Nové využití opuštěných továrních budov

Průmyslová výroba na území tehdejšího Československa má velmi bohatou tradici a mnohé její výrobky jsou dodnes světově proslulé díky své prvotřídní kvalitě. Přestože sláva průmyslové éry již opadla, málo co vyvolalo v posledních letech tak velkou pozornost jako zájem o její dědictví. V krátkém čase několika desetiletí totiž přibylo nespočet opuštěných továrních budov, které čekají na svou přestavbu.

Bývalé textilky, pivovary, strojovny, elektrárny či hutě nabízejí rozsáhlé a zajímavé prostory. Zející prázdnotu, která v nich zbyla po slavné industriální éře, zaplňují různorodé projekty hledající nové způsoby využití volných prostor. Dnes zde nacházejí místo nejčastěji kanceláře, byty, úřady, nákupní, zábavní a kulturní centra, knihovny, divadla a dokonce i muzea.

Kouzlo proslulých textilek
Nemilosrdná mezinárodní konkurence a následný útlum textilní výroby v 90. letech 20. století zanechaly v mnoha regionech řadu opuštěných textilních továren. Bývalou slávu průmyslu tedy sice odvál čas, ale dochované textilky mají s novou náplní potenciál přežít. A že nejde jen o bezvýznamné objekty, svědčí i názvy „Zámek“ či „Klášter“, jež některé z nich hrdě nesou. Klasickým příkladem nového využití se stala bývalá textilní továrna Jana Faltise postavená v roce 1864 v  Trutnově. Od roku 1957 se po drobných úpravách stala sídlem okresního úřadu a administrativě slouží dosud. Učebnicovou transformací textilky pro administrativní účely je i budova bývalých Schmittových textilních závodů z roku 1884 na Riegrově náměstí v Semilech, která oblékla kabát městského úřadu. Vskutku originální upotřebení zaniklé textilní továrny našel i Hradec Králové, který do budovy závodu Vertex z počátku minulého století sestěhoval všechny pobočky městské knihovny. Ty v železobetonovém skeletu konečně našly jednotný a inspirativní prostor dýchající tou správnou knižní atmosférou.  

Přeměna starých pivovarů
České pivo je jedním z nejznámějších a nejžádanějších na celém světě. Není tedy divu, že se na našem území najdeme na pět set pivovarů. Ve většině z nich se už pivo ale nevaří, a proto budovy slouží jiným účelům. Například Slavný děčínský pivovar, který začal budovat roku 1849 Franz Anton hrabě Thun-Hohenstein, je od dubna 2014 moderním nákupním centrem, jehož součástí je i minipivovar navazující na historickou tradici.  Náročnou rekonstrukcí po zrušení původního účelu výroby piva si prošel i pivovar královehradecký. Ten se stal novým sídlem krajského úřadu. V Jilemnici se zase proměnily pivovarnické prostory v tržnici řemesel, Informační centrum pro mládež, muzeum a multifunkční prostor pro pořádání kulturních, vzdělávacích nebo prezentačních akcí v krásné sloupové síni. Desítka českých pivovarů byla přizpůsobena bytovým a restauračním účelům, nebo slouží jako dílny a sklady. Nicméně, valná většina z nich ještě stále čeká na „nápad“ a nové uplatnění.

Nový život ve strojovně
Neméně slavnou historií se chlubí i průmysl strojírenský, jehož výrobky jsou dodnes světovými legendami. Telegrafní a telefonní výstroje, pomůcky pro železniční opravny a nářadí vyráběla už v r. 1918 brněnská Zbrojovka, která ve 20. letech rozšířila svou výrobu o automobily, jízdní kola, letecké motory, váhy či obráběcí stroje. Nejvýznamnějším produktem té doby byl standardní i cestovní psací stroj podle licence Remington. Dalším úspěchem Zbrojovky byl první automobil Disk, který si zamiloval i komik Vlasta Burian. Výrobna získala světový věhlas a její rozšíření nastalo i během normalizace, a to o kancelářskou, sdělovací a výpočetní techniku, dieselové motory pro traktory Zetor nebo speciální a komunální nářadí. Lovecké a sportovní zbraně tvořily pouze menší část objemu výroby. Úspěch podnik opustil až v novém tisíciletí, kdy zde byla veškerá výroba ukončena. Obnovu rozsáhlého areálu nyní zajistí skupina CPI Property Group, která zde plánuje vytvoření zcela nového veřejného multifunkčního prostoru Nová Zbrojovka. 

Díky těmto průběžným přestavbám, změnám funkcí a opětovnému přizpůsobení potřebám nové doby mohou historické industriální budovy přetrvat v zachovalém stavu i několik generací. Zároveň představují kombinaci industriálních a nových trendů v architektuře a urbanismu a odrážejí současné umělecké směry. Tak proč jim nevdechnout nový život?   
tisková zpráva, Stavbaweb