Na výstavišti v Brně příští rok vyroste nový pavilon za 800 mil.

Fotogalerie ke článku (4)

Pavilon P (Zdroj: www.archdesign.cz/e-zpravodaj)

Pavilon P (Zdroj: www.archdesign.cz/e-zpravodaj)

Pavilon P (Zdroj: www.archdesign.cz/e-zpravodaj)

Pavilon P (Zdroj: www.archdesign.cz/e-zpravodaj)

Celá fotogalerie (4)

Projekt vypracuje architekt Jaroslav Dokoupil, autor pavilonu V.

Na brněnském výstavišti se začne v polovině roku stavět nový pavilon P za 800 milionů korun. Hala větší než dvě fotbalová hřiště přidá k současné výstavní ploše přes 10.000 metrů čtverečních a za 12 let přinese obrat přes 1,5 miliardy korun. Veletrhy Brno chtějí moderní výstavní plochou především přilákat další vystavovatele a udržet současné, jejichž podmínky některé prostory nesplňují, řekl dnes novinářům generální ředitel firmy Jiří Škrla.

Podle Škrly má výstaviště už nyní dostatek plochy, ne všechna je ale v potřebné kvalitě. Pavilon P, který má být hotov v polovině roku 2009, pomůže hlavně velkým akcím jako Mezinárodní strojírenský veletrh, stavební veletrhy a Autosalon a Autotec. "Tam jsme přicházeli o miliony korun, naše kapacita nedostačovala poptávce," popsal ředitel. Veletrhy plánují, že díky nové hale změní od roku 2010 výstavní kalendář. Některé akce čeká rozvoj, jiné chce firma lépe kombinovat, aby nabídka lépe vyhovovala návštěvníkům i vystavovatelům.

Dosud to nešlo, některé haly už požadavkům firem nevyhovují. Jsou vystavěny do několika pater, vystavovatelé přitom dnes projevují zájem hlavně o plochy v přízemí, na ochozy chce jen málokdo, vysvětlil Škrla.

Hala převážně z oceli a skla obložená plechem bude stát vedle kulatého pavilonu Z místo tří zastaralých menších pavilonů. Bude větší a dražší než sousední nejnovější pavilony F a V. Ty přišly dohromady asi na 740 milionů korun. K novějším v areálu patří ještě G1 a G2 za 400 milionů.

Pavilon P přijde na 600 milionů, dalších 200 milionů korun Veletrhy vyčlenily na přípravné práce a další úpravy. Necelou čtvrtinu, 175 milionů, zaplatí velcí akcionáři Messe Düsseldorf a město Brno, na zbytek si firma vezme úvěr. Návratnost investice odhaduje na několik let. "Kdyby nový pavilon nebyl, přišli bychom od roku 2009 do roku 2020 o obrat asi 1,56 miliardy," poznamenal Škrla.

Zdroj: Zpráva ČTK, 30.1.2008

Doplněno Stavbaweb:
Projekt vypracuje architekt Jaroslav Dokoupil, který už má za sebou výstavbu pavilonu V.
Pavilon P bude na délku měřit dvě stě metrů, na šířku devadesát.
Firmám nabídne výstavní plochu o velikosti dvou fotbalových hřišť.

