Obnova náměstí v Řevnicích

Řevnice jsou žádanou lokalitou pro bydlení i turistiku. Jejich výjimečnost je dána krajinou i polohou vůči Praze a Berounu. Také jsou spádovým městem s dobrou dopravní dostupností. Je žádoucí zkvalitnit hromadnou dopravu propojující stanici vlaků s okolními obcemi, aby nedocházelo ke zvýšené intenzitě individuální automobilové dopravy, a tím ke kumulaci parkujících aut v Řevnicích. Městu prospěje pohyb lidí putujících ze zastávky na vlak lépe než zaparkovaná auta. Pro odlehčení dopravy v klidu lze také umístit na některý z pozemků v blízkosti nádraží parkovací dům.
Navrhované náměstí reaguje na každodenní pohyb lidí městem i víkendové cyklisty a výletníky. Nové náměstí by mělo pomoci zkvalitnit služby a jejich dostupnost, tím umožnit místním obyvatelům těžit z ruchu, který ve městě vzniká. Na náměstí je autobusová zastávka, která je v dobré pěší dostupnosti z nádraží.

Základní principy řešení
Náměstím Krále Jiřího z Poděbrad prochází silnice, která nezasahuje do jeho vnitřní plochy. Díky tomu vznikají čitelně definované prostory s jasnou funkcí – městská třída s akátovým stromořadím a náměstí v lipovém háji. Cesta s akátovým stromořadím náměstí nekonkuruje, dochází k jasné diferenciaci (ulice, náměstí, park, zahrada, cesta). Chodník ve směru od kostela rozšiřujeme přímo do náměstí, což do veřejného prostoru snadněji přivede život. Prostor je celkově ukotven také počátkem a koncem s růžově kvetoucími sakurami – jsou to silná místa před kostelem a nad hospodou v západní části náměstí. V dalším plánu centrum města pomyslně uzavírá poetická Zámecká zahrada, vykukující za nově navrženou zdí, s protiváhou kostela uprostřed hřbitovní krajiny.
Těžištěm lipového náměstí je kruhový altán u kašny a památník ponořený do jezírka. Altán je útočištěm před deštěm a ostrým sluncem. Pocit interiéru dokresluje tryskající voda v kašně, očištěné od nevhodných zásahů. U jezírka pak máme možnost být s vodou v kontaktu fyzickém – dotýkat se jí. Sestoupením k leknínovému jezírku se otevírá pohled na památník tyčící se z vodní hladiny (či alternativně z kruhové louky). V tuhých zimách je možné tu bruslit, což nabízí žádoucí zimní aktivitu ve veřejném prostoru. Přímý kontakt s vodou – pro Řevnice obecně téma díky přítomnosti řeky, která je však tratí od města odtržena.

Prostor náměstí je jasně orientovaný a přehledný, nabízí svobodu a volnost prožívání příjemných atmosfér. Vytváří pocit bezpečí, nabízí volnost v podobě organických záhonů a ukotvení v podobě nově navržených hmot jezírka a altánu. Celkový cílem je vytvoření pocitu interiéru města a důvodu k pobývání v něm. Jezírko, altán, zastřešení – pobyt během deště, útočiště pro kolemjdoucí a cyklisty, odpočinek, zážitky a různorodost atmosfér, cesta vodou, míjející obelisk a jeho refresch – vyzdvihnutí památky, kterou můžeme pozorovat také z pobytového stupně na břehu jezírka. Silným tématem je procházení – náměstím, altánem, jezírkem, záhony růží… Diagonální pěšinky z hladkého povrchu pro pohodlnou chůzi propojují významné vstupy do náměstí s návazností na vyšlapané pěší trasy, jakou je například zkratka na nádraží.
Navrhovaná zeleň není v náměstí bariérou. V ploše náměstí jsou kamenné kostky, kterými tráva prorůstá. Nevznikají tak vyšlapané bahnité pěšinky, celá plocha je pochozí a funkční pro mnoho druhů aktivit od každodenních záležitostí až po trhy. Na náměstí zůstávají lípy, které jsou v místech nevyhovujících stromů doplněny lípami novými. U jezírka je vysazena malá bříza. Kompozici vnitřního prostoru náměstí doplňují stále zelené buxusy a záhony růží.
V symetricky navržené Zámecké zahradě jsou v pravidelném rastru platany, které doplňuje mišpule, kdoule a záhony pivoněk. Zdi jsou zakryty popínavou růží a psím vínem. V ose zámku je vysazen Jinan, podél zámecké zdi hortenzie.
Na náměstí je použita kamenná dlažba jako materiál pro chodníky, vedlejší silnice, parkovací stání a jsou jimi vyznačena ,,místa pro přecházení“, která svojí funkcí doplňují přechody pro chodce. Ve vnitřní části náměstí jsou dlažební kostky prorostlé trávou. Při průjezdu náměstím po hlavní silnici je pro zklidnění dopravy snížena maximální povolená rychlost na 30 km/h a průjezd mezi obrubami je zúžen na 6,5 m oproti standardní šířce 7 m. Silnici také zpomaluje to, že je umístěna blíž k domům, od kterých ji dělí nové stromořadí přispívající ke zklidnění automobilového provozu. Hlavní silnice je asfaltová a jsou v ní vytvořeny optické bariéry z dlažebních kostek. Materiály nezvyšují hlučnost provozu ani nezpůsobují poškozování automobilů. Komunikace v severní části náměstí je definována jako „obytná zóna“.  Počet parkovacích stání je 25, z toho tři pro invalidy. Je vhodné důsledně kontrolovat dodržování časových limitů pro krátkodobé stání. Pro parkování v blízkosti náměstí lze také využít parkoviště u nádraží nebo u samoobsluhy.

Doporučujeme, aby realizace nového Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad byla provedena postupně. Jako první a nejdůležitější krok vnímáme přesunutí hlavní silnice, potom výměnu povrchů, případnou přípravu na jezírko a umístění mobiliáře, vybudování altánu a dokončení jezírka. Důležité je také zabydlet Zámeckou zahradu, jejíž zeleň bude v průhledu dotvářet pozadí novému náměstí.

Autorská zpráva

 

Veřejná urbanisticko-architektonická soutěž byla zařazena do projektu Ceny Petra Parléře 2015
Předmětem soutěže bylo zpracování návrhu obnovy náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Řevnicích.
Vyhlašovatelé: Společnost Petra Parléře, o.p.s.; spoluvyhlašovatel Město Řevnice
Porota: Ing. arch. Pavlína Čapková, Ing. arch. Lucie Cutáková, Ing. arch. Jan Líman, Ing. arch. Jan Sedlák, Ing. arch. Petr Lédl; náhradníci: Ing. arch. Alice Čermáková, Ing. Jan Šimůnek, Ing. arch. Eva Brandová.
Konání soutěže: 27. 05. 2015 – 07. 09. 2015; zveřejnění výsledků – 16. 09. 2015
Počet odevzdaných návrhů: 31