První vlak přijel na dnešní Masarykovo nádraží už v roce 1845. Dnes plní významnou roli zejména v pražské příměstské dopravě, v pracovní dny jím projde až 30 tisíc cestujících. „Masarykovo nádraží se nachází uprostřed dynamicky se rozvíjejícího území. Díky modernizaci vzájemně propojí přilehlé ulice a stane se tak nedílnou součástí okolní zástavby. Už jej nebude nutné složitě obcházet,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
„Modernizace počítá s tím, že se Masaryčka stane výchozím bodem také pro vlaky na letiště. Zvýšíme proto nejen počet kolejí u nástupišť ze sedmi na devět, ale i těch, které budou sloužit k odstavování souprav. Rekonstrukce kolejiště pod Vítkovem pak umožní zvýšit traťovou rychlost,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Jak dodal, všechna nástupiště budou mít bezbariérový přístup a umožní pohodlný nástup do vlakových souprav. Nejvýraznějším architektonickým prvkem bude platforma nad celým kolejištěm. Umožní nejen propojení Florence s Hybernskou ulicí a Masarykova s hlavním nádražím, ale i přístup k již realizovaným objektům v okolí. Zároveň nabídne nový prostor pro cestující čekající na vlak Z něj se dostanou eskalátory, schodišti a výtahy rovnou na jednotlivá nástupiště. Část platformy se osadí zelení a vznikne tak relaxační zóna přímo v centru metropole. K napájení osvětlení nebo rozhlasu se použijí fotovoltaické články, které se zabudují do zastřešení platformy. K zavlažování zeleně se využije dešťová voda zachycená v retenčních nádržích.
Práce budou probíhat při zachování částečného provozu, první dílčí omezení pro cestující nastane během letošních letních prázdnin. Vlaky od Vysočan nepojedou na Masarykovo nádraží, ale budou odkloněny na hlavní nádraží. Realizace stavby Modernizace a dostavba ŽST Praha Masarykovo nádraží je spolufinancována Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Celková výše způsobilých nákladů projektu je 2 998 450 568 korun. Míra podpory EU dosahuje 83,99 % ze způsobilých nákladů, výše dotace tak činí maximálně 103 758 023 eur, tedy zhruba 2 518 398 632 korun. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.
Tisková zpráva
Smutny je, ze verejne instituce, jako Ceske drahy, prodaj za pakatel nejdrazsi pozemky v centru mesta soukromym firmam jako treba Pente, ta na tom vydela miliardy, a z verejnych penez se pak sanujou ztraty Ceskych drah. A my se pak rozplyvame nadsenim nad tim, ze v Praze mame Zahu. A nejsmutnejsi na tom celem je, ze nam to vubec nevadi, a priste to udelame zase. V zahranici je bezne, ze takoveto pozemky developujou Drahy samy, nebo si aspon nechaji nejaky podil.
Je to tak, že se může zadařit a záměr podle architeků vypadá až kouzelně, plný fantazie tvůrců. Když se to stavbařům podaří takto, to bude mít Praha další skvost, kam se i turisté, nejen cestující, půjdou se zájmem podívat.