Pařížská "železná dáma" vyrostla za 120 let v symbol Francie

Eiffelova věž byla postavena u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a Světové výstavy v roce 1889.

Zpočátku se Pařížanům protivila, nazývali ji ošklivým monstrem a pořádali akce za její odstranění. Ale po 120 letech, které v úterý uplynou od inaugurace Eiffelovy věže, tu tato jedinečná ocelová konstrukce stojí stále jako ikona Paříže a Francie vůbec. A za tu dobu vyrostlo po světě i mnoho jejích imitací, ke kterým se řadí i pražská Petřínská rozhledna.

Na svou dobu grandiózní dílo se zrodilo v hlavě architekta Gustava Eiffela (který je i autorem newyorské Sochy svobody) na počest 100. výročí Velké francouzské revoluce a Světové výstavy v roce 1889. Zvnějšku připomínající tvarem písmeno A, vyrostlo na Martových polích na levém břehu řeky Seiny a představovalo radikální rozchod s nízkými stavbami z kamene a cihel, do té doby pro Paříž charakteristickými.

Možná i proto Pařížany mřížovitá konstrukce nejdřív pohoršovala. Své „rozhořčení“ proti „neužitečné a monstrózní věži“ dali najevo například v deníku Le Temps, kde Eiffela označili za „nějakého konstruktéra strojů,“ který chce „nenapravitelně zohyzdit a zneuctít“ Paříž.

Eiffel, osvědčený stavitel mostů, na tyto útoky odpověděl suchými argumenty. Například, že oblouky v nejnižší části věže vtisknou konstrukci „dojem síly a krásy“ a že průhledy mezi jednotlivými konstrukčními prvky zaručí, že bude působit neuvěřitelnou lehkostí. Jak se také stalo.

S montáží kovové konstrukce založené na čtyřech mohutných základových blocích se začalo 1. července 1887. O gigantičnosti díla svědčí čísla – ještě před zahájením stavby musela padesátka inženýrů a kresličů vypracovat 5300 konstrukčních výkresů, podle nichž pak více než stovka kvalifikovaných dělníků připravila v dílnách asi 18.000 prefabrikovaných dílů.

Například jen vztyčení spodních částí věže do výše 57 metrů si vyžádalo šest měsíců usilovné práce. Francouzská vlajka zavlála díky úsilí 250 dělníků na vrcholu stavby ve 312 metrech 31. března 1889. Než se to ale stalo, museli dělníci usadit celkem 7300 tun kovových nosníků, k jejichž spojení použili dva a půl milionu nýtů a dalších 18 038 kovových součástí.

Primát nejvyšší stavby světa si věž udržela až do roku 1929, kdy v New Yorku vyrostl mrakodrap Chrysler Building. Roku 1909 měla být zbourána z důvodu prošlé koncese. Počátkem 20. století se ale začala objevovat na obrazech (Pissaro, Utrillo, Seurat, Delaunay) a začali ji oslavovat i básníci (Jean Cocteau, Gillaume Apollinaire).

Mezitím také získala svůj význam jako meteorologická stanice, proto zůstala zachována. Později se stala také centrem letového provozu a rozhlasového a televizního vysílání. V začátcích na ni byly umisťovány i reklamy, například firem Figaro či Citroën.

Útroby Eiffelovky skrývají spoustu složitých zařízení, které ji udržují v chodu. Patří k nim i ohromná nádrž na vodu o objemu 4000 litrů, kterou kdysi plnila voda z řeky Seiny, poskytující výtahům protiváhu potřebnou k přemístění 18.000 návštěvníků denně na střední plošiny.

Věž má celkem tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů (345 schodů), druhá ve výšce 115 metrů (359 schodů) a třetí ve výšce 274 metrů, dostupná jen výtahem. Třemi nohami věže jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra (výtahy zde byly postaveny v roce 1899, tedy deset let po otevření věže). Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů.

Návštěvníci se mohou občerstvit ve dvou zdejších restauracích – v luxusnější Jules Verne vedené slavným šéfkuchařem Alainem Ducassem a v Altitude 95 pro „obyčejné“ turisty.

Věhlas Eiffelovky z ní činí i cíl potenciálních teroristů a též sebevrahů. Každoročně se podaří v průměru jednomu člověku přes veškeré úsilí ochranky překonat zábradlí a různé zábrany, což není vůbec snadné, a ukončit svůj život.

Věž přitahuje i dobrodruhy. V roce 1912 z prvního patra skočil rakouský krejčí Franz Reichel, který chtěl vyzkoušet „padákový“ kabát vlastní konstrukce. Údajně zemřel strachem ještě před dopadem na zem. Jindy podobné kousky skončily úspěšně – například v květnu 2006 skočil z třetího patra tajně a zdárně Belgičan Johan Vervoort.

Eiffelova věž dostane ke 120. narozeninám nový nátěr
V úterý bude při příležitosti jubilea zahájeno kompletní přetření dominanty Paříže, které má zabránit její korozi. Informuje o tom dnes agentura AFP s odvoláním na pařížskou radnici.

Jedna z nejnavštěvovanějších památek světa, na niž loni zavítalo rekordních 6,93 milionu lidi, byla slavnostně inaugurována 31. března 1889 u příležitosti Světové výstavy. Před rezavěním chrání „železnou dámu“ několik vrstev nátěru.

Od svého postavení a prvního nátěru se symbol Paříže, který měří 320 metrů a váží 7000 tun, dočkal zatím 17 nových vrstev. Věž bývá přetřena v průměru jednou za sedm let. Několikrát změnila barvu – od hnědočervené, přes okrově žlutou až po nynější bronzovou.

„K přetření je zapotřebí 60 tun barvy, 50 kilometrů záchranných lan, dva hektary ochranných sítí, 1500 štětců, 5000 brusných kotoučů, 1500 pracovních oděvů…,“ píše se na internetových stránkách památky.

Skupině 25 natěračů – horolezců bude trvat přes rok, než se jim podaří přetřít Eiffelovku od špičky až po patu. Naposledy se věž na břehu Seiny natírala na počátku tisíciletí – akce začala v prosinci 2001 a skončila v červnu 2003.

U příležitosti 120. narozenin bude také po kompletní renovaci znovu otevřena restaurace v prvním patře Eiffelovy věže.

Zdroj: Zprávy ČTK 29.3.2009