„Klíčovými body rekonstrukce budou vytvoření atraktivního a dynamického vnitřní prostoru s velkorysým vstupem, zkvalitnění výstavních prostor – zejména zvýšením stropů a zapojení přirozeného světla, zpřehlednění orientace návštěvníků a zatraktivnění veřejného prostoru před hlavní fasádou a jeho propojení s okolím,“ řekl Fajt.
Při poslední rekonstrukci byla budova od ulice oddělena, to se má nyní změnit a v předpolí paláce má vzniknout relaxační zóna. Do provozu galerie by měly být díky úpravám zapojeny i terasy, dnes veřejnosti nepřístupné. Obnovena bude fasáda a vymění se technologie, čímž by se měla snížit energetická náročnost objektu a provozní náklady a propojit interiér s exteriérem přirozeným světlem.
Podmínkou pro architekty, aby se mohli soutěže zúčastnit, bude zkušenost s alespoň jednou novostavbou, rekonstrukcí nebo transformací veřejné budovy s kulturním využitím, tedy muzea, galerie, divadla či koncertního sálu. V porotě vedle Fajta zasednou emeritní generální ředitel Rijksmusea v Amsterdamu Wim Pijbes, emeritní ředitel Izraelského muzea v Jeruzalémě James S. Snyder, historik architektury Zdeněk Lukeš, architektka Annabelle Selldorfová a jako náhradníci ředitelka Sekce prezentace, marketingu a komunikace NGP Veronika Wolfová a architekt a propagátor architektury Adam Gebrian.
Porota nyní bude spolupracovat s galerií na dokončení soutěžních podmínek. Soutěž galerie pořádá ve spolupráci s CCEA MOBA (Centre for Central European Architecture). Z přihlášených porota vyzve 12 architektonických studií k předložení návrhu řešení. Galerie chce všechny návrhy představit veřejnosti.
Veletržní palác má být podle představ vedení NGP po své rekonstrukci hlavním kontaktním místem mezi uměním a veřejností s množstvím aktivit pro místní obyvatele, studenty, děti, zahraniční návštěvníky i odborníky. Bude hostit většinu administrativy Národní galerie a bude domovem uměleckých děl shromážděných během posledních dvou století.
Doplněno Stavbaweb:
Předpokládaný termín vyhlášení soutěže: 31. 3. 2019
Více informací najdete na stránkách ČKA.
___
(ČTK 25.2.2019) – Národní galerie Praha 28. února vyhlásí dlouho připravovanou soutěž na rekonstrukci Veletržního paláce. Při zahájení jarní sezony zároveň uvede výstavu, která představí historii i budoucnost jejího největšího výstavního prostoru. Podrobnosti o soutěži galerie představí na tiskové konferenci týž den, sdělila dnes ČTK mluvčí NGP Tereza Ježková.
Dlouhou plánovanou úpravou, kterou schválili památkáři, chce šéf NGP Jiří Fajt mimo jiné získat lepší prostory pro současné umění. Ministerstvo kultury dalo na soutěž 15 milionů korun, Fajt v ní osloví 12 českých i zahraničních architektů, kteří mají s podobnou prací zkušenosti, řekl již dříve ČTK. NGP chystá také opravu především interiérů Schwarzenberského paláce a rekonstrukci Šternberského paláce.
Na přípravu návrhů Fajt počítá s půl rokem, v říjnu by chtěl znát jméno vítěze soutěže. Předpokládá, že dva roky mohou trvat projektové práce a schvalování, další dva roky samotná stavba a rok se budou zpět do Veletržního paláce stěhovat exponáty. „V ideálním případě může všechno od podpisu smlouvy trvat šest let,“ odhadl.
Peníze potřebné na rekonstrukci paláce nechce Fajt odhadovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že se s opravou funkcionalistické památky počítá v novém investičním programu, který vláda připravuje. Při loňské návštěvě premiéra kulturních státních institucí, pro něž vláda s investicemi počítá, se v případě Veletržního paláce mluvilo o třech miliardách korun.
Výstava Budoucí palác, která začne příští týden a jíž budou tvořit především videa, připomene existenci Veletržního paláce v posledních 90 letech. Palác, který údajně obdivoval i slavný francouzský architekt Le Corbusier, provází pohnutý osud. Je ztělesněním modernistických tendencí a vznikl jako palác Pražských vzorkových veletrhů v letech 1925 až 1928 jako největší budova své doby, s dlouhými koridorovými pasážemi lemovanými skleněnými výlohami.
Zničující požár v roce 1974 zapříčiněný nepozorností lakýrníků znamenal zlom v jeho osudu. Přinesl však o mnoho let později využití domu pro Národní galerii. Ta strohou modernistickou architekturu využívá k prezentaci moderního a současného umění.
„Funkce paláce se zdaleka nevyčerpaly a bude nutné pro Veletržní palác zvážit nové, budoucí hybridní programy,“ uvedla NGP v tiskové zprávě. Laserová instalace na fasádě Veletržního paláce promítne během Grand Openingu historické, současné i budoucí programy, jako je kavárna, biograf, pošta, ale i mediatéka, galerie, a další, uvádí NGP.
Doplněno Stavbaweb:
GRAND OPENING 2019
Slavnostní zahájení nové výstavní sezóny Národní galerie Praha ve Veletržním paláci proběhne ve čtvrtek 28. 2. ve Veletržním paláci od 19 hodin.
3 miliardy na rekonstrukci? Baráku, jehož využití a hlavně obsah je tak plytký, že tam prakticky nikdo nechodí. V Praze jsou muze, která za něco skutečně stojí (Technické, Zemědělské, samozřejmě i nově otevřené Národní, ale takováhle haluzna pro tzv. moderní umění je luxus, který ani Praze a Pražanům, ale ani komunkoliv jinému nepřináší vůbec nic. Na Hradčanském náměstí bylo vojenské muzeum, expozice (do roku 1914…) byly zrušeny a deponovány na jakýsi záměk v severních Čechách a dneska je tam další část slovuté Národní galerie. Jediní lidé, které jsem viděl z tohoto objektu vycházet byli zjevně zaměstnanci.Z oněch turistů, valících se do areálu Hradu tam nezabloudí nikdo. Národní galerie je s výjimkou některých expozic gotického a barokního umění zcela nezajímavá a obsahuje pouze podřadná a povrchní |díla| snad s výjimkou Růžencové slavnosti. Ve srovnání s galeriemi v okolních velkých městech je NG jednou z nejtypičtějších ukázek provinčnosti a maloměstské snahy být jako ti, co na to skutečně mají. Přitom je to moloch, kde mají své teplé místečko nezřídka kdy na celý život lidé, jejichž přínos jak společnosti, tak skutečné kultuře je nulový. A na to tři miliardy budou, zato stát přestane platit zdravotním pojišťovnám za děti a nepracující osoby. Na to peníze nejsou a že se zhorší stav zdravotnictví je více než zřejmé.
Požár byl způsoben službu konajícím požárníkem, stejný požárník založil požár v Naftových motorech na Smíchově.
Podkladem k návrhu dispozice pánů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla byl jeruzalémský chrám, viz Miklíkova Biblická archeologie. Vstup malou dvoranou, velká dvorana rozdělená na tři části s poslední, jižní určená pro Archu úmluvy.
Původní interiér byl červeno-modro-bílý, na podlaze byly šestiúhelníkové červené dlaždice, všechny kovové prvky- okna a dveře byly v modrém laku.Vnější fasáda byla s ušlechtilou omítkou z kameniva černé a bílé barvy, tuš na bílém papíře, pravda oddělená od lži. |Umění bez vědění není ničím|.