Program poskytující dotace na zateplování budov by měl doznat změn, aby peníze mohli dostat i vlastníci historických objektů a aby zároveň mohli dělat takové úpravy domů, které nenaruší jejich hodnotu. Shodly se na tom Česká komora architektů, Národní památkový ústav a Státní fond životního prostředí, které chtějí změny v programu společně prosazovat. Doporučují také, aby vlastníci těchto objektů počkali několik měsíců do upřesnění podmínek tohoto dotačního programu.
Program Zelená úsporám stát vyhlásil v dubnu a uvítali jej především podnikatelé ve stavebnictví, podle kterých jde o dosud nejlepší protikrizové opatření vlády. Program má v příštích čtyřech letech nabídnout dotaci až 250.000 domácností. Letos by měl program nabídnout zhruba deset miliard korun, v příštích třech letech až dalších 15 miliard korun.
Ihned po zveřejnění podmínek poskytování dotací přišel Národní památkový ústav s obavou, že program může uškodit památkám. Podmínky programu podle tehdejšího prohlášení památkářů nezohledňují specifika péče o architektonické dědictví. Architekt Petr Všetečka, který se na společném prohlášení tří zmíněných subjektů podílel, ČTK řekl, že podmínky programu by se měly vzhledem k historickým objektům upřesnit.
„Měly by umožnit brát v potaz specifika jednotlivých staveb a kombinovat různé možnosti, jak objekty s historickou hodnotou zateplit,“ uvedl. Vlastníci památek, ale i domů, jež kulturněhistorickou hodnotu vykazují, ale státem chráněné nejsou, by například mohli repasovat historická okna tak, aby se úpravou blížila programu, ale nenarušila původní hodnotu objektu.
V případě historicky cenných fasád by pak majitelé mohli používat zateplení objektu zevnitř. Individuální přístup by měl umožnit třeba i to, že bude možné zateplit zvnějšku tu stranu domu a fasády, která nevykazuje historickou hodnotu a třeba vede do vnitrobloku.
Historické objekty jsou postavené z jiných materiálů než současné stavby, mají jiné formy, za což právě jsou ceněné. Jsou pro odborníky také zdrojem informací o někdejší architektuře i společnosti. Všechny tyto hodnoty Česká republika uznala mimo jiné i přistoupením k mezinárodním úmluvám.
Architektonické dědictví ohrožuje nejen chátrání a necitlivé přestavby, ale také mechanické uplatňování požadavku přizpůsobovat historickou architekturu technickým standardům soudobé stavební produkce.
Snižování energetické náročnosti staveb a zájem na ochraně architektonického dědictví lze podle odborníků alespoň v některých případech skloubit. To však vyžaduje, aby pro specifickou oblast architektonického dědictví byly podmínky „ušity na míru“. V oblasti architektonického dědictví je potřeba počítat i s malými kroky, individuálními návrhy a hlavně s opravami dochovaných historických konstrukcí a prvků, mezi jinými i okenních rámů.
Zdroj: ČTK, Markéta Horešovská pba, 20. května 2009
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!