Odborná porota vybrala 15 architektonických firem, které nyní budou vyzvány ke zpracování architektonické studie nové centrály České spořitelny v území jižní části projektu Smíchov City, a to včetně urbanistického konceptu celé této jižní části. Tu chce spořitelna ve spolupráci s developerskou firmou Sekyra Group proměnit v moderní multifunkční čtvrť.
Mezi vybranými architektonickými studii v kategorii zkušených profesionálů jsou:
Atelier Krátký/CUBOID ARCHITEKTI (Česko), Baumschlager Eberle Architekten/ Pavel Hnilička architekti (Rakousko), Caruso St. John Architects (Velká Británie), Henke Schreieck Architekten (Rakousko), Jessenvollenweider architektur (Švýcarsko), Kleihues + Kleihues (Německo), Mecanoo architecten (Nizozemí), Neutelings Riedijk Architecten (Nizozemí), Schindler Seko Architects (Česko), Verstas architects (Finsko).
Porota do soutěže přizvala dále pět týmů, které sice nesplňují náročnou referenci, ale od kterých lze očekávat kvalitní a inspirativní návrhy. Těmito týmy jsou:
Christ und Gantenbein (Švýcarsko), Ivan Kroupa architects (Česko), Kuba Pilař architekti (Česko), Petr Hájek architekti (Česko), Tham Videgard Arkitekter (Švédsko).
Nové sídlo spořitelny by mělo mít podobu kampusu, který bude kromě administrativních prostor zastřešovat i různorodé služby využívané jak zaměstnanci banky, tak i širokou veřejností. Velký důraz bude tedy kladen na to, aby se spořitelní kampus významně podílel na vytvoření plnohodnotného městského veřejného prostoru.
„Chceme vnést do oblasti Smíchova nový život a příležitosti a přispět tak k další prosperitě města,“ zdůraznil šéf České spořitelny Tomáš Salomon. Připustil, že se Česká spořitelna při plánování kampusu inspirovala obdobným projektem mateřské Erste Group ve Vídni.
Vídeňský kampus Erste zaujal i pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou. „Loni jsem vídeňský kampus navštívila a byla jsem nadšena. Viděla jsem zcela nový koncept, který zastřešuje nejen kancelářské prostory, ale výrazně podporuje i organizaci komunitního života,“ uvedla pražská primátorka.
Přítomní architekti se shodovali, že budování spořitelního kampusu je i z architektonického hlediska ojedinělá příležitost. „Je rozdíl, když máte projektovat jednotlivou budovu, nebo když projektujete budovu a s ní i celou městskou část. To je samozřejmě mnohem větší výzva,“ vysvětlil švédský architekt Martin Videgard.
Architektonická soutěž bude mít dvě kola. Patnáct vybraných architektonických studií předloží anonymně své návrhy odborné porotě, která je složená ze zástupců banky i nezávislých odborníků. Do druhého kola postoupí 6 nejzajímavějších návrhů. Vítěze vybere porota v květnu 2018.
Realizace samotné stavby by měla proběhnout v letech 2021-2023.
tisková zpráva
Urbanistický rámec má hlavu a patu, doufejme, že soutěž nedopadne stejným trapasem, jako nesmyslně umístěná a diletantsky zadaná Národní knihovna a hlavně, že se nevynoří nějaký další Kaplický, který přes kamarády v porotě nevyhraje, ačkoliv nedodrží podmínky a to ani tehdy, když jeho |geniální| představu jiným soutěžícím porota zamítne. Taky bude zajímavé sledovat, jak se k celé věci postaví všemoudrá komora všech architektů, která si jistě pro vybrané jedince ze svých řad bude chtít něco |uzobnout|. Na druhou stranu – nedaleko umístěný komplex ČSOB v Radlicích dopadl relativně dobře, snad si to tak |mocná| instituce, jako je banka dokáže ošéfovat (v kladném slova smyslu) lépe než dojná kráva, zvaná stát, kde o podobných věcech rozhodují jedinci typu pana Ježka, vždy vhodně sedícího na nějaké státem dobře placené židli. Připomeňme si, že tento význačný exponent kauzy blob |řídil| Národní knihovnu poté, co se proslavil ředitelování ČRo a dneska top manažuje – Obecní dům. Snad to ta si nejvýznačnější památka české secese přežije s co nejmenším množstvím šrámů…..