Ombudsman: Památkáři selhali při ochraně lázní v Kyselce

Fotogalerie ke článku (1)

Bývalé lázně v Kyselce (zdroj: novinky.cz)

Celá fotogalerie (1)

Národní památkový ústav je přitom zařadil na seznam nejohroženějších památek v Česku. Náklady nutné na opravu areálu se odhadují na miliardu korun.

Brno/Praha 29. října (ČTK) - Památkáři zcela selhali při ochraně lázní a areálu Mattoniho továrny v Kyselce na Karlovarsku, které jsou v žalostném stavu. ČTK o tom dnes informoval ombudsman Otakar Motejl. Architektonicky jedinečný komplex z 19. století se nepodařilo uchránit před devastací.

Objekty v Kyselce jsou podle Motejla "smutným dokladem toho, jak mohou dopadnout památkově chráněné stavby, přidá-li se k nečinnosti vlastníka i nečinnost státu a jeho orgánů".

Bývalý karlovarský okresní úřad, dnes magistrát, krajský úřad v Karlových Varech a ministerstvo kultury nebyly od devadesátých let schopny zajistit řádnou údržbu a opravu chátrajících památkově chráněných objektů, uvádí ve své zprávě ke kauze ombudsman. Před časem se začal zabývat stavem areálu v Kyselce proto, aby zjistil, kdo nese za jeho devastaci odpovědnost.

"Ministerstvo kultury, přestože památková péče spadá do okruhu jeho působnosti, není a nikdy nebylo v dané záležitosti příslušným orgánem státní správy," řekla ČTK Viktorie Plívová z tiskového oddělení ministerstva kultury. Do jeho kompetencí patří například poskytování dotací, vlastníci památek z Lázní Kyselka však o příspěvek ministerstvo kultury nikdy nepožádali. "Případné výtky vůči ministerstvu kultury proto považujeme za liché," uvedla Plívová.

Ombudsman zdůraznil, že státní úřady jsou nejen povinny dohlížet na stav památek, ale pokud zjistí, že jejich majitelé o ně nedostatečně pečují, musí se o ně postarat samy. Podle zákona o státní památkové péči musí zajistit všechna opatření nezbytná pro zabezpečení památky. Následně může stát vyžadovat po majiteli nemovitosti proplacení všech prací.

V kauze lázní v Kyselce se tak ale nestalo, přestože objekty jsou v havarijním stavu. Národní památkový ústav je přitom zařadil na seznam nejohroženějších památek v Česku.

Ombudsman si vyžádal k věci stanoviska karlovarského magistrátu i ministerstva kultury. "Z obou odpovědí však vyplynulo, že příslušné státní orgány chátrání kulturní památky mlčky tolerovaly," uvedl Motejl. Postup, který státní orgány v kauze zvolily, nelze podle něj akceptovat.

"Podnikali jsme věci, které jsme mohli. Ale pokud majitel nespolupracuje nebo není dohledatelný, tak je těžké s chátrajícími památkami něco dělat. Magistrát požadoval po majitelích, aby se o objekty starali, nařizoval záchranné práce, dával pokuty, ale je otázkou, jestli jsme mohli dělat něco víc," řekl ČTK mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

Stanovisko ombudsmana obdržel i Krajský úřad Karlovarského kraje. "Jde o komplikovanou kauzu, která se táhne už z 90. let. Krajský úřad nyní připravuje stanovisko, podložené podrobnou analýzou případu," uvedla mluvčí krajského úřadu Andrea Bocková.

Ministerstvo kultury by se nyní mělo podle Motejla co nejrychleji zamyslet nad tím, jak s lázněmi v Kyselce naložit. Pokud zjistí, že objekty lze stále ještě, vzhledem k jejich stavu, považovat za památky, je třeba urychleně zabránit jejich chátrání.

Lázeňské objekty v Kyselce mají narušenou statiku, poškozené střechy a vnější omítky. Stav nemovitostí se stále zhoršuje. Náklady nutné na opravu areálu se odhadují na miliardu korun.

Zdroj: Zpráva ČTK z 29. 10. 2009