Přestavba Císařského mlýna na apartmány může stát až 700 mil. Kč

Autorem projektu přestavby je ateliér FABER.

Přestavba bývalého statku Císařský mlýn nedaleko pražské Stromovky na luxusní apartmány už stála přibližně 400 milionů korun. Ještě to ale není konečná částka. Vzhledem k množství klientských úprav se může vyšplhat až na 700 milionů korun, řekl ČTK majitel nemovitosti Martin Šetina. Investorem projektu, který kritizují někteří památkáři, je společnost Seisin Development.

Někdejší honosný statek se už z velké části přeměnil na obytný komplex, ve kterém se podle údajů investorské firmy nachází 49 apartmánů. „Nejsme typický developerský projekt, každý apartmán se prodává zvlášť,“ sdělil majitel. Metr čtvereční bez daně z přidané hodnoty bude podle něj stát v průměru kolem 250 000 korun.

Luxusní byty získala do své nabídky realitní kancelář Sotheby’s International Realty, která na tuzemský trh vstoupila teprve na začátku června. Firma se zaměřuje na prodej luxusních nemovitostí.

Bývalý mlýn patřil ve středověku jeptiškám svatojiřského kláštera. Později se z něho stal honosný statek. Na příkaz císaře Rudolfa II. ho přestavěl stavitel Oldřich Aostalis a dvorní kameník Giovanni Antonio Brocco.

Císařský mlýn je od 50. let kulturní památkou, do konce 80. let byl i památkou relativně zachovanou. V roce 1989 byl ale areál téměř zdemolován, když v něm socialistický podnik Art Centrum, který se měl zabývat nákupem a vývozem sbírek československých muzeí, chtěl postavit své depozitáře. Po deseti letech začala rekonstrukce, která skončila dnes. Památkáři nejsou ve svém názoru na rekonstrukci Císařského mlýna jednotní.

Loňský časopis Národního památkového ústavu (NPÚ) uvádí jejich kritický i shovívavý pohled. Podle historika umění Karla Ksandra jsou nejcennější renesanční části mlýna díky výstavbě bytového komplexu zachráněny. V druhém podlaží je provedena „velmi pokorná náznaková obnova kolonády“, která byla zazděna ve zbouraném klasicistním domě. To, že dům má více podlaží než původní rudolfínská architektura, vůbec podle něj nevadí.

Ve zcela autentickém stavu se z doby Rudolfa II. podle Ksandra dochovala grotta, tedy umělá jeskyně „s mimořádně kvalitním portálem“ ozdobeným písmenem R na paměť svého stavebníka.

Kateřina Samojská z NPÚ ale uvádí, že vlastník mlýna v roce 2005 obešel zákon, když neumožnil provést archeologický výzkum. Přestože vlastníka archeologové upozorňovali, že na území se nálezy předpokládají, majitel vyhloubil jámy pro nové budovy, a výzkum tak znemožnil, uvádí. Vlastníkovi hrozila tehdy platná pokuta až 500 000 korun, magistrát s ním zahájil správní řízení, to však po několika měsících skončilo kvůli časovému promlčení.

Samojská se domnívá, že dnešní stav mlýna není rekonstrukcí, ale dostavbou torzovitě zachovaného areálu. Poukazuje také na to, že tehdejší Pražský ústav památkové péče (dnes pražská pobočka NPÚ) požadoval v roce 2000 důslednou obnovu klasicistní podoby Císařského mlýna. Za měsíc však otočil a uvítal předloženou studii později realizované rekonstrukce jako jedinou šanci na záchranu objektu. „Toto proinvestorské stanovisko Pražského ústavu památkové péče bylo jedno z prvních, které ohlašovaly tendenci tohoto stavu, jenž sílí dodnes,“ uvedla.

Nová architektura mlýna není kvalitní ani podle Richarda Biegla z Klubu za starou Prahu. Stavba je podle něj vzhledem k původnímu objektu naddimenzovaná a je z ní zjevný záměr investora nikoli rekonstruovat památku, ale stavět nové byty.

Investorská firma Seisin vznikla podle vlastních údajů na internetu v roce 2000. Kromě Císařského mlýna patří mezi projekty firmy například také výstavba průmyslového parku v Novém Městě pod Smrkem za dvě miliardy korun, přestavba hotelu v Karlových Varech za 150 milionů korun, přibližně za stejnou částku rekonstrukce kancelářské budovy v Říčanech nebo bytový komplex v Kolovratech s náklady kolem 110 milionů korun.

Zdroj: Zpráva ČTK 23.6.2009

Doplněno Stavabweb:
Autorem projektu přestavby je ateliér FABER – zastoupený architektem Zbyňkem Pšeničkou.