeckých obchodních domů, ale žádný zázrak to není a navíc – vše bylo naprosto stupidně přizpůsobeno onomu tvaru poskládanému z pravidelných šestiúhelníků a třeba schodiště jsou umístěna naprosto nevhodným způsobem. Nakonec ale je to na rozdíl od úděsných staveb Thermalu a DBK či onoho velvyslanectví v bývalém NDR ještě tak nejlidštější. To ale neznamená, že zrovna tahle budova by měla mít památkovou ochranu. Ona ta inflace památkové ochrany, ještě navíc zcela bezostyšně zneužívaná pro svatý boj proti |developerům| a vůbec všem, kteří se nějak tak těm |správným| znelíbí.