Nové knihy představují architekturu a kulturní památky Ostravska

Ostrava 1. dubna (ČTK) – Architekturu Ostravy a kulturní památky ostravsko-karvinského černouhelného revíru představují dvě nové knihy vydané Národním památkovým ústavem (NPÚ) v Ostravě. V prvním uceleném Průvodci architekturou Ostravy najdou čtenáři přehled 270 významných budov od gotiky až po současnost. Druhá kniha ukazuje vývoj těžby v regionu a souhrnně představuje důlní areály, které jsou pod ochranou památkářů. ČTK to řekli před dnešním křtem obou knih jejich spoluautoři.

Téměř 500 stran nového průvodce obsahuje souhrnnou stať o vývoji ostravské architektury, po níž následuje 270 hesel věnovaných architektonicky významným objektům v centrálním ostravském obvodu i dalších částech města. Kniha, která vyšla v česko-anglické mutaci, obsahuje fotografie převážně od ostravského autora Romana Poláška, mapy či slovník architektů.

Nejstarší budovou v průvodci je Kostel sv. Václava v centru města zmiňovaný už koncem 13. století, po něm následuje bývalá ostravská radnice. Průvodce se věnuje mnoha venkovským, v jádru renesančním zámkům například v ostravské Porubě a Kunčicích. Mezi nejnovějšími stavbami je uvedený kostel sv. Ducha v Ostravě-Zábřehu z roku 2007 od architekta Marka Štěpána či právě dokončovaný polyfunkční dům Městská brána v centru Ostravy od architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře.

„Výběrový a zároveň komplexní průvodce má mimo jiné pozměnit stále ještě dost rozšířený názor, že Ostrava není městem rozvinuté kultury. Někdy to tak může vypadat, ale zdejší výkony v oblasti umění a architektury nelze přehlížet,“ řekl ČTK spoluautor knihy a historik umění Martin Strakoš.

Druhá knižní novinka představuje na téměř 230 stranách důlní areály Ostravska a Karvinska, které se staly kulturními nebo národními kulturními památkami. Mezi nimi je Důl Hlubina, Důl Michal, Hornické muzeum Landek či Větrná jáma Dolu Jan Šverma.

Podle spoluautora knihy Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru Miloše Matěje je každý z areálů novátorsky popsán z hlediska historického, technického i památkového. „Je to důsledně mezioborové dílo, v němž se spojuje pohled historičky Ireny Korbelářové, důlního měřiče Jaroslava Kláta a můj pohled. V mém případě je kniha vyvrcholením nejméně dvacetileté práce,“ řekl ČTK Matěj, který je ředitelem ostravského NPÚ.

Vývoj jednotlivých důlních areálů dokládají černobílé i barevné fotografie. Nechybí ani mapy průmyslové krajiny se zákresy areálů i důlních jam, které poukazují na souvislost s obytnými zónami. Lidé tak mohou s překvapením zjistit, že se například v 19. století vyskytovala důlní jáma nedaleko jejich domova, dodal Matěj. Součástí knihy je také seznam nejdůležitějších těžebních společností, které v regionu působily.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*