Ostrov a Horní Slavkov odmítají vyhlášení památkové zóny Sorela

Fotogalerie ke článku (1)

Mateřská škola v Ostrově na Karlovarsku. Foto z publikace Dějiny města Ostrova

Mateřská škola v Ostrově na Karlovarsku. Foto z publikace Dějiny města Ostrova
Celá fotogalerie (1)

Ostrov na Karlovarsku a Horní Slavkov na Sokolovsku odmítají zařazení některých objektů do památkové zóny Sorela. Tímto názvem jsou označovány budovy postavené v 50. letech minulého století ve stylu takzvaného socialistického realismu. Města se obávají toho, že v případě památkové ochrany těchto budov se prodraží jejich údržba. Stavby pocházející z éry socialismu si chtějí města chránit sama, bez omezování památkáři. ČTK to dnes řekl ostrovský starosta Jan Bureš.

Ostrov je považován za jedno ze vzorových měst, kde se v rozsáhlé míře uplatnila architektura socialistického realismu. I proto tam odborníci debatovali, jak tento potenciál využít pro rozvoj cestovního ruchu. Ke shodě zástupci komunální sféry ale nedospěli. Bureš se domnívá, že stavby Sorela rozhodně návštěvnost města nezvýší. „Neočekáváme, že by sem právě kvůli tomu přijížděly zájezdy. Může to být jen jedna z řady zajímavostí, ale určitě ne rozhodující. Vytvoření památkové zóny odmítlo zastupitelstvo už v roce 2003 a na tom trváme," konstatoval Bureš.
V Ostrově je z desítek staveb socialistického realismu chráněn jen kulturní dům a jedna z mateřských škol. Kvůli plánované rekonstrukci kulturního domu a jeho vzhledu po opravě se město nyní dostalo s památkáři do sporu. Dokonce proto pozastavilo projektovou přípravu. Může tak zatím opravit pouze střechu. „A kdyby byla plošně vyhlášena památková zóna v celém městě, bylo by to ještě komplikovanější. Památkáři nám budou říkat, co smíme a co ne, ovšem peníze si už budeme muset opatřit sami," poznamenal starosta.
Ostrovu vyhlášení památkové zóny Sorela ale už patrně nehrozí. Mezi stavby socialistického realismu tam patří především obytné domy. Většinu z nich už město prodalo soukromým vlastníkům, kteří začali s jejich opravami. Přitom ale nedodržují jednotný styl a domy se liší barvou nebo zvolenými úpravami, uvedl Lubomír Zeman z Národního památkového ústavu v Praze. „Těch mnohdy nezvratných zásahů už tady proběhlo poměrně hodně. Právě to může být jedna z komplikací bránící plošnému vzniku zóny," řekl Zeman.
Domnívá se, že by ale stavby z kategorie Sorela chráněny být měly. A zatím by bylo dobré, kdyby někdo lidem, kteří v nich žijí, alespoň vysvětloval, jaký je jejich význam a jak by se k nim mělo přistupovat. „Problém je v tom, že část Ostrova z éry socialistického realismu je cenná vnějším výrazem. Pokud se budou domy opravovat jako dosud, tak tento celek zanikne. Památkářům šlo hlavně o zachování tohoto vnějšího vzhledu, aby jednotlivé etapy zůstaly stejné. Ale je tu vidět spíše chaos," dodal Zeman.
Starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová nejdříve kritizovala fakt, že je město z hlediska příkladů staveb řazených do kategorie Sorela opomíjeno. Přitom tamní sídliště a střed tvoří jeden z největších urbanistických celků z této éry architektury, poznamenala. Současně ale odmítla, že by měl Horní Slavkov zájem o vyhlášení památkové zóny. Stejně jako v případě Ostrova se i ona obává památkářů. „Teď jsme za rekonstrukci hotelu Tatran platili asi 30 milionů korun. Kdyby do toho mluvili památkáři, náklady by asi byly mnohem vyšší," dodala Vildumetzová.

Zdroj: ČTK, Vladimír Meluzín snm, 25. září 2007

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*