Česká komora architektů (ČKA) v lednu 2016 vyhlásila 1. ročník České ceny za architekturu (ČCA). Soutěžní přehlídka se setkala s obrovským zájmem architektů, kteří do ní přihlásili téměř 500 realizací. Sedmičlenná mezinárodní odborná porota (Boris Bežan, Kees Kaan, Ivan Koleček, Miriam Lišková, Joe Morris, Martin Rein-Cano a Jan De Vylder)
do užšího výběru nominovala 63 děl, ze kterých na podzim 2016 vzejde
zhruba deset finalistů a celkový vítěz České ceny za architekturu.
Nominační večer se konal 14. června v kulturním prostoru La Fabrika
v pražských Holešovicích.
V užším výběru jsou zastoupeny jak velké
administrativní komplexy, bytové objekty, veřejné budovy či veřejná
prostranství, tak rodinné domy a menší projekty, které ukazují, že
architektura je všude kolem nás (např. „Hnízdo“ od Jana Tyrpekla či lesní útulna
od Uhlík architekti). Soutěžní přehlídka byla ve svém prvním roce
otevřena realizacím za posledních pět let. Mezi nominovanými projekty
však byla převážná část děl dokončena teprve v posledních dvou letech (dvacet jedna děl bylo dokončených v roce 2015 a patnáct v roce 2014).
Mezi nominovanými jsou známá jména i mladé ateliéry
Česká komora architektů oborové ocenění otevřela všem architektům –
nejen svým členům, a dala tak šanci novým, mladým tvůrcům. V nominacích
mezinárodní poroty jsou tak kromě zvučných jmen jako je Ladislav Lábus,
Josef Pleskot, Petr Hájek či ateliérů DAM architekti, A69, HŠH nebo
Architekti DRNH zastoupeni i veřejnosti méně známí autoři. Více než
polovinu (celkem 34) nominovaných projektů pomáhala vytipovat Akademie
České ceny za architekturu.
Několik staveb z hledáčku poroty bylo v minulosti nominováno na prestižní Mies van der Rohe Award – Evropskou cenu za současnou architekturu. Jsou jimi Spolkový dům ve Slavonicích (o-va), revitalizace Gahurova prospektu ve Zlíně (ellement), adaptace bývalých zemědělských garáží na zázemí biotopu v Honěticích u Kroměříže (Prokš Přikryl architekti), Svět techniky v Ostravě (AP atelier, do ČCA nominován celý komplex Dolních Vítkovic), rodinný dům Chameleon v Lipencích (Petr Hájek architekti), vila v Procházkově ulici v Podolí (AP atelier), bytový dům s tělocvičnou v Praze (DAM architekti), Tyršův most v Přerově (Šrámková architekti), revitalizace bastionu u Božích muk (MCA atelier).
Jaká města mají nejkvalitnější architekturu?
V nominacích poroty jsou pokryty téměř všechny regiony České
republiky. Kromě tradiční Mekky kvalitní architektury, jakou je
východočeská Litomyšl (ta je ve výběru
zastoupena hned čtyřmi realizacemi), se porota zaměřila také na dosud
méně „ostřílené“ lokality. Příklad středočeských Líbeznic
(obce s pouhými 2500 obyvateli!) dokazuje, že i menší města a obce se
mohou pyšnit kvalitní architekturou. Líbeznost obce v nominacích
reprezentují hned dvě veřejné stavby: Základní škola od Projektil architekti a Tři věže od M1 architekti.
Hlavní město Praha je ve výběru poroty zastoupeno deseti realizacemi, mezi které pochopitelně patří administrativní komplexy (např. interiéry kanceláře Socialbakers v Karlíně od D3A či City Green Court na Pankráci od architektonických kanceláří Richard Meier & Partners, Architects LLP a Cuboid architekti). Nechybí však ani rodinné domy a bytové objekty (např. vila v Procházkově ulici v Podolí od Josefa Pleskota či bytový dům Nad Malovankou od Znamení čtyř). Výčet doplňují významné zásahy do veřejného prostoru (např. úpravy piazzetty u kaple Sv. Kosmy a Damiána v Emauzích od IXA studia či revitalizace bastionu u Božích muk od MCA atelier).
