Palác EURO

Palác EURO

Klient: LBB REALITY SPOL. S R.O.

Lokalita: Václavské náměstí 2, Praha 1

Autoři: 06/1997-12/1999: Martin Kotík, Omicron-K architektonický ateliér — studie, projekt pro územní řízení, projekt pro stavební povolení, dokumentace pro výběr dodavatele

01/2000-07/2002: Richard Doležal, Petr Malinský, Petr Burian, Michal Pokorný, DaM, s. r. o. — studie změny fasády a dispozice, dokumentace pro výběr dodavatele, projekt pro provedení stavby, projekt změny stavby před dokončením, autorský dozor GP

Spolupráce: DaM, s. r. o., Monika Doubravová, Marie Hajná, Pavel Cihelka, Renata Kulichová; AED projekt, s. r. o., Jan Škopek, Vít Sekyra

Generální projektant, stavební část, HIP: DaM, s. r. o.

Statika: d plus, s. r. o. (nadzemní část), Metroprojekt Praha, a. s. (podzemní část a zajištění stavební jámy)

Domovní technologie: Petlach TZB, s. r. o.

Generální dodavatel: Metrostav, a. s., divize 01

Subdodavatelé: METAL PROGRES, a. s. — kompletní obvodový plášť, systém zastínění; Richter, s. r. o. — zámečnické výrobky; THYSSEN VÝTAHY, s. r. o. — strojní zařízení; GREFI, s. r. o. — obklady a dlažby

Stavební náklady: 195 mil. Kč

Palác Euro leží v těžišti území Pražské památkové rezervace, poblíž průsečíku os Václavského náměstí, ulice Na Příkopě, Můstku a ulice 28. října. Na straně západní je pak orientován k Jungmannovu náměstí a do Národní třídy.

Novostavba uzavírá řadu budov ve spodní části západní strany Václavského náměstí. Na parcele blížící se svým tvarem trojúhelníku přímo sousedí se dvěma významnými funkcionalistickými „skleněnými“ objekty (Palác Astra, Baťa). Předchůdcem Paláce Euro byl historický třípodlažní nárožní dům, odstraněný během výstavby metra v 70. letech. V prostoru Zlatého kříže převládá administrativní a obchodní funkce, navazující na rušnou pěší zónu. Tomuto zaměření odpovídá také náplň novostavby, kombinující obchodní a kancelářské provozy v atraktivní lokalitě.

Konceptem návrhu je princip vícevrstevnatosti a kontrast „vkládaných“ pravoúhlých hmotových celků s měkce modelovaným, vše sjednocujícím vnějším pláštěm.

Tento transparentní skleněný plášť, půdorysně tvarovaný do křivky, nehmotně definuje základní objem domu. Jeho subtilní vzhled je podtržen použitím zdvojené skleněné fasády s odvětrávanou vzduchovou mezerou. V druhém plánu se v nároží objevuje kontrastně kubická strohá hmota, tvořená vrstvou svislých nastavitelných clon ve zlaté barvě, které umožňují regulaci světelných podmínek v interiéru. V nejexponovanějším místě domu pak tento vnitřní kubus proráží klidnou horizontální hmotu vnějšího pláště a dává vzniknout dominantě zlaté věže — výškové odezvě protějšího nároží s Palácem Koruna, s jehož věží Palác Euro tvoří symbolickou vstupní bránu do prostoru náměstí.

Novostavba má 3 podzemní a 10 nadzemních podlaží. V úrovni přízemí je nově integrován někdejší přístup do podchodu metra. V podzemí budova navazuje na vestibul stanice metra Můstek dvoupodlažní obchodní plochou. Přízemí a 1. patro s výkladci podél celé délky fasády jsou rovněž koncipovány pro čistě obchodní účely. Další patra umožňují využití jak pro administrativu, tak pro rozšíření komerčních ploch. V 6. patře vzniká ustoupením hmoty administrativní části terasa s prvky zeleně v pochozí pískovcové dlažbě. Pro terasu je využita i část střechy na úrovni předposledního patra přimknutá k posledním dvěma podlažím věže. Na této úrovni se nachází i poslední stanice jednoho z výtahů, jejíž atypické řešení dojezdu (použití poklopu, který si kabina vyveze na své střeše) umožňuje minimalizování rušivých zásahů do hmoty věže.

Stěžejním prvkem celkového architektonického řešení je ztvárnění fasády. Členění a způsob zasklení odpovídá požadavku na nejvyšší možnou subtilnost nosných prvků. Vnější zasklení je po celém obvodu důsledně zvlněné do křivky — žádná dvě skla neprobíhají rovnoběžně — a nároží tvoří skla oblouková. Všechna skla vnějšího pláště jsou pevná, kotvená na tmelenou spáru a větrání zdvojené fasády je zajištěno systémem větracích mřížek. Dutina je provětrávána diagonálně a po jednotlivých patrech.

Tento systém umožňuje přirozené nepřímé větrání všech kancelářských prostor a působí příznivě na celkovou tepelnou bilanci budovy během všech ročních období. Vnitřní vrstva fasády, začínající v druhém patře, je tvořena řadou otevíravých francouzských oken v hliníkových profilech tmavě šedé barvy. V prvních dvou nadzemních podlažích je zdvojená fasáda zredukována na jednoduchou a vnější plášť zde má hlavní izolační funkci. Mimo prostor věže, stíněný lamelami, je v ostatních částech stavba chráněna proti slunečnímu záření svislými textilními clonami ze speciální polotransparentní tkaniny. V zájmu zachování odhmotněného hladkého vzhledu budovy, jsou všechny stínicí elementy umístěny v dutině mezi vnějším a vnitřním pláštěm. Zároveň zajišťují svým různým nastavením, měnícím se automaticky dle aktuálních světelných poměrů, žádoucí vzhledovou proměnlivost objektu v průběhu dne. V nočních hodinách bude fasáda uzavírána stažením rolet a zaklopením otočných lamel. Noční nepřímé osvětlení pak dodává věži slavnostní atmosféru.

Vnitřní dispozice byla od počátku koncipována jako maximálně flexibilní. Jediným pevným prvkem procházejícím všemi patry je železobetonové jádro, do něhož jsou soustředěny vertikální komunikace a sanitární zázemí. Hmota tohoto jádra je dalším z „vložených“ objemů a od ostatních konstrukcí je odlišena materiálem povrchu a zvlášť osvětlena ze spáry v podhledu.

Publikováno v Architektuře 2003.