Před 50 lety byla dokončena přehrada Orlík, největší v Česku

Praha 19. prosince (ČTK) – Vodní nádrž Orlík je co do objemu zadržované vody největší tuzemskou přehradou. Výstavba více než 81metrové betonové hráze trvala šest let, a byla dokončena 22. prosince 1961. Klíčová součást vltavské kaskády tak v těchto dnech slaví půl století své existence.

Úzké a hluboké údolí pod soutokem Vltavy s Otavou bylo pro stavbu přehrady vybráno už v roce 1911. Tehdejší návrh počítal se zhruba čtyřicetimetrovým přehradním stupněm, který měl sloužit energetickým účelům. Stavba však nikdy nebyla realizována.

Plány byly oprášeny v polovině 40. let, kdy byl rovněž proveden důkladný geologický průzkum vytipované lokality. Na jeho základě vznikl projekt přehrady, a na podzim 1954 byly zahájeny přípravné stavební práce.

Rozlehlé přehradě muselo ustoupit několik vesnic a samot, celkem asi 650 stavení. Pod hladinou by skončil i empírový řetězový most z Podolska. Unikátní technická památka ale byla rozebrána a po jednotlivých částech přemístěna ke Stádleci na Táborsku, kde se nad řekou Lužnicí klene dodnes. Přestěhovat se musel i románský kostelík svatého Bartoloměje v Červené nad Vltavou, který byl před zaplavením zachráněn přesunem na nedaleké výše položené místo.

Velká pozornost byla věnována zabezpečení hradů Orlík a Zvíkov, stojících do té doby vysoko nad řekou. Kolísání vody v nádrži, jejíž hladina měla za pár let dosahovat až k úpatí těchto cenných staveb, by mohlo narušit podloží, na nichž hrady stojí. Skály proto byly zpevněny hloubkovou injektáží a základy staveb dostaly na několika místech ochranný betonový plášť.

Se stavbou tížné hráze, jež spolykala přes milion metrů krychlových betonu, začali dělníci v dubnu 1957. V jednom okamžiku na ní pracovalo až 1900 lidí, a tak stavba poměrně rychle dosáhla konečné výšky 81,5 metru nad okolním terénem, což je nejvíc ze všech hrází v České republice.

Na konci září 1960 byla přehrada už v tak pokročilém stádiu, že se mohlo začít s napouštěním nádrže. Hned následující rok na jaře bylo v orlické hydroelektrárně uvedeno do zkušebního provozu první ze čtyř soustrojí vyrábějících elektřinu. Definitivně byly všechny práce na přehradě a v jejím okolí dokončeny v roce 1966.

Zajímavostí orlické přehrady je výtah pro malé sportovní lodě. Jde o šikmou betonovou dráhu, po níž se plavidla pohybují naložená na vozík tažený navijákem. Hráz má být kromě toho vybavena i šikmým lodním zdvihadlem pro plavidla s výtlakem až 300 tun. V principu jde o rozměrnou vanu, do níž loď vpluje, načež je i s vodou vyzvednuta po nakloněné rovině vzhůru. Ačkoliv se s tímto zařízením počítalo již při stavbě přehrady, na jeho zprovoznění se dosud pracuje.

Klíčovým úkolem orlické přehrady je výroba elektřiny. O to se stará čtveřice Kaplanových turbín pohánějících generátory o celkovém výkonu 364 megawatt. Díky tomu, že na plný výkon najedou za pouhé dvě minuty, plní orlická hydroelektrárna důležitou roli při stabilizaci elektrické sítě v době špičkových odběrů. Orlík v takových okamžicích spolupracuje s níže položenou přehradou Kamýk, která vyrovnává vysoký odtok z Orlíku, aby nenapáchal škody.

Sedmdesát kilometrů dlouhé umělé jezero, jež kromě Vltavy vzdouvá hladinu i na Otavě a Lužnici, také zmírňuje důsledky záplav. Při velkých povodních v srpnu 2002 dokázala Orlická přehrada spolu s dalšími součástmi vltavské kaskády prodloužit čas potřebný pro evakuaci obyvatel a přípravu protipovodňových opatření v Praze i dalších městech a obcích.

Orlík zadržuje nejvíc vody, není ale nejrozlehlejší nádrží
Přehled největších přehrad v České republice, řazený podle objemu zadržované vody
(k 50. výročí dokončení výstavby přehrady Orlík na Vltavě 22. prosince 1961):

Orlík
Řeka: Vltava
Celkový objem: 716,5 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 2732,7 hektaru
Přípravné práce na přehradě, jež je součástí vltavské kaskády, započaly v říjnu 1954. O šest let později už bylo možné začít s napouštěním přehrady, přestože betonová hráz o délce 450 metrů a rekordní výšce 81,5 metru v té době ještě nebyla úplně dokončena. Součástí hráze je vodní elektrárna s celkovým výkonem 364 megawatt.

Želivka (Švihov)
Řeka: Želivka
Celkový objem: 323,1 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 153 hektaru
Výstavba velkoobjemového zdroje pitné vody pro pražskou aglomeraci byla zahájena v polovině 60. let minulého století. Více než 58 metrů vysoká sypaná hráz byla dokončena v roce 1975. Přestože prioritním účelem nádrže je zadržování vody pro vodárenské účely, byla hráz vybavena i malou vodní elektrárnou.

Lipno I
Řeka: Vltava
Celkový objem: 309,5 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 4870 hektarů
Co do rozlohy největší umělé jezero v České republice začalo u obce Lipno nad Vltavou vyrůstat v roce 1952. Vodu v tomto nejvýše položeném stupni vltavské kaskády zadržuje 25 metrů vysoká hráz, která je zčásti betonová a ze dvou třetin sypaná. Šumavské moře, jak se Lipnu přezdívá, je oblíbeným cílem rekreantů. Kromě vodních radovánek si mohou dopřát i výlety do téměř nedotčené přírody v bývalém hraničním prostoru.

Nechranice
Řeka: Ohře
Celkový objem: 287,6 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 1338 hektarů
Sypaná zemní hráz s rekordní délkou 3280 metrů vznikala v letech 1961 až 1968. Hlavním účelem přehrady je zajistit dostatek vody pro průmysl a zemědělství, má ale také zlepšovat průtoky na řece Ohři. Umělé jezero, které vyrostlo u obce Nechranice i přes tamější mimořádně nepříznivé geologické poměry, je i cílem milovníků vodních sportů z širokého okolí.

Slapy
Řeka: Vltava
Celkový objem: 269,3 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 1162,6 hektaru
Vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po druhé světové válce. Betonová hráz o výšce 65 m je umístěna v úzké soutěsce na konci někdejších Svatojánských proudů. Její součástí je vodní elektrárna s trojicí Kaplanových turbín. Nádrž má nejenom energetický význam, ale umožňuje také regulovat vodní režim na Vltavě.