Brno se v nominacích prezentuje celkem šesti projekty. Polovina realizací se přitom věnuje soukromému bydlení (např. rodinný dům Rezkova od Kuba & Pilař architekti). Zajímavé využití proluky pak ukazuje polyfunkční dům Minská od Makovský & partneři. Velmi nedávnou brněnskou realizací jsou dále úpravy Zelného trhu od Atelieru RAW.
Třemi nominacemi se může pochlubit severočeský Liberec. Porotu zaujala například Kinokavárna Varšava.
Úpravy se zhostil Spolek Zachraňme kino Varšava, který část prostředků
na obnovu kina a potažmo i kulturního života v Liberci získal
prostřednictvím veřejné sbírky. Ve výčtu mezinárodní poroty nechybí ani Zlín – k bohaté historii města odkazuje např. Baťův institut (CITY WORK), že městu záleží na podobě veřejných prostranství, dokazují nominace Gahurova prospektu (ellement) a revitalizace Parku Komenského (Ateliér zahradní a krajinářské architektury).
Pravdivý obraz o stavu české architektury
Česká komora architektů zvýšený zájem českých měst o kvalitní
architekturu a spolupráci s odborníky na architekturu a urbanismus velmi
vítá. Přesto by však v soutěžní přehlídce ocenila větší zastoupení projektů realizovaných z veřejných prostředků.
Do užšího výběru poroty se jich probojovala ani ne polovina z celkového
počtu nominovaných děl. Z třicítky veřejných staveb dále šest z nich
vzniklo na základě veřejné architektonické soutěže, kterou ČKA dlouhodobě prosazuje jako nejkvalitnější a nejtransparentnější způsob zadávání veřejných zakázek. Jmenovitě jde o rekonstrukci náměstí ve Frýdlantu (Balda architekt, Atakarchitekti), revitalizaci Gahurova prospektu ve Zlíně (ellement), vstupní budovu areálu Punkevních jeskyní v Moravském krasu (Burian-Křivinka), obnovu Jiráskových sadů v Litoměřicích (Ateliér zahradní a krajinářské architektury), Park 4Dvory v Českých Budějovicích (David Prudík, Markéta a Petr Veličkovi) a revitalizaci Parku Komenského ve Zlíně (Ateliér zahradní a krajinářské architektury).
Děl, která se věnují veřejnému prostoru, je celkem patnáct. Jde
o náměstí, řešení předprostorů či zcela drobné projekty. Do ČCA se
přihlásily pouze čtyři památníky, přičemž se do užšího výběru žádný
z nich nedostal. Společností přitom aktuálně hýbají debaty o určitém
procentu z veřejných investic, kterým by se stát musel zavázat k podpoře
výtvarného umění ve veřejném prostoru.
Do soutěže byly přihlášeny dva mosty (Trojský most v Praze / koucky-arch.cz, Mott MacDonald CZ a Tyršův most v Přerově
/ Šrámková architekti). Není to sice mnoho, ale oba porota shledala
natolik zajímavými, že je vybrala mezi nominovaná díla. Specifikem volby
poroty je také to, že celých šestnáct děl se věnuje tématu
rekonstrukce, revitalizace, obnovy či adaptace již stávajících
staveb.Zda tento okruh porotce oslovil natolik, že se některá z těchto
děl dostanou mezi finalisty, bude jasné 7. listopadu na slavnostním galavečeru v prostoru pro nové umění – Jatka 78. Na akci budou rovněž vyhlášeny výsledky výjimečného počinu a mimořádné ceny. Úkol to bude jistě nelehký, s řadou děl se však porota seznámí přímo v terénu na začátku září.
tisková zpráva ČKA
63 NOMINOVANÝCH PROJEKTŮ najdete ZDE
Kdysi to nebylo a když si teď předstvím jak ještě moji rodiče opravovali a rekonstruovali dům po jejích rodičích -…
K článku jsme připojili video se všemi nominacemi.
Pojetí, prostředí a atmosféra večera byla vynikající. A to vše z autorizačních poplatků. Proč vedení ČKA nezveřejní náklady za nominační večer a kdo je hradí? Poněkud nedokonalé bylo konferancierování a trapné vystoupení dvou porotců, z nichž Slovenka neřekla ani slovo. Vše by se dalo v dojmech potlačit a blahopřát nové ceně, ale je fakt hrůza, že elita společnosti, architekti, jsou krmeni HAMBURGERY jako Macku. Ať žije předseda.