Obytný soubor Panorama – II. etapa

Obytný soubor leží na rozhraní města a příměstské krajiny, svažuje se k severu. Jsou z něj krásné výhledy do kotliny Kníničské přehrady. Územním plánem byla určena výška, resp. hustota zástavby indexem podlažních ploch 0,4 – 0,8.
Cílem návrhu bylo vytvořit obytnou čtvrť. Tedy nikoliv ornament vzniklý mechanickým řazením bytových objektů, nýbrž strukturovaný celek s přirozeným centrem tvořeným občanskou vybaveností (hospoda) a s různým, ale současně srozumitelným a jednoznačným charakterem veřejných prostorů. Obytné a rodinné domy tvoří fronty čtyř ulic vedených po vrstevnicích k severu. Struktura zástavby graduje od paty svahu na severovýchodě po jeho hřeben na jihozápadě, přičemž je tvořena nad sebou položenými horizontálami uličních front. A to od spodních domů rodinných přes bytové až k výškovým panelovým z 80. let na vrcholu. Osamocená a přírodní horizonty ničící skupina bodových paneláků, necitlivě umístěná na vrcholu kopce, se tak zapojila do zástavby.

Druhá etapa výstavby obytného souboru Panorama obsahuje 212 bytů ve čtyřech obytných blocích, 61 řadových rodinných domů a objekt mateřské školy. Na rozdíl od první etapy nechtěl developer u obytných domů loggie a francouzská okna. Protáhlé bloky jsou tedy vodorovně členěny pásy oken a parapetů. Tato výrazná horizontalita interpretuje stoupající terén svahu. Zubořez vrchního patra obytných bloků a nepravidelně vysunuté konzoly balkonů výrazně člení jejich hmotu. Stíny zdůrazňují trojrozměrnost a plasticitu zástavby svahu. Brání tak „slití“ jejího vjemu do jednotvárné hmoty a zdůrazňují morfologii místa.
Vstupní fasády domovních bloků jsou traktovány vertikálami schodišťových jader do jednotlivých sekcí. Každá z nich má rozdílnou barevnost interiérových zámečnických prvků. Podobně mají rodinné domy vlastní barvu vstupních dveří. Tak jsou odlišeny jednotlivé domy v lapidární geometrické skladbě obytného souboru. Jeho „centrum“ vytváří piazzeta se symetrickým motivem dvojice půlválcových ukončení parteru protějších domovních bloků, ve které je umístěna občanská vybavenost. Komunikace jsou navrženy s ohledem na minimalizaci zpevněných ploch bránících vsaku srážkových vod a tvoří křivku – „hadovku“ stoupající (klesající) po svahu. Nejkratší pěší spojení s břehem přehrady umožňuje chodník vedený po spádnici, který spojuje nejvýše a nejníže položenou část obytného souboru a dělí ho na část zastavěnou bytovými domy na východě a rodinnými domy na západě. Ty svým drobnějším měřítkem vytváří přechod do příměstské krajiny s chatovými osadami nad přehradou.

Autorská zpráva
Foto: David Židlický

 

Autor: prof. Ing. arch. Petr Pelčák; spolupráce Linda Audyová, Rostislav Balog, Miroslava Blechová, Kateřina Eiermannová, Šárka Justová, Martin Jireš, Viktor Kvita, Alena Superatová, Petr Uhrín
Investor: Moravská stavební – INVEST, a.s., M.S. Panorama, s.r.o.