Čtrnáct pavilonů, šest nových druhů zvířat včetně nosorožce a žirafy a výrazné zatraktivnění prostředí má plzeňské zoologické zahradě přinést dosud největší stavební akce ve víc než osmdesátileté historii zoo. Za 130 milionů korun vznikají díky dotaci Evropské unie nové expozice africké savana, africký prales a asijská step.
Návštěvníci by je mohli vidět už příští rok na podzim, řekl dnes ČTK ředitel zoo Jiří Trávníček. Doufá v to, že atraktivní zvířata a prostředí zvýší roční návštěvnost ze současných 400.000 na půl milionu lidí.
Zoo pokračuje při budování nových expozic ve své dosavadní filzofii zahrady bez plotů a klecí. Podobně jako například u současné venkovní expozice lvů, bude i nový výběh nosorožců od návštěvníků oddělovat jen vodní příkop a elektrický ohradník. V příkopě se strmými kamennými břehy a speciálně upraveným dnem, v němž bude asi 1,5 metru vody, budou nosorožci zároveň plavat. Zvíře ale bude moci do vody a z vody jen na určených místech s pozvolným sestupem ústícím ve výběhu, vysvětlil provozní náměstek zoo Bohumil Souček.
„Když bude nosorožec plavat venku, lidé od něj budou asi tak dva až tři metry,“ řekl. Příkop má oddělené části pro samce a samici. Další vodní příkop se buduje pro hrošíka liberijského, kterého bude zoo chovat také poprvé ve své historii. Nosorožci i hrošíci budou mít zároveň ještě vytápěné bazény ve svých pavilonech. Na ostrovech kolem venkovního bazénu nosorožců budou žít opice giboni a makakové.
Zoo zatím plánuje pořídit pouze samce nosorožce, samici až později. Kvůli novým zvířatům se musejí chovatelé naučit péči o ně v jiných zahradách. „Budeme jediná zoo v Česku, která bude nosorožce indické chovat, protože v současné době v žádné tuzemské zahradě nejsou,“ doplnil mluvčí zoo Martin Vobruba. Podle něj nyní zoo chová na 35 ohrožených druhů zvířat, pro něž jsou vedené záchranné programy, po dokončení expozic jich bude mít 40.
Kromě nosorožců a hrošíků se díky novým stavbám poprvé v plzeňské zoo zabydlí také žirafy, gepardi, prasata bradavičnatá a pandy červené. Velbloudi, pelikáni, makakové a další druhy dostanou nové modernější pavilony a kvalitnější bydlení.
I když plzeňská zoo má v ČR nejbohatší kolekci chovaných druhů i jedinců, návštěvníci požadují zejména velká atraktivní zvířata. Proto se zoo rozhodla pro tak velkou akci, kvůli níž je nyní část zahrady pro návštěvníky nepřístupná. Stavebníci přemístí kolem 10.000 metrů krychlových zeminy a na vodní příkopy spotřebují na 12.000 tun kamene. „Lom v Pňovanech, odkud kameny bereme, dokonce kvůli nám začal znovu odstřelovat kámen, už to nedělal,“ poznamenal jeden ze stavebníků.
Zdroj: zpráva ČTK, 29. 4. 2009
Moc se mi park líbí, není to uhlazená unylost posekaných trávníků. Divokost a rozmanitost parku a křovin je daleko více…
Škarohlíde :-) , copak nevidíte ty možnosti? Každé ráno uděláte z těch venkovních spáčů četu, která nakluše a s radostí…
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…