Přehrada v Nových Heřminovech

(ČTK) – V Nových Heřminovech na Bruntálsku začala demolice první budovy. Ustoupit má plánované protipovodňové přehradě. Vedení obce nesouhlasí. Bourání je podle něj předčasné a nátlak na obyvatele, kteří zatím odmítají svůj majetek prodat. Povodí Odry plánuje demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů. Další bourání začne v nejbližších dnech. ČTK to řekl mluvčí státního podniku Čestmír Vlček.
O přehradě v Nových Heřminovech se jedná už 90 let…

Začala demolice první budovy v Nových Heřminovech
Starostovi Nových Heřminov Radku Sijkovi se postup povodí nelíbí. "Zatím jde o demolici budovy, která byla v havarijním stavu. Z tohoto pohledu nám to moc nevadí. Na druhou stranu by povodí mělo dělat něco pořádného. Třeba úpravy v korytě, na které čekáme 15 let," řekl. Podle něj je tento postup předčasný. "Nemají územní rozhodnutí ani stavební povolení. Působí to jako nátlak na obyvatele, kteří ještě nepodlehli tlaku a svůj majetek neprodali," míní.

Stavební firma začala 16. října demolovat montovaný rodinný domek. Na místo ještě nenajela těžká technika. "Dům je obložený azbestocementovými deskami. Ty se nejprve musejí odmontovat. Teprve pak přijdou na řadu bagry," řekl Vlček. V nejbližších dnech podle něj začne demolice opuštěného vepřína. Do konce roku půjde k zemi ještě jedna vykoupená nemovitost.

Povodí Odry už vykoupilo většinu nemovitostí, které potřebuje pro stavbu přehrady. Asi desetina vlastníků ale stále odmítá majetek prodat. Ti, co už domy prodali, v nich mohou dál bydlet. "Zatím plánujeme demolici pouze staveb, které jsou opuštěné. Pokud bývalí majitelé zatím chtějí zůstat, mohou. Máme to jako uživatelské břemeno zaneseno i ve smlouvách," řekl Vlček.

Kvůli stavbě přehrady, která má před povodní ochránit část Krnovska a Opavska, bude podle Vlčka pravděpodobně zbouráno 12 domů, které lidé obývali trvale. Demolice čeká i 21 rekreačních objektů a čtyři zemědělské areály.

Se stavbou přehrady ale nesouhlasí obyvatelé obce. Své ne jednoznačně vyjádřili před lety v referendu. Představitelé obce jsou jeho výsledkem vázáni a nesmí podniknout žádné kroky, které by vedly ke stavbě přehrady. Tu už ale schválila vláda. Stát dokonce uvolnil první prostředky na výkup pozemků. Proti přehradě jsou i ochránci přírody a někteří odborníci. Podle nich jde o zbytečně megalomanské vodní dílo. Tvrdí, že stejnou službu splní i menší úpravy podél celého toku řeky Opavy.

O stavbě přehrady stát už v minulosti rozhodl. Povodí Odry vykupuje pozemky a lidé, kterých se to týká, obec opouštějí. Podle Vlčka je už vykoupeno 90 procent pozemků. Zbývajících deset procent je v majetku obce či obyvatel, kteří zatím prodej odmítají.

Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Aktuální se stala opět po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu. Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za to by se měla postavit přehrada a nová silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky.

Výběr nejdůležitějších událostí kolem výstavby přehrady v Nových Heřminovech:

1923 – První projekt přehrady v Nových Heřminovech.

1960 – Vyhlášena stavební uzávěra v obci kvůli výstavbě nádrže, která se měla začít budovat v nejbližší době a sloužit jako zásobárna vody pro rozvíjející se ostravskou aglomeraci.

Počátek 90. let – Rozvoj průmyslu na Ostravsku se zastavuje, klesá poptávka po vodě. V obci úředníci povolují stavbu několika rodinných domů a rekonstrukci současných.

1994 – Byl schválen územní plán velkého územního celku Jeseníky, který s přehradou počítá.