Pavilon P
architekt Jiří Vítek:
Význam areálu BVV v kontextu české architektury podtrhuje jeho vyhlášení stavbou století v roce 2000. Jakákoliv nová stavba v areálu je tedy mimořádnou architektonickou příležitostí. Proto jsme k vyhlášené soutěži na nový pavilon P přistoupili v prvním kroku formou interní soutěže, ze které vzešly dva návrhy dopracované do podrobností ideové studie.
Vybraná varianta B zpracovaná společností Arch.Design (autoři: J. Vítek, J. Dokoupil, spolupráce: J. Sedlák) postoupila do druhého soutěžního kola, ve kterém nakonec zvítězila.
Nový pavilon P je umístěn jižně od pavilonu Z na místě stávajících pavilonů P, X, L a dalších drobných hospodářských objektů. Umístění je ve vazbě na příjezd od západního dálničního přivaděče a křižovatky velkého městského okruhu - proto bude jeho součástí také nový jihozápadní vstup. Vlastní hmota pavilonu se skládá ze dvou hlavních částí - výstavního prostoru a vstupní haly. Koncepčně je návrh výstavního pavilonu náročná záležitost, na jedné straně je výstavní charakter, tedy velkoprostorová hala, bez vnitřního prostředí, tedy jakási tovární hala na veletržní stánky. Na straně druhé je to objekt zasazený do úžasného prostředí brněnského výstaviště v těsné blízkosti pavilonu Z. Jasná představa byla, že chceme krásný pavilon, ne výstavní halu připomínající sklad.
Výstavní část pavilonu P je navržena jako dvoulodní, jednopodlažní hala s možností rozdělení na samostatné části. Výstavní halu je možné využívat také pro jiné účely, a to buď v celé ploše, nebo v oddělených sekcích, např. pro koncerty, sport, kulturní a kongresové akce. V čele výstavní plochy jsou navrženy provozní třípodlažní vestavky, jejichž dispozice je částečně odlišná. Pro architektonické a prostorové řešení je významné prolomení západního vestavku v prostoru mezi vstupním objektem a výstavní halou v části restaurace a vstupní haly tak, aby se obě části stavby vzájemně prolínaly. Vstupní hala vytváří jeden z hlavních vstupů do celého areálu včetně pokladen, registrace a informací. Současně poskytuje zázemí pro výstavní činnost v pavilonu P, hygienické zázemí, šatny, rychlé občerstvení. Ve druhém nadzemním podlaží je minutková restaurace s kapacitou 100 míst, provozní kanceláře a správa pavilonu. Dispoziční řešení je navrženo tak, aby vstupní hala mohla být využívána celoročně jako samostatný celek. Jedná se o architektonicky unikátní prostor s potřebnou vybaveností, který může sloužit pro společenské, firemní a komerční akce. V jedinečném prostoru se mohou konat výstavy, komorní koncerty, módní přehlídky, a to nezávisle na přípravě expozic ve výstavní hale.
Pavilon je navržen jako kompaktní do sebe se uzavírající hmota, charakteristická oblým přechodem stěn k terénu a střeše. Tento prvek je výrazně uplatněn ve východním i západním průčelí stavby. Jižní průčelí je prolomeno pouze vraty a okenními štěrbinami.
Celá jižní strana pavilonu uzavírá tvar objektu do sebe. A to nejen jako ochrana proti jižnímu slunci, ale zároveň ukončuje objekt v rámci areálu. Severní a východní průčelí je koncepčně pojato jako výtvarný, kontinuální plášť navenek působící jako transparentní opláštění. Plášť zde figuruje jako reflexe na kontext místa (je v něm částečný odraz pavilonu Z) a svým jednoduchým, přitom výtvarně účinným povrchem vytváří pavilonu dostatečnou reklamu. Kontrastně k uzavřenosti výstavní části pavilonu působí celoprosklená západní stěna vstupní haly otevírající interiér s vnitřními galeriemi hlavním pohledům. Prosklená vstupní hala slouží nejenom jako funkční vstupní objekt, ale současně jako výrazné signální označení nového západního vstupu do areálu výstaviště při příjezdu z přivaděče dálnice D1. Řešení tak podporuje snahu oživit a zatraktivnit západní část areálu a umístit tu třetí vstup.
Tvar pavilonu se opisuje i v tvarování střešních světlíků. Koncept uzavírá obíhající límec, který řeší styk pavilonu ze zemí, není to jen objekt posazený na plochu, ale má kolem sebe svůj prostor, kterým se vymezuje. Znamená to, že můžete pavilon nakreslit jednou uzavřenou čarou.

Zdroj : www.archdesign.cz/e-zpravodaj