Muzeum Homolupulů v Žatci

Fotogalerie ke článku (9)

Celá fotogalerie (9)

Adresa: Žatec
Investor: Občanské sdružení Chrám chmele a Piva Žatec
sponzoři: Město Žatec, Královský pivovar Krušovice, a. s.
Architekti a projektanti: Jiří Vaníček, Jiří Müller
Dodavatel: Kovovýroba Muselová Žatec
Stavbyvedoucí: Pavel Lenkvík
Projekt: 2002
Realizace: 2002
Zastavěná plocha: 85 m²
Celkový obestavěný prostor: 1450 m³
Celková podlažní plocha: 338 m²

STAVEBNÍ NÁKLADY
Celkové náklady vč ozvučení: 185 000 Kč

Rovněž tak hrobová výbava je charakteristická a odlišuje se od obdobných nálezů v jiných lokalitách. Téměř ve všech hrobech bylo nalezeno množství hliněných úlomků konkávních i plochých tvarů se segmenty nečitelných vrypů, úlomky opracovaného dubového dřeva a záhadné kroužky z kovu o velikosti dnešního papírového pivního tácku. Nález na žateckém náměstí navíc obsahoval téměř kompletní, i když silně poškozenou hliněnou nádobu o objemu O,492 litru a malou hliněnou destičku se sedmi vrypy. A právě objev této destičky způsobil onu velkou senzaci a přispěl k objasnění souvislostí s mnoha předešlými nálezy. Jednalo se totiž s největší pravděpodobností o nejstarší pivní účet, jaký kdy byl nalezen!
V okolí dnešního Žatce rostl divoký chmel již v dávných dobách a to potvrdily i pylové a spektrální analýzy provedené na odebraných vzorcích zeminy, které zjistily přítomnost pylu chmele (Humulus Lupulus L.).
Nejinak tomu bylo i při objevu„ nejstaršího pivaře“ na žateckém náměstí, kde se navíc prokázalo, že hliněná nádoba, kterou kostlivec křečovitě držel ve své pravé ruce, musela být naplněna koncentrovaným chmelovým mokem.
Toto zcela evidentně prokázané používání chmele při přípravě nápoje odlišuje tohoto starověkého člověka od ostatních jeho současníků natolik, že byl ve vědecké literatuře pojmenován Homo Lupulus nebo i Homolupulus.
CHARAKTERISTIKA HOMOLUPULA
Homolupulové byli národem mírumilovným a nevýbojným. Měli v oblibě hry a klid. Nikdy nepodnikali válečné výpravy s cílem získání nových území. Jednak byli spokojení sami se sebou a jednak věděli, že jiná území neskýtají dostatek kvalitních chmelovišť, která potřebovali ke svému spokojenému životu a k obživě. Přesto je známé, že Homolupulové byli dobrými bojovníky, kteří dokázali pokaždé uhájit svá chmeloviště a své varky před nájezdy bojovných a žíznivých kmenů.
I přes své velké břicho se Homolupulus mohl pyšnit atletickou postavou, která usnadňovala rychlé přesuny chmelovištěm při obraně před nepřáteli i při lovu. Dobrý zdravotní stav (vliv chmele) i zvláštní osobní výbava umožňovaly Homolupulům setrvávat dlouho v obranných pozicích. Ke zvláštní výbavě patřil zploštělý soudek z dubového dřeva — tzv. telesud. Ten byl k tělu připoután koženými řemínky a Homolupulové jej ze zad nikdy nesundávali.

VYNÁLEZ CHMELEZA
Podle archeologických nálezů z období před a po roce 1000 př. n. l. lze doložit, že Homolupulové znali železo ještě před starší dobou železnou. Tvrdost a křehkost hrotů z ošťepů, které byly nalezeny v roce 1963 u Libořic, vyvolala u zasvěcených Homolupulologů dojem, že použité železo bylo navíc dobře zakalené.
Když v roce 1968 pronikly na veřejnost informace tom, že chemická analýza prokázala v železných hrotech přítomnost mikroskopických částí chmelového pylu, byla odborná veřejnost dokonale zaskočena. Nikoliv však Homolupulogové, kteří již dříve upozorňovali na to, že dávní Homolupulové železo znali a vyráběli. Tehdy však nikdo nechtěl uvěřit tomu, že se rozžhavené železo kalilo v kádích s pivem (povrch takto kalených výrobků tím získával nádherný patinovaný povrch a hedvábný lesk). A najednou byla tato teorie vědecky doložená! Homolupulové objevili CHMELEZO — železo kalené v pivu! Torza předmětů z chmeleza, jež byly objeveny na různých místech naší chmelařské oblasti — území Chrámu Chmele a Piva — jsou vystaveny v MUZEUHOMOLUPULŮ V ŽATCI.
Muzeum Homolupulů představuje několik zajímavých archeologických nálezů a dalších exponátů, které dokládají návštěvníkům historický význam dávné chmelové kultury, z které čerpaly několik tisíciletí celé generace pivařů i nepivařů po celém světě.
První fáze (ze tří plánovaných) výstavby tohoto muzea byla zahájena v roce 2002 díky iniciativě občanského sdružení Chrám Chmele a Piva v Žatci a díky finanční injekci Královského pivovaru Krušovice a. s.
Muzeum Homolupulů je situováno v samém centru Žatce na území Městské památkové rezervace. Středověká Husitská bašta, kde se Homolupulové v roce 2002 zabydleli, neměla po dlouhá desetiletí žádné využití. Dokonce se zhruba před dvaceti lety část bašty zřítila. Oprava následovala téměř okamžitě, ale betonové technologie a řemeslná nedokonalost změnily její původní charakter. Bašta se tak stala bizardní směsicí zdiva a konstrukcí, ve kterých čteme historii od gotiky až po dnešek.
A to je přesně to symbolické prostředí, které je předurčeno pro expozici dokumentující um chmelařského národa, jehož geniální vynálezy a objevy nás po celá staletí nevědomky provázejí.

POPIS STAVBY
Bašta má celkem 4 úrovně. Vstup je situován do úrovně čtvrté, nejvyšší, z původního parkánu hradeb. Do dalších pater se sestupuje po úzkých schodištích. Expozice začíná hned u vstupu do objektu, kde je rovněž navržen malý prostor pro prodej suvenýrů. Další exponáty jsou umístěny na 3. a 2. úrovni. Nejstarší a nejzachovalejší část bašty je ta nejspodnější (4. úroveň). V té by měl být vystaven rekonstruovaný hrob nejstaršího pivaře. S realizací této etapy se uvažuje již v průběhu roku 2003.

KONSTRUKCE
Do návrhu expozice jsme vstupovali s přesvědčením, že každá část bašty je dokladem jiného stavebního vývoje a rozhodli jsme se je všechny respektovat. Přesto bylo nutné vložit do prostoru nové konstrukce. Jedná se o zábradlí schodišť, osvětlovací rampy, vnitřní dveře a mobiliář. Uvedené prvky jsme v duchu Homolupulovských tradic navrhli z chmeleza. Chmelezo pak bylo zakonzervováno ve zkorodovaném stavu. Nová elektroinstalace a rozvody ozvučení prostoru jsou vedeny povrchově. Hygienické příslušenství je umístěno v sousední hospodě.