Písek – rekonstrukce parteru obvodové linie historického centra

Historické jádro města Písku je ohraničeno na západě nábřežím řeky Otavy a okruhem zeleně kopírujícím průběh původních městských hradeb. Právě dokončená úprava parteru východní části píseckých Bakalářů je poslední částí širšího dlouhodobého projektu Rekonstrukce parteru obvodové linie historického centra města Písku. Cílem velkorysého projektu z počátku nového milénia byla série promyšleně navazujících rekonstrukcí městské infrastruktury a úprav veřejných prostorů. Byl vytvořen propojený funkční celek pěších komunikací, odpočinkové zeleně, racionálního dopravního řešení s cyklostezkou a přiměřenými parkovacími plochami.
Vzkříšením Bakalářského náměstí, které přestalo být pouhým parkovištěm, zpřístupněním zanedbaných prostor hradebního příkopu a úpravou povodněmi poznamenaného nábřeží Otavy včetně předmostí Kamenného mostu byl do tradičních míst navrácen společenský život, obchod a služby.
Dlužno podotknout, že město Písek přijalo tuto filosofii přetváření městských prostranství již v době, kdy diskuse na téma veřejného prostoru zdaleka nebyla tak masivní jako dnes.

Realizace je součástí projektu Regenerace historického jádra města Písku. Tento projekt vyhodnotila národní výběrová komise v dubnu 2005 jako nejlépe připravený z celé republiky a přiřkla mu dotaci ve výši 75% z celkového rozpočtu ze strukturálních fondů Evropské unie i podporu Ministerstva pro místní rozvoj.

Realizované lokality

Hradební příkop – tzv. Parkány, realizace 2006
Zpřístupnění zanedbaných částí hradebního příkopu schodištěm z Bakalářů – parková úprava dna parkánu formou pobytového trávníku – obnovení průchodu pod obloukem renesančního mostku u Putimské brány a napojení revitalizovaného prostoru na pěší tah směrem k pravobřežní promenádě podél Otavy.

Pravobřežní promenáda od Křižíkovy elektrárny ke Kamennému mostu, realizace 2008
Promenáda je koncipována jako pěší a cyklistická stezka – do travnatého břehu mezi stromy vložena široká schodiště k posezení nad řekou – v parteru užití tradičních materiálů jako žulové kostky, v důležitých uzlech (u Sladovny, předmostí) klasická písecká dlažba z kamenných desek – atypicky navržené prvky litinového zábradlí a sloupků s osvětlením.
Písečtí tento prostor okamžitě přijali, je vyhledávaným místem procházek i posezení, zejména po otevření objektu Sladovny směrem k řece.

Předmostí Kamenného mostu a Fügnerovo náměstí, realizace 2013:
Předmostím Kamenného mostu lokalita navazuje na Promenádu. V dlažbě předmostí opět práce s tradičními, v místě obvyklými materiály – grafika dlažby vyznačuje směr cyklostezky. Nová koncepce dopravního řešení: kruhový prvek koncové smyčky v ústí Fügnerova náměstí s dominantou nově zasazeného stromu. Přestavba, respektive posun opěrné zdi v prostoru Fügnerova náměstí umožňuje lépe řešit parkovací místa rezidentů i umístění podzemních kontejnerů tříděného odpadu – měřítko kamenné opěrné zdi je zjemněno traktováním betonovými pilířky s integrovaným osvětlením.

Lokalita Bakaláře – závěrečná, historicky a strategicky nejvýznamnější část projektu, realizace postupně v letech 2010 a 2017

