Nízkoenergetické bytové domy v Letohradě

Studentská soutěž „Nízkoenergetická výstavba“
Lukáš Bureš, Miroslav Urban

V rámci soutěže „Energetický projekt roku 2004“, která byla vyhlášena Ministerstvem průmyslu a obchodu, Českou energetickou agenturou, ABF, a. s., a společností Enviros, s. r. o., byla společností Enviros vypsána zvláštní cena ve studentské kategorii, a to pro studenty vyšších ročníků fakulty stavební a fakulty architektury. Porota ocenila tři vybrané studentské projekty: soběstačnou bytovou jednotku Filipa Dubského, nízkoenergetický a nízkonákladový bytový dům v Letohradě autorů Lukáše Bureše a Miroslava Urbana a bytový komplex Suchdol postgraduálního studentského týmu ETUS. První dva projekty představujeme.
Výherci se zúčastnili týdenního poznávacího zájezdu po nízkoenergetických stavbách v Nizozemí. (O letošním ročníku soutěže viz www.enviros.cz).


Město Letohrad se nalézá v malebném údolí Tiché Orlice, v podhůří Orlických hor. Pozemek je situován východně od centra města, v zástavbě převážně čtyřpodlažních bytových domů.
Požadavkem zadavatele bylo vytvořit malometrážní startovní byty. Důraz byl kladen na nízkou pořizovací cenu a nízké provozní náklady. Projekt bytového domu vznikal ve spolupráci architekta a specialisty na technologická zařízení budov, a to už od prvních koncepčních návrhů.
Obdélníkový tvar budovy vyplynul z urbanistického kontextu a celkové idey návrhu. Dispozice jednotlivých bytů vznikaly na základě myšlenky tzv. teplotního zónování budovy, podle které je objekt rozdělen na vytápěnou, temperovanou a nevytápěnou část.
Pavlač v severní fasádě domu představuje nevytápěnou zónu, která tlumí účinky povětrnostních vlivů. Jižní strana objektu, kam jsou situovány obytné místnosti, je opatřena vzduchovými kolektory, které pomáhají maximálně využít slunečního záření. Kolektory jsou součástí systému hybridního větrání, které spolu s nuceným větráním s rekuperací zajišťují tepelnou pohodu v jednotlivých bytech. Větrání okny je umožněno.
Jednotlivé byty jsou napojeny na centrální horkovod. Bytové předávací stanice zajišťují ohřev teplé vody a částečné vytápění bytů při nižších teplotách. Napojení na CZT bylo umožněno uvolněním kapacity stávající výtopny okolních objektů, které byly v nedávné době zatepleny.
Doplňkový zdroj tepla pro možný ohřev vody v letním období — solární kolektory — není uvažován, a to pro značné investiční náklady.
Pro konstrukce 1. NP a 2. NP jsou převážně zamýšleny těžké materiály, a to proto, že bude využito jejich hmotnosti pro akumulaci tepla.
3. NP je navrženo jako dřevěný sendvič, aby se tak předešlo přehřívání podstřešních prostor v letním období.

Autoři: Lukáš Bureš, Miroslav Urban
Zastavěná plocha: 492 m²
Počet bytů/počet osob: 20/65
Podlahová plocha bytů: 1000 m²
Celkový vytápěný objem: 2670 m³
Nevytápěný objem: 78 m³
Celková potřeba tepla CZT: 135,5 MWh/rok
Celková potřeba energie: 163,3 MWh/rok
Celková potřeba tepla na vytápění: 44,5 kWh/m² rok
Skutečná potřeba tepla CZT: 135,5 kWh/m² rok
Celková spotřeba energie — objekt: 163,3 kWh/m²
Geometrická charakteristika budovy: 0,7 m^-1
Předpokládaná měrná potřeba tepla na vytápění ev: 16,7 kWh/m³
Stupeň energetické náročnosti budovy SEN: 43 %


Publikováno ve stavbě č. 1/2006