Návštěvnické centrum, Mathausen

Autor: msp-h — Herwig Mayer (*1970), Christoph Schwarz (*1960), Karl Peyrer-Heimstätt (*1957)
Stavebník: Bundesministerium für Inneres, Burghauptmannschaft Österreich
Spolupráce: Zoran Balog, Michael Neuhauser, Roman Höllbacher, Brigitte Quantschnigg, Wolfgang Leitgeb, Thomas Abendroth, Paul Peyrer-Heimstätt
Projekt: 2002
Realizace: 2002 - 2003
Adresa: Erinnerungsstr. 1, Mathausen, Horní Rakousy, Rakousko


Návštěvnické centrum je typickým příkladem památníku — muzea zabývajícího se tématem úzce svázaným s místem a s nějakou historickou událostí. V případě památníku v Mathausenu se jedná o připomínku hrůz koncentračního tábora, který tu byl zřízen bezprostředně po anšlusu Rakouska v roce 1938. Za sedm let existence jím prošlo více než 205 000 vězňů a většina z nich byla zabita nebo zemřela na následky nelidského zacházení a podmínek, které v táboře vládly. Návštěvnické centrum má být nejen připomínkou těchto strašných momentů evropských dějin, ale snaží se zprostředkovat otřesnou zkušenost pomalu odcházejících generací jejich potomkům.
Muzeum bylo založeno už krátce po válce v roce 1949. Původně však byla expozice umístěna v jednom z bývalých objektů tábora. Idea postavení nového centra se zrodila až v devadesátých letech minulého století v rámci celonárodní debaty o vyrovnání se s vlastní minulostí, kdy se na realizaci nacistických plánů podíleli nemalou měrou i sami Rakušané. Roznětkou této debaty se stalo odhalení nacistické minulosti bývalého prezidenta Kurta Waldheima a nebývalý vzrůst popularity nacionalistické Strany svobodných Jörga Haidera. Návštěvnické centrum je postaveno na místě objektu bývalých úřadoven SS, jehož části jsou do nového organismu začleněny jako součásti expozice. Objekt se snaží být maximálně nenápadný, tak aby nerušil atmosféru areálu původního koncentračního tábora, a proto je částečně zakopán pod úroveň terénu. Podobně nenápadně se snaží tvářit i v pravém slova smyslu minimalistická architektura muzea. Ortogonální kompozice volně navazuje na jasnou organizaci prostorového systému tábora a užitý pohledový nijak nečleněný beton, jakoby poházené žulové balvany z původního lomu a prosklená atria, vyplněná štěrkem nebo vodou, působí jako by tu byly odjakživa. Tomu odpovídá i vstup — žádný nápadný portál ani upozorňující nápisy, pouze štěrbina v holé betonové zdi. Pocit piety způsobené hrůzami, které se tu odehrály, je doveden do důsledku expozicí tvořenou betonovými křesly s obrazovkami, uspořádanými do kruhových segmentů, na nichž jsou v nekonečných smyčkách promítány vzpomínky bývalých vězňů přeživších hrůzy lágru.
Nové návštěvnické centrum v Mathausenu vydává působivé svědectví, kterého se jeho tvůrcům podařilo dosáhnout čistě architektonickými prostředky. Návštěvu doporučuji, ale připravte se na to, že vám i po opuštění centra bude nějakou dobu opravdu úzko.


Publikováno ve Stavbě č. 3/2006