Lublaň/Praha 6. ledna (ČTK) – Před 54 lety, 7. ledna 1957, zemřel nejvýznamnější slovinský architekt Josip Plečnik, který je v Čechách znám především jako autor úprav Pražského hradu.
Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Studoval ve Vídni a poté byl profesorem na lublaňské univerzitě. Do Prahy přijel v roce 1911 a nejprve tu působil jako pedagog. Později přijal nabídku prezidenta T. G. Masaryka a stal se hlavním architektem Pražského hradu. Podílel se i na úpravách letního prezidentského sídla v Lánech a k jeho neopominutelným pražským stavbám patří i kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Svými projekty, ve kterých se vyhýbal pokusům o slovanský folklór, si znepřátelil české nacionalisty, ale ochrannou ruku nad ním držela Masarykova rodina. Po roce 1930 nacionalistické útoky ještě zesílily a objevovaly se nenávistné články s titulky typu "cizák ničí posvátné sídlo českých králů". Poté, co ho nemocný Masaryk již nemohl dále hájit, práci na Hradě opustil. Údajně za ni nevzal žádný honorář; říkal, že tento úkol považuje za největší poctu.
Plečnik se začal plně věnovat práci v rodné Lublani, kde nejenom vybudoval školu architektury, ale především výrazně ovlivnil urbanistické řešení tohoto města.
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…
Těším se. Ale jak může někdo tvrdit, kdy začne stavět? Copak může vědět, jak dlouho bude trvat povolovací proces, výkupy…
Kéž by ty přístřešky byly všude, kde jsou dnes nekryté vstupy, bez ohledu na to, jestli vedou přímo do metra,…