Ostrava 1. dubna (ČTK) – Architekturu Ostravy a kulturní památky ostravsko-karvinského černouhelného revíru představují dvě nové knihy vydané Národním památkovým ústavem (NPÚ) v Ostravě. V prvním uceleném Průvodci architekturou Ostravy najdou čtenáři přehled 270 významných budov od gotiky až po současnost. Druhá kniha ukazuje vývoj těžby v regionu a souhrnně představuje důlní areály, které jsou pod ochranou památkářů. ČTK to řekli před dnešním křtem obou knih jejich spoluautoři.
Téměř 500 stran nového průvodce obsahuje souhrnnou stať o vývoji ostravské architektury, po níž následuje 270 hesel věnovaných architektonicky významným objektům v centrálním ostravském obvodu i dalších částech města. Kniha, která vyšla v česko-anglické mutaci, obsahuje fotografie převážně od ostravského autora Romana Poláška, mapy či slovník architektů.
Nejstarší budovou v průvodci je Kostel sv. Václava v centru města zmiňovaný už koncem 13. století, po něm následuje bývalá ostravská radnice. Průvodce se věnuje mnoha venkovským, v jádru renesančním zámkům například v ostravské Porubě a Kunčicích. Mezi nejnovějšími stavbami je uvedený kostel sv. Ducha v Ostravě-Zábřehu z roku 2007 od architekta Marka Štěpána či právě dokončovaný polyfunkční dům Městská brána v centru Ostravy od architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře.
„Výběrový a zároveň komplexní průvodce má mimo jiné pozměnit stále ještě dost rozšířený názor, že Ostrava není městem rozvinuté kultury. Někdy to tak může vypadat, ale zdejší výkony v oblasti umění a architektury nelze přehlížet,“ řekl ČTK spoluautor knihy a historik umění Martin Strakoš.
Druhá knižní novinka představuje na téměř 230 stranách důlní areály Ostravska a Karvinska, které se staly kulturními nebo národními kulturními památkami. Mezi nimi je Důl Hlubina, Důl Michal, Hornické muzeum Landek či Větrná jáma Dolu Jan Šverma.
Podle spoluautora knihy Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru Miloše Matěje je každý z areálů novátorsky popsán z hlediska historického, technického i památkového. „Je to důsledně mezioborové dílo, v němž se spojuje pohled historičky Ireny Korbelářové, důlního měřiče Jaroslava Kláta a můj pohled. V mém případě je kniha vyvrcholením nejméně dvacetileté práce,“ řekl ČTK Matěj, který je ředitelem ostravského NPÚ.
Vývoj jednotlivých důlních areálů dokládají černobílé i barevné fotografie. Nechybí ani mapy průmyslové krajiny se zákresy areálů i důlních jam, které poukazují na souvislost s obytnými zónami. Lidé tak mohou s překvapením zjistit, že se například v 19. století vyskytovala důlní jáma nedaleko jejich domova, dodal Matěj. Součástí knihy je také seznam nejdůležitějších těžebních společností, které v regionu působily.
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…
Těším se. Ale jak může někdo tvrdit, kdy začne stavět? Copak může vědět, jak dlouho bude trvat povolovací proces, výkupy…
Kéž by ty přístřešky byly všude, kde jsou dnes nekryté vstupy, bez ohledu na to, jestli vedou přímo do metra,…