„Ještě jsme ho (rozsudek NSS) nedostali oficiálně, ale víme o tom. Budeme proto pokračovat v pořízení změny územního plánu,“ řekl dnes na dotaz ČTK primátorův náměstek Aleš Jakubec (TOP 09). Radnice ve stížnosti argumentovala tím, že termín pro úpravu územního plánu, který jí stanovil soud, nelze stihnout, avšak neuspěla.
Podle původního harmonogramu měl být návrh úpravy hotový v květnu, aby mohl být projednán a připraven ke schválení na zastupitelstvu v lednu 2016. Příprava ale nabrala několikaměsíční skluz. „Termínově se to nedá stihnout, takže od ledna tam přestanou platit výškové limity. Řídit se to bude podle stavebního zákona a samozřejmě v ten okamžik může požádat investor o územní rozhodnutí. Vše bude záležet na stavebním úřadě,“ podotkl Jakubec. Připomněl, že firma Office Park Šantovka už dvakrát s žádostí neuspěla.
Chystaná změna územního plánu, kterou radnice zadala kanceláři Žaluda a Mareš, v ochranném pásmu počítá s mírně upravenou regulací výšky nových staveb. Návrh připouští výškovou dominantu, která může mít až 40 metrů. Město bude o návrhu jednat s úřady včetně ministerstva kultury. Kdy bude připravený ke schválení, nelze odhadnout. Podle iniciativy Občané proti Šantovka Tower tak bude mít investor po Novém roce nejméně čtyři měsíce na vyřízení územního rozhodnutí.
Vedoucí odboru koncepce a rozvoje radnice Marek Černý ČTK řekl, že navrhovaná změna územního plánu byla dnes zveřejněna a do konce listopadu k ní lze podávat připomínky. „Další postup závisí na výsledku projednání návrhu s dotčenými orgány. Pokud budou s návrhem souhlasit, bude možné počátkem ledna 2016 zahájit jeho veřejné projednání. V opačném případě nelze časový harmonogram odhadnout,“ uvedl.
Radnice by v upraveném územním plánu měla podle soudu znovu řádně zdůvodnit, proč je třeba novou zástavbu v bývalém areálu podniku Milo, kde je plánována stavba Šantovky Tower, výškově regulovat. Právní zástupce investora argumentoval tím, že vedení města o výškách chystaných staveb komplexu Šantovka vědělo od roku 2008 a že těmto plánům pod podmínkou „vysoké architektonické úrovně“ vyjádřilo podporu.
Developer proto zahájil projekt za deset miliard Kč, jehož součástí je nákupní centrum, Šantovka Tower, administrativní objekty i bytové domy. Stavbu výškových budov u památkové rezervace ale zakázalo ministerstvo kultury, což se promítlo v novém územním plánu. Se stavbou Šantovky Tower vedle památkářů nesouhlasí ani někteří odborníci, kteří tvrdí, že by poškodila panorama historického centra. Investor má opačný názor.
Olomouce už dnes nevyniká ničím – stavební, strojírenské a potravinářské firmy ztratily lesk. Flora je provinciální výstaviště se stánky s ponožkami. Péče o kultivaci parků a městské zeleně je oproti 60-tým a 70-tým letům nesrovnatelně dietní. Házená, basketbal, box, veslování se vytratily. Nad úplností 4 scén olomouckého divadla (činohra, opera, opereta-muzikál, balet) se stahují mraky. Veřejná sportoviště nejsou územním plánem žádným způsobem chráněná a postupně se mění ve stavební pozemky. Ruší se základní školy – záruka sociální soudržnosti obytných čtvrtí. Mizí umělecká díla z veřejných prostor města. Získání půl miliardy na výstavbu kulturní instituce středoevropského významu (SEFO) ztroskotalo na žabomyších sporech…
Má-li Olomouc ještě vůbec nějakou trvalou a nadčasovou hodnotu, pak je to už jen jeho panorama… jakkoliv již dnes bezmyšlenkově a urbanisticky zcela náhodně atakované dvojicí přerostlých olomouckých dvojčat – produktu exhibicionismu jejich investora.
Město ani památkové instituce přitom nehnuly prstem, aby panorama historického jádra města, tento nenahraditelný veřejný kulturní statek a nezpochybnitelný veřejný zájem ochránily. Aby tak učinily spolehlivě a včas. Aby je nebylo možné vyhandlovat za privátní profit.
Může teď olomoucká veřejnost věřit tomu, že se město skutečně snaží ochranu panoramatu zajistit, ale že se mu nedostává času ?
Ale proč tuto ochranu nezajistilo už dávno? Je město tak hloupé nebo naivní ? Copak si nikdo kvalifikovaný a zodpovědný z odborů magistrátu (je-li tam vůbec někdo takový) neuvědomil, že v Rozhodnutí o ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc není výška staveb umísťovaných v těsné blízkost historického jádra nijak konkrétně limitována ?! Bylo skutečně moudré spoléhat se na (nezávazné) vyjádření olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu a na profesionální čest a neúplatnost šéfa magistrátních památkářů, vydávajícího závazné stanovisko k připravovaným stavbám ? Jak naivní byl takovýto model ochrany dnes už víme – zastupující vedoucí odboru Památkové péče magistrátu vydala k umístění 23-patrové výškové stavby Šantovka Tower v ochranném pásmu Městské památkové rezervace kladné stanovisko. Dokonce opakovaně.
K čemu pak vlastně takový model ochrany panoramatu města vlastně sloužil ? K buzeraci občanů druhého řádu, kterým stejní památkáři zamítali nadstavby přízemních rodinných domků ?
Co teď s tím ?
Myslí-li to město Olomouc s ochranou svého panoramatu tentokrát opravdu vážně, nabízí mu stavební zákon (§97-99) jednoduchý, rychlý a účinný nástroj, jak potřebný čas získat – „územní opatření o stavební uzávěře“. Toto opatření obecné povahy slouží přesně pro naši situaci – lze jím totiž omezit v nezbytném rozsahu stavební činnost, pokud by mohla znemožnit budoucí využití území podle připravované změny územního plánu. Toto opatření je plně v kompetenci rady města. A k dnešnímu dni jsou rovněž splněny okolnosti, kdy tento institut rada města využít může (je rozhodnuto o pořízení změny územního plánu).
Využije tento nástroj současná rada města ? Anebo předvede občanům totéž, co před časem dokázal primátor Novotný: totiž jak věci nejdou, když existuje skrytý zájem, aby nešly…