Lublaň/Praha 6. ledna (ČTK) – Před 54 lety, 7. ledna 1957, zemřel nejvýznamnější slovinský architekt Josip Plečnik, který je v Čechách znám především jako autor úprav Pražského hradu.
Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Studoval ve Vídni a poté byl profesorem na lublaňské univerzitě. Do Prahy přijel v roce 1911 a nejprve tu působil jako pedagog. Později přijal nabídku prezidenta T. G. Masaryka a stal se hlavním architektem Pražského hradu. Podílel se i na úpravách letního prezidentského sídla v Lánech a k jeho neopominutelným pražským stavbám patří i kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Svými projekty, ve kterých se vyhýbal pokusům o slovanský folklór, si znepřátelil české nacionalisty, ale ochrannou ruku nad ním držela Masarykova rodina. Po roce 1930 nacionalistické útoky ještě zesílily a objevovaly se nenávistné články s titulky typu "cizák ničí posvátné sídlo českých králů". Poté, co ho nemocný Masaryk již nemohl dále hájit, práci na Hradě opustil. Údajně za ni nevzal žádný honorář; říkal, že tento úkol považuje za největší poctu.
Plečnik se začal plně věnovat práci v rodné Lublani, kde nejenom vybudoval školu architektury, ale především výrazně ovlivnil urbanistické řešení tohoto města.











Obraťme zvýšenou pozornost místům, kde s dá stavět, Bubny Zátory, přednádražní prosto u branického nádraží...
Doplňuji do textu dva odstavce z tiskové zprávy.
To není moc jasné. Jaký most bude zcela uzavřen, když se staví zcela nový? Jistě ne na místě stávajícího, který…
Už mám těch všech nesmyslných nápadů až po krk! Je to úplně stejné jako za komunistů, banda hloupých a líných…
Otázka z titulku nebyla zodpovězena. Pod obrázky chybí popisky (kategorie, umístění). Jsou alespoň v pořadí, ve kterém jsou ceny uvedeny…