Národní knihovna spravuje největší knihovní fond v Česku

Fotogalerie ke článku (1)

Celkový pohled z Mariánského náměstí

Celkový pohled z Mariánského náměstí
Celá fotogalerie (1)

Jejím sídlem je Klementinum.

Národní knihovna České republiky (NK), jedna z nejstarších českých veřejných knihoven, spravuje největší knihovní fond v zemi. Jejím sídlem je Klementinum, národní kulturní památka.

Národní knihovna: Státní příspěvková organizace, od roku 1990 s názvem Národní knihovna ČR. Zřizovatelem je ministerstvo kultury. Je centrem systému knihoven a spravuje fond historické a novodobé literatury s více než šesti miliony dokumentů. Z toho je přes 16.000 rukopisů, mezi nimiž je třeba vzácný Vyšehradský kodex z roku 1086. Hodnota fondů jde do miliard korun. Roční přírůstek činí podle knihovny zhruba 70.000 titulů. Služeb NK ročně využije přes půl milionu lidí, včetně téměř 60.000 registrovaných uživatelů. Počet výpůjček se pohybuje kolem 600.000 za rok. Čtyři miliony dokumentů jsou od roku 1996 uloženy v Centrálním depozitáři v Hostivaři. Informace o dokumentech zpřístupňuje NK v elektronické podobě. V projektu Národní digitální knihovna postupně digitalizuje vzácné rukopisy a tiskoviny tvořící jádro národního kulturního dědictví.

Samostatnou součástí NK je Slovanská knihovna, která vznikla v roce 1924. Její fond činí téměř 800.000 knihovních jednotek.

Historie NK: Klementinum, budované řádem jezuitů od roku 1556, bylo vždy sídlem vzdělanosti - sídlily tu nižší a vyšší latinské školy, Karlo-Ferdinandova univerzita a knihovny. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 tu zůstala univerzita a knihovna, která se za Marie Terezie proměnila v Císařskou a královskou veřejnou a univerzitní bibliotéku. Skutečnou Národní knihovnu začal v roce 1781 budovat Karel Rafael Ungar, který také vymohl první nařízení o povinném výtisku.

Klementinum: Dvouhektarový komplex bývalé jezuitské koleje je po areálu Pražského hradu druhým největším stavebním celkem v Praze. Od roku 1995 je národní kulturní památkou. Hlavní období výstavby ohraničují roky 1653 až 1726. Komplex budov ve slohu raného a vrcholného baroka a raného klasicismu je uzavřený kolem pěti nádvoří. Patřily k němu tři kostely - sv. Salvátor, sv. Kliment a Vlašská kaple, dvě věže, školy, kolej, knihovna, divadlo i tiskárna, také hvězdárna, založená v roce 1722 a nejstarší meteorologická stanice v Česku, provádějící měření od roku 1752.

Na stavbě se podíleli významní architekti jako Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka či Kilián Ignác Dientzenhofer. Na umělecké výzdobě interiérů pracovali Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun nebo Václav Vavřinec Reiner.

Mezi nejcennější prostory patří dochovaný Barokní knihovní sál s freskovou výzdobou, unikátní Zrcadlová kaple, Meridiánová síň, Mozartův sál, Matematický sál či Sál rukopisů a také Astronomická věž, vysoká 68 metrů.

Zásadnější novodobé stavební zásahy pro potřeby knihovny provedl v letech 1924 až 1929 architekt Ladislav Machoň.

Současnost: NK se dlouhodobě potýká s nedostatkem prostor pro ukládání narůstajících fondů, alarmujícím stavem historických budov a zvyšujícími se nároky na kvalitu služeb. Od roku 2004 usiluje o výstavbu nové budovy pro novodobé fondy a služby, která má pojmout deset milionů svazků, což je rezerva na zhruba padesát let. V soutěži o knihovnu na Letné vyhrál vloni projekt architekta Jana Kaplického a jeho britského ateliéru Future Systems (tzv. chobotnice). Soutěž i umístění budovy na Letné byly zpochybněny. Přesto, že regulérnost soutěže dvakrát potvrdila Mezinárodní unie architektů, není dosud o knihovně rozhodnuto. To zdržuje i opravu Klementina, v němž po dostavbě zůstanou historické a hudební fondy a Slovanská knihovna. Rekonstrukce umožní NK rehabilitaci cenné historické památky a také její širší zpřístupnění a kulturní využití.

Zdroj: Zpráva ČTK 25.3.2008

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*