Bakaláře byly vždy významnou křižovatkou pěšího tahu do centra a pěší trasy po obvodu městského jádra. Tato trasa byla posílena zpřístupněním hradebního příkopu právě do prostoru Bakalářů. Úprava parteru nevelkého Bakalářského náměstí před děkanským kostelem uvolnila prostor chodcům a zároveň jim nabídla důvod k zastavení. Překvapivé archeologické nálezy středověké studny a především mohyly z doby bronzové atraktivitu místa ještě zvětšily. Význam a historie místa se promítly do výtvarných prvků parteru, které propojují duchovní symboliku i funkci informační a užitnou.
Pojem Bakaláře připomíná dávnou existenci školy v době renesance a evokuje představu školních škamen. Do dlažby náměstí otištěný symbol třídy s kamennými lavicemi, katedrou se zaznamenanými historickými daty plní vzdělávací roli informačního centra. Stejný motiv kamenných lavic se promítl do linie čtrnácti kamenných prvků. Řada výtvarných objektů od pítka po křížem proťatý stůl objímající mladý strom lemuje cestu podél kostela a parku až k tzv. Melegnanskému pomníku. V dokončené podobě celé kompozice je ukryt náznak průběhu linie městských hradeb i symbolika čtrnácti zastavení kalvárie. Zároveň kamenné lavice poskytují díky odolnému materiálu zcela světskou službu prodejcům při pravidelných pátečních trzích.
Poslední, čerstvě dokončená část revitalizovaného území zahrnuje úpravu parteru kolem zrekonstruovaného pomníku bitvy u Melegnana, dále park a stromořadí podél Budovcovy ulice a konečně prostor kašny s fontánou, která nahradila po stavebně-technické stránce problematické jezírko. Plocha kolem pomníku je dlážděna až ke stupňovité podnoži charakteristickými píseckými deskami, bezprostřední okolí chrání pouze subtilní zábrana z kovářské oceli – tvarově korespondující s obdobným prvkem kolem nedalekých archeologických nálezů a zábradlím na novém přístupovém schodišti k níže položené fontáně.
Oddechová oáza s vodní plochou je od Budovcovy ulice a rušné křižovatky odcloněna výškovým rozdílem ohraničeným kamennou zídkou a plochou zeleně navazující na vzrostlé stromy přilehlého parku. Centrálně koncipovaný prostor se střídmým kruhem kašny kontrastuje s dynamickým vodním prvkem vodotrysku a fragmentem městského opevnění. Drobnou mozaikou dlážděný prostor kolem kašny poskytuje prostor stolkům přilehlé restaurace i několika lavičkám. Motiv soustředných kruhů v dlažbě se zemními svítidly v roli obíhajících planetek a chronologicky se opakující rytmus vodotrysku (čtvrt-půl-třičtvrtě-celá) navozuje myšlenku orloje odměřujícího čas – například lidem čekajícím zde na příjezd autobusů k přilehlé zastávce hromadné dopravy. Soudobá technologie fontány nejen úsporně hospodaří s vodou a energií, ale večer také vnáší do ztemnělého okraje parku zdroj světla.

Důvodem, proč vnímat předkládanou realizaci několika postupně revitalizovaných prostorů jako jeden celek není jen jejich navazující poloha v mapě Písku. Jednotlivé lokality spojuje jednotný přístup k volbě použitých materiálů – přírodního kamene s důrazem na opětovné použití původních dlažeb, zejména píseckých desek, dále užití výlučně černé kovářské oceli a litiny. Jednotný byl rovněž přístup k volbě typu veřejného osvětlení – pro typ klasické svítilny veřejného osvětlení byla z důvodů zachování kontinuity s historickým jádrem zvolena historizující tzv. Pražská lucerna – soudobý design a technologie byly voleny pro nízká, nepřímá a zapuštěná zemní svítidla.
Celým řešeným územím prolíná uvážený přístup ke stávající zeleni, zejména vzrostlým stromům s mohutným kořenovým systémem a jejich zakomponování do nového parteru. Stromy, které bylo nutno odstranit buď z důvodů dožití či musely ustoupit požadavkům dopravního řešení, byly nahrazeny novou výsadbou (např. novými kultivary kaštanů zapadající do stávajících alejí, avšak lépe vzdorující klíněnce).
Právě přístup k úpravám zeleně úzce souvisí s dalším spojujícím fenoménem – a tou byla průběžně vedená diskuse nad návrhy s píseckou veřejností, mnohdy i velmi emotivní. Byl respektován názor píseckých občanů (z pohledu dendrologa problematický) – prostoru Bakalářů došlo ke změně původního záměru výsadby mladé „rovnoleté“ aleje kaštanů na místo vykácených starých ve většině dožilých stromů, na pouhé dosazování do vzniklých mezer. Na podkladě podnětů z těchto veřejných diskusí došlo i k dalším korekcím původních návrhů. Dá se tedy říci že revitalizované písecké prostory jsou prostorem VEŘEJNÝM rovněž ve filozofickém a sociologickém významu tohoto pojmu.

Autorská zpráva
Rekonstrukce parteru obvodové linie historického centra v Písku byla zařazena mezi nominace soutěže Stavba roku 2017