Montpellier, September 6, 2013, v2com.biz – Dokončení celkové rekonstrukce Lycea Alberta Einsteina. Architekty rekonstrukce jsou NB (Elodie Nourrigat & Jacques Brion) v asociaci s François Privat Architecture. Lyceum Alberta Einsteina je rozlehlý komplex ze šedesátých let minulého století. Jeho koncepce je založena na přísném opakování vzoru: velké lineární stavby dlouhé 60–80 metrů a kovové dílny, to vše obklopeno a odděleno velkým, neatraktivním prostorem. Analýza místa ukázala několik funkčních mezer. Dnes je důležité změnit obraz tohoto zařízení, dát mu novou ideu a moderní vzhled.
Lyceum Alberta Einsteina
Místo: Bagnols sur Cèze, Francie
Klient: Kraj Languedoc Roussillon
Asistent klienta: Languedoc Roussillon Development
Architekti: Elodie NOURRIGAT & Jacques BRION – NB Architectes (od 2013 NBJ);
François PRIVAT – Partner architekt
Plocha: 2300 m² + terénní a zahradní úpravy
Náklady: 4,2 mil €
Dokončení realizace: listopad 2012
Foto: Paul KOZLOWSKI ©photoarchitecture
Cílem bylo nově zorganizovat prostor komplexu školy a poskytnout studentům, učitelům a administrativní pracovníkům dost pracovního prostoru a skutečné místo pro život, které by všem vyhovovalo. Strategie rekonstrukce spočívala ve třech hlavních bodech:
• Strategie obnovy „Najít měřítko místa“
Vkladem musí být vydobytí lidského měřítka pro stavby a venkovní prostor, a to prostřednictvím lepší situační dispozice. Projekt se inspiruje modelem kampusu, který má tu výhodu, že je flexibilní a umožňuje lepší identifikaci pólů vzdělání. Tento zásah umožňuje studentům najít snadno cestu, zlepšuje jejich společenský život, který je přitom pod dohledem. Prostor tak může mít centrální uspořádání, ze srdce zařízení je blízko ke všem funkcím. Hlavním prvkem je dvůr, místo setkání i místo tranzitní. Jeho lokalizace nabízí spojení všemi směry – s kavárnou, jídelnou, správou školy, dílnou, s třídami pro všeobecnou výuku. Umožňuje studentům shromažďovat se během volna. Proto je nutné navrhnout vlastnosti tohoto specifického prostoru, vhodné, hravé, dát exteriérům jasné rysy. Krajinné řešení dvora je městského typu, jako centrální místo je především dlážděné, což umožňuje jeho odlišení od zahrad. Najít lidské měřítko znamenalo také nezbytně dosáhnout nízkých výšek budov s malým vlivem na pozemek, a získat tak i lepší distribuci a obsazení prostoru. Flexibilita umožňuje přizpůsobení programu a oboru neustálému vývoji.
• Opravdový krajinný projekt
Prostory jsou upravené a snadno rozpoznatelné, chtěli jsme prosadit představu sekvencí a velkorysosti vzdělávací plochy. Zahuštění zahrad mezi budovami může poskytnout rostlinnou plochu, která zlepšuje vizuální a tepelný komfort fasád. Vizuální hranice se rozšiřují díky tomu, že byly zachovány zelené plochy v severozápadní části lycea. Projekt vytváří střídání oblastí: plochy hustě osázené stromy či plochy zastavěné budovami anebo dlážděné plochy, jako jsou komunikace s lavičkami a stínicími konstrukcemi; specifické zpracování půdy poskytuje školní krajině rozmanitost. Cílem je najít rovnováhu mezi stavebním a rostlinným.
• Překlenutí dlouhé časové periody
Restrukturovat vzdělávací instituci znamená plánovat hodně dopředu. Nestačí jen navrhnout a postavit budovu. Je třeba dát škole sílu k překlenutí času a být úspěšným nástrojem vzdělání. Náš zásah zohledňuje vzdělávací projekt, architektonickou flexibilitu, ochranu životního prostředí a veřejný charakter budovy. Proto je nutné uvědomit si místo, kde se provede zásah, a upřednostnit jeho základní kvality. Pokud jde o místa výuky, musí se přírodní prvky stát symboly zařízení tím více. Architektonický projekt se stává sám o sobě vzdělávacím předmětem, protože ukazuje vědomý akt realizace a především vztah k životnímu prostředí, starost o to, zanechat budoucím generacím zdravé životní prostředí. Přemýšlet o udržitelnosti projektu vyžaduje zohlednit kvalitní materiály, technickou práci v hospodaření energiemi, ale i logické uspořádání pracovišť. V tomto smyslu jsme začali projekt spojením v čase. Intervence, kterou navrhujeme, umožňuje obnovit soudržnost a patří k množině nových prostorových scénografií. Poslední stavba, navržená spolu s terénními úpravami, odráží tuto logiku a strategii znovuvybudování místa. Je v ní výuková restaurace i učebny. Zvláštní pozornost jsme věnovali plášti budovy. Je tvořen střídavě barevnými lakovanými hliníkovými panely a protisluneční ochranou, což je markantní kontrast k betonové skořápce.
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…
Těším se. Ale jak může někdo tvrdit, kdy začne stavět? Copak může vědět, jak dlouho bude trvat povolovací proces, výkupy…
Kéž by ty přístřešky byly všude, kde jsou dnes nekryté vstupy, bez ohledu na to, jestli vedou přímo do metra,…