Řepa, rodák z Nového Plesa na Náchodsku, studoval na pražské umělecko-průmyslové škole u Josipa Plečnika a po odchodu svého učitele do Lublaně dokončil svá studia tam. Jako architekt začínal v Praze, začátkem 20. let se ale usídlil v Pardubicích, pro které navrhl desítky staveb. Mimo jiné byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu, která se konala v roce 1931, navrhl pro ni nejen dodnes stojící stadion, ale i řadu pavilonů ve funkcionalistickém stylu.
S výjimkou pavilonu, který už krátce po výstavě přenesli do Vysokého Mýta a udělali z něj centrum zdejší Tyršovy plovárny, už ale žádný nestojí. Řepovy stavby lze nalézt i jinde v okolí Pardubic – třeba škola ve Chvaleticích, obecní dům v Dolní Rovni nebo interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí. V půli 30. let navrhl také kolumbárium na pardubickém ústředním hřbitově. Mezi jeho poslední práce patří budova divadla ve Zlíně, již koncem 50. let navrhl se synem Miroslavem.
Doplněno Stavbaweb:
Soupis realizovaných i nerealizovaných projektů architekta Karla Řepy najdete ZDE.
Wikipedie / Karel Řepa
Wikipedie / Pardubice hlavní nádraží
Wikipedie / Karel Řepa
Wikipedie / Pardubice hlavní nádraží













Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…