Pavilon IMPAKT

 
Novostavba byla umístěna při severním okraji areálu matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze-Troji. Autoři návrhu chtěli, aby souzněla s architekturou, kterou tu před více než padesáti lety navrhl Karel Prager. Doplňuje dynamickou kompozici areálu a vytváří protiváhu výškovému katedrovému objektu.

 
Původní tvarosloví nebylo možné ani vhodné kopírovat, spíše jsme hledali vnitřní souvislosti a odkazy. I proto má dům fasádu z titanzinku, která díky příměsím mědi podobně jako opakní sklo na okolních objektech mění své zabarvení v závislosti na světelných podmínkách. Interiérová stěna z jasanových latí, která vede návštěvníka od vstupu až k velké posluchárně, je zase odkazem na keramický obklad poslucháren v původních budovách areálu. Kromě toho jsme také chtěli, aby architektura pavilonu v sobě nesla něco z oborů, kterým slouží. Podobně jako je matematika, obor navenek přísný, možná trochu odtažitý, uvnitř ale čistý a krásný, jdoucí k podstatě věci, i pavilon IMPAKT aspiruje na podobnou dichotomii mezi přísným, tmavým exteriérem a tvarově čistým, světlým interiérem. Návštěvníka nezahlcuje množstvím detailů, ale pracuje se základními ingrediencemi architektury – prostorem a světlem.

Autoři dále chtěli, aby dům byl v rámci své jednoduché hmoty pavilonem v zeleni. Ačkoli je to v zásadě triviální trojtrakt, měl poskytoval co možná největší kontakt s vnějším prostředím. Proto má hlavní vstup ve dvou úrovních, proto jsou také příčky do učeben prosklené – když stojíme uprostřed chodby ve 3. NP, vidíme do všech světových stran a vystoupíme-li do čtvrtého patra, otevře se nám nad hlavou nebe.

V budově se nachází auditorium pro 250 lidí, posluchárny a knihovna, velká laboratoř robotiky a temná laboratoř pro studium barev, didaktická laboratoř informatiků či teoretické a softwarové katedry. Horní patro slouží výzkumníkům a experimentům, pro studenty je určeno deset učeben, z toho čtyři počítačové. Bohatě dimenzovaná vstupní hala a galerie s prosklenými studijními místnostmi s výhledem na celý areál a vltavskou kotlinu vytvářejí předpoklad pro atraktivní pobytový prostor.

Dispoziční řešení využívá možnosti svažitého terénu, objekt má tři vstupy. V 1. PP jsou parkoviště, kde se nacházejí i místa pro kola či motocykly. Garáže je možné větrat přirozeně přes anglické dvorky. Suterén je chodbou propojen se sousedním pavilonem Vývojových dílen. V 1. NP je vstupní hala, přístupná i z hlavního vstupního prostoru ve 2. NP širokým schodištěm. Dále je tu knihovna, doplněná depozitářem. Do 1. NP se vchází z jihozápadního nároží na nádvoří. Hlavní vstupní podlaží je ale v 2. NP, kde se nachází malá a velká posluchárna. 3. NP slouží pro výuku. Dostatečně dimenzovaná galerie a chodba vytváří podmínky pro pobyt studentů, diskusní kroužky či studium. V nejméně frekventovaném nejvyšším podlaží jsou pracovny pedagogů, doktorandů, laboratoře a kuchyňka s možností sezení. Chodbu a pracovnu vývoje počítačových systémů osvětlují střešní světlíky.

Konstrukční řešení
Objekt má jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží. 1. PP je pod úrovní terénu, 1. NP je z části pod úrovní terénu, z části v jeho úrovni. Skládá se ze dvou dilatačních celků, obě části byly řešeny jako monolitický skelet s nosnými sloupy kombinovanými se stěnami a monolitickými deskovými stropy. Stropní deska nad 1. NP je lomená, na ní jsou stupně z lehčeného betonu. Stropní konstrukce nad 2. – 4. NP tvoří prefabrikované předpjaté panely.

Obvodový plášť je vyzdívaný z keramických bloků, které doplňují betonové věnce. Dvě opěrné stěny u vstupního schodiště byly navrženy jako monolitické úhlové zdi. Viditelné plochy jsou z pohledového betonu. Fasáda pavilonu má obklad z titanzinku, horizontálně členěný v nepravidelném rastru, na jihozápadním nároží se uplatňuje prosklená fasáda vstupní haly a galerie ve 3. NP. Na východní fasádě je výtvarně pojaté únikové schodiště. Jižní fasáda 1. NP a celá konkávní část východní fasády je omítaná.

TZB
Vytápění objektu zajišťuje soustava teplovodního ústředního vytápění, jako zdroj tepla a chladu pro vytápění a VZT byla instalována tepelná čerpadla země/voda. Jako záložní zdroj tepla se může využívat stávající plynová teplovodní kotelna. Ohřev vzduchu pro větrání zajišťuje šest vzduchotechnických jednotek, napojených na rozvod topné vody. Zdrojem teplé vody je stávající kotelna. V nadzemních podlažích byly instalovány chladicí trámy.

Autorská zpráva
Foto: Jiří Alexander Bednář