Obnova Tančírny v Račím údolí

Tančírna slohově spadá do období historismu a secese – po stránce výrazu, dispozičního řešení a typologie je unikátní, svým významem přesahuje hranice Olomouckého kraje. Ještě v roce 2014 byla ve velmi zanedbaném stavu a hrozil její zánik. Stavba, kterou nechal v letech 1906-1907 postavit vratislavský biskup kardinál Georg Kopp podle návrhu stavitele Aloise Utnera, má obloukově zaklenutý sál, obepnutý po obvodě dřevěnou pavlačí na konzolách. Ve zděném 1. NP se nachází zázemí pro návštěvníky.

Nedávná minulost a historie
Tančírna patřila k vyhlášeným výletním místům, podle dobových fotografií a pohlednic lidé rádi navštěvovali restauraci s venkovním posezením, které navazovalo na parčík se skalkami, rododendrony a okrasnými dřevinami. Zděné přízemí bylo rozděleno na dvě části, další dvě místnosti se nacházely v přístavbě. V jeho severní části byly kuchyň, výčep a přípravní místnost, v jižní části komora a dvě obytné místnosti. Autor projektu nezapomněl ani na výtah, kterým se jídlo dopravovalo nahoru. Vnější schody vedly k samotnému, přes 20 metrů dlouhému lokálu a tanečnímu sálu, který byl zbudován ze dřeva a skla. Sál obklopovala veranda se zdobenými trámky. Prostor sálu má stlačenou valenou klenbu, obloženou prkny a připevněnou ke krovu. Nejkrásnější částí tančírny byly vitráže. Celá budova byla elektrifikována.
Stav budovy byl do roku 2015 neradostný, nacházela se ve velmi špatném stavu. Jejím novým majitelem se však stala obec Bernartice, která se snažila o její záchranu – roku 2009 byl vypracován projekt na rekonstrukci a po pěti pokusech o získání dotace na opravu byla šestá žádost úspěšná. Na podzim roku 2014 se mohlo začít s obnovou ojedinělé tančírny.

Průběh rekonstrukce
Střecha zůstala nečleněná bez vikýřů, krytina byla rekonstruována a doplněna v původním materiálu (plech). Opraveny a doplněny byly také štíty. Doplnilo se chybějící venkovní schodiště s předním vstupem a zadní zděná část s bočním vstupem a pomocným schodištěm.
Všechny viditelné tesařské konstrukce byly opraveny a doplněny v původní profilaci, barevné a povrchové úpravě. Prosklené stěny, dveře a obklady byly rovněž rekonstruovány a doplněny chybějícím zasklením a dřevěnými prvky. Okna a dveře v 1. NP jsou nahrazeny kopiemi původních s využitím maxima dochovaných prvků. V zadní části tančírny je postaven nový zděný trakt se služebním schodištěm a zázemím pro sál. Přístavek je v přízemí obložen lipovským mramorem a v patře palubkami s pultovou střechou. V interiéru byla obnovena původní barevnost včetně malířské výzdoby.

Architekt Michal Sborwitz: „Snažili jsme se, aby stavba působila autenticky, přestože jsou tu některé prvky nové. Například jsme trochu rozšířili přízemí část stavby a realizovali novou venkovní dlažbu z pískovce na místě, kde byl původně mlat. K venkovnímu schodišti jsme neměli ani plán, takže bylo postaveno podle našeho projektu. Místní kámen jsme použili na venkovní fasádě u přízemí, které jsme v zadní části dostavěli. Je to vlastně jen minimální objem se schodištěm, aby se obě patra propojila. V interiérech přízemí jsou také nové dveře nebo dlažba, ale chtěli jsme, aby odpovídaly době před sto lety. Podlahu jsme tu opatřili izolací, jsou tu i kamna a prostor by tedy mohl fungovat i v zimě. Pod podlahou je štěrk, na němž jsou iglú tvarovky jako provětrávaná dutina, na nich betonová deska, izolace a další beton. Podlaha z palubek v hlavním sále je masivnější, než byla původně, navíc je pod ní minerální vata.
Původní barevnost tančírny byla pestrá, dominovaly tu zelená a červená, kromě toho tu byla barevná skla. Oblouky ramenátů byly sbíjené z řezaných segmentů. Dřevo, které nebylo napadené, zůstalo zachované, ale museli jsme doplňovat spoustu poškozených konstrukčních prvků i ozdobných detailů. Dodavatelská firma byla vynikající, měla zkušenosti s rekonstrukcí domů od Dušana Jurkoviče. Navíc dodrželi i cenu, o každém detailu se s námi radili, mohli jsme se na ně spolehnout. Vlastně bylo docela kuriózní, že se do výběrového řízení přihlásily jen dvě firmy, ostatní se této zakázky bály.
Okna u tanečního sálu byla zasklena jednoduchým sklem, ale problém nastal s jeho barevností; původní zelené sklo mělo odstín, který se těžko doplňoval, takže nová zelená je trochu jiná. Rámy byly kompletně opraveny a doplněny v dílně ve Valašské Bystřici. V sále byly původně lustry, my jsme prostor doplnili táhly pro zpevnění, takže jsme osvětlení umístili do tří bodů na ně.
Samotná realizace trvala devět měsíců, ale měli jsme štěstí, že byla loni mírná zima.
-vis-

Rekonstrukce tančírny
Místo stavby: Račí údolí, k.ú. Javorník – město
Investor: obec Bernartice, zastoupená starostou Ing. Mojmírem Michálkem
Autoři rekonstrukce: Ing. arch. Michal Sborwitz, Ing. arch. Marie Sborwitzová, Ing. arch. Karel Prášil
Dodavatel: Commodum, spol. s r.o.
Dokončení rekonstrukce: 2015

Tančírna získala třetí místo Ceny Rudolfa Eitelbergera 2015 za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji. První místo obdržela Revitalizace centrální části obce Bukovany, kterou navrhl stejný autorský tým (tedy M. Sborwitz, M. Sborwitzová a K. Prášil).

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*