Palmovka

2. cena: Ondřej Blaha, Palmovka
(FA ČVUT v Praze, vedoucí práce Ing. arch. Michal Kuzemenský)

AUTORSKÁ ZPRÁVA (B. Kopřivová):

Dolní Libeň je dnes na hraně intenzivní přeměny z vnitřní periferie na městské subcentrum. Zároveň v paralýze z množství nejasných souvislostí a vazeb, nečitelné urbánní struktury a nepředvídatelného vývoje. Fyzická neexistence přirozeného těžiště, uzlového bodu křižovatky Palmovka, urbanistickou svébytnost navazujících rozvojových ploch podporuje. S její výstavbou se nepočítá. Centrum, bez kterého se dál buduje periferie, bude výsledkem nekoordinované rovnice svého okolí. Pravděpodob­ně se tak bude rovnat holému nesmyslu. Navrhuji alternativní scénář. Navrhuji centrum vystavět. Křižovatku vymezuji jako další a to prioritní rozvojovou plochu. Její výstavbou je doplněn chybějící parametr – existence, jistota centra, tedy jasný směr a orientace v lokalitě. Větší klid na práci, o úkol méně. V rámci širších vztahů bylo přesto nutné podobu a základní parametry generující/limitující navazující rozvojové plochy předpovědět, aby bylo později možné synergicky navázat.

Libeň je nedokončeností, napůl uskutečněnými plány, a odchylkami charakteristická. Znamenají specifickou kvalitu, životnost, rezervu pro proměnné veličiny života ve městě. Vytvářejí neformální místa, která se vymanily z diktátu plánování a regulace, potřebná vybavenost a rozmanité scénáře obsazují místa, na kterých s nimi nikdo nepočítal. Na místě křižovatky Palmovka se však struktura rozpadá zcela a právě touto, jinde kvalitou, prostor trpí. Poměr vystavěného a prázdného je obrácený.

V současném stavu má prostor křižovatky charakter periferie. Volná nároží dovolují tramvajím ná­rokovat si přehnaně velké poloměry. Sloučeno je odlišné do sdíleného.Vše je křižovatkou, ulice i náměstí, koleje, Židovská synagoga s hot dog stánky, stromy i stromky, keře, grilované kuře – vše je jedním, v mírném svahu jsou nad horizontem stříšky, sakrální i světské si rovny.

Místo, jenž během posledních 70 let bylo Libeňským korzem, železniční tratí, autobusovým nádra­žím, tramvajovou spojkou, centrem i periferií, stanicí metra, peší zónou, které bylo asanováno, zasy­páno, i podkopáno, nechť je vystavěno znovu! Křižovatku navrhuji sevřít v každém rohu. Jednotlivé vrstvy rozklíčovat a ty platné definovat, artikulovat jejich charakter. Zakládající struktury najít a posílit, prověřit prostorové možnosti, míru a způsob zastavění křižovatky.

HODNOCENÍ POROTY:
Palmovka je bezesporu složitým, komplikovaným, tajemným místem s mnoha historickými zvraty a velkým potenciálem. Výběr tématu, nyní tak aktuální nejen pro Libeň, je uchopen s lehkostí a až přirozenou samozřejmostí. Udává názor na práci v problematickém území, které je v současné době bez tolik potřebné koncepce.
Autor pojmenovává neexistenci jednoznačného těžiště v území, bezkoncepčnost nové výstavby ve vztahu k území. Navrhuje vytvoření jasného a čitelného centra, struktury, iniciačního bodu, který bude dále rozvíjen. Nově navrhované budovy nenásilně dotváří rámec centra s jemnou dominantou, věží. Náhled do zamýšleného schématu širšího zastavění je přesvědčivý, vyvážený, s odkazem do historie, ale bez patosu. Práce má vysokou kvalitu nejen v rovině návrhu, ale i její rozsah a zpracování je nadstandardní.