Mýty a fakta o archtektonických soutěžích

České úřady pořádají ročně méně než deset archtektonických soutěží. Více než 95 % zakázek na projektové práce je dnes zadáváno na základě nejnižší ceny pomocí obchodní soutěže. Začíná dokument České komory architektů FAKTA A ČÍSLA o soutěžích a pokračuje:

Takový způsob je pochopitelný u soutěží na stavby, kde projekt již existuje a je možné přesně určit, kdo stavbu dokáže postavit levněji. V případě architektonických projektů to však postrádá smysl.

Příklady z praxe
Veřejné stavby vzešlé z architektonické soutěže: Národní technická knihovna, Náměstí ve rýdlantu v Čechách, Fakulta přírodovědecká UJEP v Olomouci, knihovna Filozofické fakulty MU v Brně

Veřejné projekty bez architektinické soutěže: Justiční palác v Brně, kampus Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, stanice pražského metra postavené od 90. let, nové objekty ČVUT v Praze a Kladně, Buštěhradský zámek, developerská soutěž na náplavky v Praze, aktuální projekt na novou radnici Městské části Praha 8

Mýty a fakta
Mýtus: soutěž trvá příliš slouho
Fakt: ne, architektonická soutěž celý proces naopak zkracuje
Panuje obava, že výběr zpracovatele projektu pomocí soutěže o návrh trvá výrazně déle. Týká se to zejména dotačních programů, které se často vyhlašují v nesmyslně krátkých termínech, a kde se počítá každý týden.
Nejdéle trvá  příprava zadání a vlastní soutěžní lhůta na zpracování návrhů. jde však o činnosti, kterén je nutné provést tak jako tak. Navíc, každý rozumný hospodář věnuje dostatečný čas přípravě jakéhokoliv investičního záměru. samotný čas pro zpracování soutěžních návrhů je pak shodný s časem potřebným ke studii – výsledkem soutěže je právě studie. Těžko lze považovat za čas navíc jednání soutěžní poroty, k tomu musí dojít i při veřejné obchodní soutěži. Časem navíc je pouze návazné tzv. jednací řízení bez uveřejnění, jehož trvání je v režii zadavatele.

Mýtus: architektonická soutěž zvyšuje náklady
Fakt: ne, architektonická soutěž je nejekonomičtějším způsobem stavění
Převládá pocit, že soutěže o návrh stojí peníze navíc oproti výběru podle nejnižší ceny. podobně panuje obava, že drahý bude i následný projekt. V soutěži o návrh se již během vlstní soutěže vyplácí cena za první projektovou fázi – studii. Jedná se tedy o peníze, které by při zadání podle nejnižší ceny projektu byly placeny až v rámci vlastní práce vybraného uchazeče. Nejde proto o peníze navíc. Výhodou je i to, že za cenu jedné studie jich zadavatel získá mnohem více,. Od několika ve vyzvané soutěži, po několik desítek v soutěži otevřené. Archtektonická soutěž má více variant a díky tomu lze zvolit tu nejvhodnější formu ušitou na míru konkrétnímu zadání. Už v samotné soutěži o návrh může zadavatel požadovat návrh ceny projektových prací. pokud je soutěž dvoukolová, je výhodné po účastnících druhého kola požadovat i propočet stavebních nákladů a provozních kvalit plánované stavby. V rámci následného jednacího řízení bez uveřejnění pak mohou být právě tyto ukazatele použity jako kritéria při rozhodování.

Mýtus: v porotě je příliš mnoho cizích lidí
Fakt: ne, smíšená porota je garantem kvality
Kdo si architektonickou soutěž nevyzkoušel, může mít pocit, že požadavek na nadpoloviční počet odborných a nezávislých porotců znamená, že zadavatel bude nucen akceptovat cizí názor. Pravda je však taková, že nezávislé porotce si vybírá právě zadavatel.

Mýtus: od vítězného projektu v architektonické soutěži již nelze couvnout
Fakt: ne, vše lze smluvně ošetřit
Zvláště zastupitelé měst a obcí se bojí, že když se s jedním týmem domluví na celý projekt, nemohou se později vyvázat. Řízení projektu je však vždy v jejich rukou. ve smlouvě je možné podmínit pokračivání na jakékoliv další fázi projektu pokynem zadavatele.

Mýtus: Česká komora architektů může nevhodně intervenovat
Fakt: ne, ČKA pouze nabízí konzultace a dohlíží na dodržení soutěžního řádu
Existuje také názor, že Česká komora architektů může do soutěže zasahovat a ovlivňovat její průběh. není to pravda. ČKA poskytuje zdarma konzultace všem, kteří projeví zájem soutěž o návrh vypsat a poté pouze doporučuje a sleduje dodržování Soutěžního řádu, který je obecným právním předpisem a jehož dodržování je především v zájmu vyhlašovatele soutěže.

Jak se v Česku "soutěží" bez architektonické soutěže
Salámová metoda
Zadavatelé běžně rozděluji zakázky na projekty do několika dílčích kroků, čímž sníží u každé této části odměnu pod 1 milion korun, aby se podle zákona o veřejných zakázkách jednalo o několik zakázek malého rozsahu. Místo soutěže na celou zakázku se zvlášť soutěží o architektonickou stduii, zvlášť o projekt pro územní rozhodnutí atd. Zakázky malého rozsahu pak ze zákona o veřejných zakázkách podléhají pouze paragrafu 6, podle kterého je zadavatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zamezení diskriminaci. Takto obecný požadavek se podaří formálně obhájit téměž v každém případě. Každá další soutěž ale znamená zátěž pro administrativu investora, tedy čas a peníze navíc. Je zvláštní, že v případě komerčních zakázek poptávka po soutěžích roste, ale ve veřejné sféře je trend opačný. Salámová metoda není ani rychlejší, ani levnější, ale naopak dražší a pomalejší.

Design and build – navrhni a postav
Zcela nevhodným řešením pro veřejné zakázky je postup převzatý ze soukromé sféry, a to princip "design and build" neboli "navrhni a postav". podle tohoto principu žádá investor stavební firmu o kompletní dodávku včetně projektu. při zadání zakázky včetně projektu jednomu dodavateli ale ztrácí veřejný investor kontrolu nad projektem, neboť se vypoučtí funkce architekta/projektanta jako kontrolního prvku v troj´helníku investor-projektant-zhotovitel stavby. Omezení vztahu pouze na investor-zhotovitel stavby je velmi lákavé pro možnost korupce.

Česká komora architektů, kráceno v redakci stavbawebu

Související články:
Česká komora architektů na lodi architektů 2.10.2012