1997 – Po povodni přijel do obce tehdejší ministr zemědělství Josef Lux a podle Mladé fronty Dnes prohlásil, že přehrada se začne budovat do roka a do dne.

1998 – Byla vypracována studie posuzující protipovodňový charakter nádrže, Povodí Odry vydalo propagační leták.

1999 – Konala se Krnovská konference o protipovodňových opatřeních, na stole ležel jediný projekt – přehrada; obce z regionu hlasovaly: 13 obcí pro přehradu, čtyři ji nevyloučily a čtyři byly proti.

1999 – Okresní úřad v Bruntále požadoval vypracování alternativních studií protipovodňových opatření.

2001 – Ministerstvo zemědělství za vlády Miloše Zemana (ČSSD) dokončilo studii srovnávající účinky různých ochran proti stoleté vodě. Změnu využití půdy v krajině, postavení deseti poldrů nebo výstavbu nádrže v Nových Heřminovech. "V případě povodňové ochrany Krnova je nádrž Nové Heřminovy nezastupitelná," uváděla studie.

19. září 2002 – Zastupitelé Moravskoslezského kraje se usnesli na tom, že konečný verdikt o přehradě má vynést stát.

19. června 2003 – Zastupitelé Moravskoslezského kraje doporučili zatopení vesnice Nové Heřminovy. Rozhodovali se mezi velkou a malou variantou přehrady. Velká znamená zatopení celé vesnice, malá několika domů.

12. března 2004 – Petici proti zaplavení obce s více než 4000 podpisy předali aktivisté sdružení Arnika na MZe. Proti výstavbě přehrady protestovaly vedle dotčené obce další vesnice a města kraje, kterých se projekt přímo netýkal. Ekologové namítali, že by přehrada změnila klima v oblasti a že existují šetrnější řešení, jak vodu zadržet už ve vyšších polohách hor.

30. července 2005 – Unie pro řeku Moravu představila studii řešící ochranu Krnova zvýšením kapacity koryta a revitalizací řeky. Autoři tvrdí, že náklady by byly kolem miliardy korun.

10. května 2006 – Vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) o nádrži nerozhodla. MZe chtělo pokračovat v přípravných pracích, ministerstvo životního prostředí navrhlo jiná řešení (kombinaci technických a přírodě blízkých protipovodňových opatření).

12. března 2007 – Kabinet Mirka Topolánka (ODS) schválil, že konečný návrh protipovodňových opatření v povodí horní Opavy má vláda dostat do konce března 2008. Doporučeny byly tři varianty – stavba nádrže Nové Heřminovy, stavba této nádrže v menší verzi, kdy nebude zatopena obec, a tzv. nulová varianta.

11. dubna 2008 – MZe představilo variantu menší přehrady, podle níž má přehrada zaplavit na 60 objektů obce. Ministerstvo upustilo od původní velké přehrady, která by zaplavila v údolí celou obec – šlo by o 156 objektů, z toho 87 obytných. S řešením za téměř osm miliard korun souhlasilo i MŽP.

21. dubna 2008 – Topolánkova vláda schválila menší variantu protipovodňové nádrže. Podle MZe má přehrada stát osm miliard korun, a to včetně nové silnice i dalších úprav koryta řeky.

30. srpna 2008 – Obyvatelé Nových Heřminov v místním referendu vyjádřili nesouhlas s výstavbou přehrady.

16. února 2011 – Vláda Petra Nečase (ODS) schválila materiál o finančním zabezpečení přípravy stavby přehrady v Nových Heřminovech.

22. února 2012 – Ministerstvo životního prostředí schválilo studii EIA posuzující vlivy přehrady v Nových Heřminovech na životní prostředí.

18. září 2013 – Vedení obce projekt přehrady, jež by se měla začít stavět v roce 2016, odmítá. Zástupci Nových Heřminov tvrdí, že územní plán vesnice s nádrží nepočítá, a mohou tak blokovat stavbu dalších několik let.

16. října 2013 – V Nových Heřminovech začala demolice první budovy. Povodí Odry už vykoupilo většinu nemovitostí, asi desetina vlastníků ale stále odmítá majetek prodat.