Osmdesáté páté narozeniny by 24. srpna oslavil jeden z nejvýraznějších českých architektů druhé poloviny 20. století Karel Prager. Pocházel z Kroměříže, v roce 1949 absolvoval fakultu architektury na ČVUT v Praze a v Praze také stojí jeho nejznámější stavby.
Tou bezesporu nejoceňovanější je budova Výzkumného ústavu makromolekulární chemie ČSAV v Břevnově, která byla v roce 2000 prohlášena za kulturní památku. Další jeho pražské realizace už tak jednoznačně přijímány nejsou. Někdo je nenávidí a někdo je jimi okouzlen, ať jde například o budovu někdejšího Federálního shromáždění, Novou scénu Národního divadla či Komerční banku na Smíchově ve tvaru komolého jehlanu.
Prager se rovněž podílel na rekonstrukci Rudolfina a řady dalších staveb. Mezi jeho poslední práce patří obytný soubor U Kříže v Jinonicích, který byl v roce 1999 oceněn titulem stavba roku. Architekt, proslulý nesmírnou životní vitalitou a neskutečným zaujetím pro zakázku, zemřel v nedožitých 78 letech 31. května 2001. Nedlouho před svou smrtí obdržel Cenu Obce architektů za celoživotní dílo.
Zdroj: Zpráva ČTK, 23. srpna 2008
Určitě souhlasím! Sklo obecně působí velmi elegantně a když se k tomu přidá podsvícení a digitální potisk, vzniká z toho…
Podsvětlená stěna z digitálně potištěného skla působí opravdu stylově a dodává prostoru jedinečnou atmosféru. Takové inovace posouvají standardy v oblasti…
Zajímavé řešení, které ukazuje, že sklo už dávno není jen o průhlednosti. Digitální potisk v kombinaci s podsvícením působí velmi…
Okolo stejné fasády jezdím do práce, Minulé léto úplně uschla. Že by taky experiment? V každém případě teď už zase…
Tak tohle vypadá fakt dobře. Občas se vážně nestačím divit, s jakými inovacemi firmy přicházejí.